Sid Meier’s Civilization Beyond Earth Recenze Sid Meier's Civilization: Beyond Earth

Sid Meier's Civilization: Beyond Earth

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

23. 10. 2014 12:00 12
Reklama
Reklama

Prvním pohledem je Sid Meier's Civilization: Beyond Earth čímsi na pomezí totální konverze pátého dílu populární strategické série a nové hry, která skládá hold starší klasice Alpha Centauri. Odehrává se v budoucnosti, na světelné roky vzdálené planetě, již se vydávají poznat a ovládnout lidští kolonisté. Během řady let si tak hráči užívají výstavby pevností a měst, zkoumání neznámé krajiny, kontaktů s domorodým životem, konfliktů s ostatními lidskými frakcemi a neustálého technologického rozvoje. Na příbězích jako vystřižených z klasické sci-fi literatury pak AI vypravěči ilustrují rozdílné směry, jimiž se kolonie může vydat: ochrana vzácného lidského genomu nebo augmentace. Splynutí s planetou a jejím živým vědomím, nebo teraformace. Spása pro přelidněnou rodnou planetu, nebo hledání hvězdného národa, který po sobě zanechal jen opuštěné trosky a komplikovanou šifru? Jak už to v Civilizaci bývá zvykem, kolik lidí – tolik cest a všechny dýchají dobrodružstvím...

ZAPRÁŠENÉ BRÝLE

Architektura

Sid Meier's Civilization: Beyond Earth

V průběhu let se mění i architektura hráčových kolonií. Příklon k emancipačnímu postojí například symbolizují hladké, opálově lesklé věžáky – nejprve jen jako malé sídliště, později jako dominanta měst.

Pohledem zkušeného stratéga je Beyond Earth do značné míry přeskinovanou pátou Civilizací. Na začátku hry několik rychlých voleb: sponzor značící příslušnost k jedné z frakcí, typ kolonistů, přistávacího modulu a jeho obsahu – vše určující typ vstupního bonusu. Následuje založení prvního města a pak už tahová správa kolonie. Peníze nahrazuje energie, spokojenost obyvatel jejich zdraví, kultura zůstala na svém místě stejně jako body produkce, vědy nebo jídla. Na svém místě je i pátým dílem přepracovaný systém bojů, kdy na jednom hexu může stát jediná jednotka, a tak je větší důraz kladen na manévrování, než ne "poměřování sloupečků". Wow faktor a pocit "něčeho nového" tak dodává zejména mimozemské prostředí, barbaři nahrazení přece jen o mnoho stylovějšími bestiemi z jiného světa, a výrazně předělané systémy ideologií, kulturních bonusů a zejména vědeckého rozvoje.

Zatímco na začátku Beyond Earth jsou si jednotlivé kolonie téměř rovny, možnosti jejich rozvoje jsou velmi rozmanité. Zajišťuje to plnění úkolů a přiklánění se k jednomu ze tří přístupů, jež symbolizují harmonické splynutí s přírodou, potlačení a zachování lidské identity za každou cenu, a konečně vylepšení lidské rasy a využití technologií budoucnosti. Vedle plnění misí tento filozofický směr určují zejména vyzkoumané vynálezy. Volba technologií je přitom mnohem náročnější, protože ty už nejdou za sebou v lineární stromové struktuře, ale tvoří provázanou pavučinu, kdy každý uzlový bod má ještě dvě podmnožiny, takže se lze rozvíjet všestranně, ale stejně dobře i rychle dostat k velmi pokročilé zbrani na úkor zdraví či produkce kolonistů. Ve výsledku se tak první tahy odbývají ve značné "civilizační" rutině navíc omezované příběhem a tlakem na malé množství měst, a teprve kolem dvoustého tahu začíná hra nabírat doopravdy velké obrátky a ukazovat to, co je na ní nejlepší – tedy svár různých přístupů k existenci lidského druhu, budování planetárních projektů, a války s využitím bitevních robotů, orbitálních jednotek anebo xenobiologických zbraní.

RŮŽOVÉ BRÝLE

Vylepšujte!

Sid Meier's Civilization: Beyond Earth

Současně se získanými body k jedné ze tří ideologií přichází i možná vylepšení a mnohdy doslova mutace jednotek, které tím nabírají na unikátnosti a vymaňují se ze škatulek jako "prostě tank".

Pohledem fanouška sci-fi je Beyond Earth tak trochu splněný sen – místo, kde se protínají motivy z Duny, Nadace a mnoha dalších klasik, a které dává možnost stát se hrdinou vlastního Rudého Marsu. Některé odkazy jsou až zbytečně doslovné (například mocný "dobývací červ", kterému chybí už jen banda fremenských jezdců na zádech), jiné ale dovedně zabudovány v zadáních a textech úkolů. Hráč je pravidelně odměňován za jejich plnění a má tak motivaci směřovat své agenty do určitých měst, válčit s mimozemšťany nebo stavět určité budovy. Důležité je, že i když tento koncept samozřejmě často svazuje ruce v nápadech, jak posunout kolonii vpřed, úkoly se negenerují náhodně, ale odpovídají vždy zaměření hráčovy frakce, a tak jsou s postupem času čím dál tematičtější a vhodnější.

Zpočátku ne zcela zřejmé "questy k vítězství" jsou pak oproti původní Civilization vlastně lepší, protože většina z nich vyžaduje výraznou univerzálnost ekonomiky, a nevedou tak k jednostrannému zaměření například na kulturu. Konkrétně lze odpálit šampaňské po vybudování únikové brány a usazení utečenců ze Země na povrchu, ale též po vybudování podobného teleportu, jímž se naopak vyšlou jednotky zpět na rodnou planetu, aby ji ovládly a upravily lidstvo k obrazu homo superior. Specifickou možností je odhalení živoucího vědomí planety a splynutí s domorodci. Průzkumnému nadšení odpovídá nalezení trosek dávné civilizace, dekódování a vyslání signálu a kontakt s těmito "Heechee," kteří čekají kdesi ve vesmírné dálavě. A tak ne skoro, ale výrazně nudně působí "povinná" možnost zvítězit vojenským podmaněním ostatních hráčů...

Volba technologií je náročnější, protože ty už nejdou za sebou v lineární stromové struktuře, ale tvoří provázanou pavučinu.

BRÝLE NA DÁLKU

Jako Země

Sid Meier's Civilization: Beyond Earth

Díky technologii teraformace lze některé hexy vylepšit tak, že vypadají jako kopie jihoamerického děstného pralesa. Efekt je to působivý, ale nepřejte si vidět položku "náklady"...

Pohledem zvědavce vypadá Sid Meier's Civilization: Beyond Earth více než lákavě. Kulisy nového světa v sobě mají patřičnou dávku tajemna a nádechu cizího a nepoznaného. Je skvělé, že hra s těmito pocity pracuje. Výrazně vyšší důraz je tak kladen na průzkum, kdy zvědové mohou vedle nalézání starých přistávacích modulů i pořádat expedice na zajímavých místech a na průzkum sám jsou navázány nejen bonusy k produkci, vědě či kultuře, ale i jedna z cest k vítězství. Cizost planety a nepatřičnost lidské přitomnosti potom utvrzují i některé herní mechanismy – například zakládání měst, které nyní probíhá na fáze. Nejprve vznikne malá a bezbranná osada, teprve za deset či dvacet tahů se pak rozvine v plnohodnotné sídlo mnoha tisíců kolonistů.

Vědět více bylo a je výhodou i ve 27. století. Mezi nejzábavnější herní mechanismy tak vedle zkoumání patří také špionské aktivity, kdy lze z ostatních kolonií týt energii, vědecké body, krást jednotky a v případě velmi zkušeného agenta a velké porce štěstí dokonce provést i coup d'etat. Navázaná diplomacie funguje stejně strojově jako dříve, ale o malý kousek ji přece jen pozvedá systém "službiček" – výměnou za dar cenné suroviny tak může hráč mít příslib, že až se situace otočí, bude moci poskytnuté služby využít. AI stále umí nemile překvapit náhlou změnou názorů, chová se ale rozhodně lépe než v páté Civilizaci.

ČERNÉ BRÝLE

Na souši i na moři...

Sid Meier's Civilization: Beyond Earth

Potkat divné mimozemské tvory na pevnině ještě není takový šok, ale když v moři narazíte na cosi, co se nedá popsat lépe než jako "plovoucí skála", zaváhají i silnější povahy.

Pohled skeptika kritickým zrakem sjíždí zejména po těch fázích hry, které sklouzávají k monotónnímu odklikávání šipky "další tah". A není jich pohříchu úplně málo. Jde jednak o úvodní fázi hry, kdy výroba prvních jednotek či vynalézání zkrátka trvá. A pak bohužel i řadu fází, kdy hráčova kolonie není ve válce, a čeká třeba dvacet tahů na vybudování divu světa nebo klíčové stavby, zatím ostatní složky dělají svou práci automaticky. A najde se i opačný případ – absence automatizace dělá doslova otravnou nudu z obchodování. Když po X tazích musí hráč nastavit nový cíl pro své obchodní konvoje, pronásledují to spíše výkřiky typu "už zase!" "proč zrovna já!" "a pak má existovat bůh!" než nadšení ze zajímavé volby...

Tím, že Beyond Earth příliš nefavorizuje agresivní přístup, v řadě momentů ztrácí tempo a pocit bezprostředního ohrožení a boje o holý život. Mírové hráče a budovatele pak naopak odrazuje hodně přísně (alespoň na vyšší obtížnost) nastavenými omezeními zdraví a dalších ukazatelů, které prakticky znemožňují efektivně vést opravdu velké kolonie, takže většina hry se odbude se dvěma třemi městy a jednou osadou.

SUNDEJTE UŽ TY BRÝLE!

Pohledů na Sid Meier's Civilization: Beyond Earth je mnoho a vy už možná váháte: co tím chtěl básník říci? Recenzi nečtete proto, abyste se dozvěděli, jaký je pohled osmi různých lidí, s rozdílnou mírou relevance a zaujatosti. Chcete znát pohled Tomuse. A to je právě ono. Ve skutečnosti jsou jím totiž všechny výše zmíněné, a to aniž by se ze mě stal zmutovaný beholder. Beyond Earth je rozporuplný přírůstek do série Civilization, který je lépe vnímat bez slavné nálepky jako samostatnou hru a zároveň nepoměřovat odkazem Alpha Centauri. Těm, kdo mají vřelý vztah k dílům jako Marťanská kronika, Duna, Nadace a dalším klasikám od Clarka či Henleina, bude hra chutnat báječně. Ostatní budou mít tu a tam důvody zvednout obočí, přimhouřit oko, či v krajním případě zařvat: "Tak nám zabili Civilizaci, paní radová." Od monitorů se ale i tak odlepí až po mnoha a mnoha hodinách. A s rozhodně menším dopadem na zdraví, než po cracku. Resumé? Čtyři Tomusové z pěti doporučují.

(Ten pátý si zrovna připálil.)

Sid Meier’s Civilization Beyond Earth
Windows icon PC
Apple icon Mac

Verdikt

Velmi dobrá tahová strategie, která povzbuzuje zvědavost a představivost hráčů a nabízí několik zajímavých vizí, jak by mohla dopadnout kolonizace planet v daleké budoucnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz