Shin Megami Tensei: Digital Devil Saga
Shin Megami Tensei, to není zrovna obvyklý název. Ti, kteří si díky obcování s marihuanou nevypěstovali ztrátu krátkodobé paměti, nebudou mí problém si vzpomenout na to, že už tady (myšleno v Evropě, protože v Japonsku a USA je tomu trošku jinak) hra s podobným názvem byla. (Pokud jste řekli drogám ne a přesto si nevzpomínáte, tak se možná jen nezajímáte o žánr japonského RPG. V tom případě ani nečtěte dál, tahle hra se vás netýká a jen byste ztratili cenných pár minut svého života.) Šlo o titul Shin Megami Tensei: Lucifer's Call (SMT: Nocturne v USA), s nímž nemá Digital Devil Saga příběhově, ani co se postav týče, nic moc společného. Herní mechanismy a celková tématika je v obou titulech podobná, ale ne totožná. To samé platí i o prostředí, v němž se obě hry odehrávají. Zatímco Lucifer's Call se odehrával v démony zamořeném Tokiu, tak Digital Devil Saga je posunuta do fiktivní budoucnosti, která je, jak už to s budoucností bývá, temná a neradostná. Všude trosky, lidi po sobě střílejí… a do tohle Disneylandu se podle očekávání vloží démoni. Přesně to, co lidem chybělo ke štěstí.
Takže vítejte ve světě zvaném celkem výstižně Smetiště. Žije v něm šest různých kmenů, jehož členové nemají na práci nic jiného, než po sobě střílet. Hlavní hrdina se jmenuje Serph a jeho lidé patří ke klanu jménem Embryon, což tedy není zrovna nějaké extra tvrďácké jméno, ale jelikož mají zbraně a neváhají je použít, tak jim to nikdo neřekne do očí. Zrovna při jedné takovéhle přestřelce narazí na podivný objekt, který zničehonic vybuchne a každého na světě zasáhne ostrý proud světla. Během chvíle se naši hrdinové promění v démony, roztrhají své protivníky – a pochutnají si na nich. Ňamka.
Šoking trochu jinak
Všechny doposud vydané Megami Tensei hry (celá série má kořeny na SNES) vyvolaly pozdvižení (právě proto řada z nich vůbec nevyšla mimo Japonsko). Ani ne tak kvůli brutalitě (což je u her obvyklé), jako spíš kvůli evidentnímu příklonu k satanismu a jiným kontroverzním tématům (sado-maso, sebevraždy a podobně), což se v Americe i jinde snáší o dost hůř, než brutalita. V Digital Devil Saga tvůrci k démonům přihodili navíc ještě kanibalismus a příběh, v němž se o kanibalismu diskutuje a navíc v něm na první pohled (na pohled druhý už je to něco jiného) nejde o dosažení pozitivního cíle (jako je záchrana světa před zlým kouzelníkem), ale o suché vyhlazování všech ostatních kmenů, aby vítězný kmen dosáhl, jako jediný, Nirvány. Hezké.
Hra
Bojovat můžete jak ve své lidské podobě, tak v démonické, přičemž každá z nich má svůj způsob boje. Máte tu střelné zbraně, biče i meče a samozřejmě i magii. Spoustu druhů magie. S tím jak se budete vylepšovat, tak přijdou na řadu i speciální komba určená pro celou skupinu a další triky. Za dobrý nápad považujeme to, že jste v boji odměňováni za zvolení správné strategie. Třeba za to, že na ohnivou příšeru použijete ledové kouzlo. To pak dostanete ještě jeden útočný tah navíc, což se může při tuhých bitvách, které se po pár hodinách začnou množit, jako houby po dešti, docela hodit. A právě ve chvíli, kdy souboje naberou na obtížnosti, začne být účast v nich zajímavá. Hlavně kvůli tomu, že hra nabízí řadu možných způsobů vývoje postavy a člověk si tak musí dobře rozmyslet, kterým směrem postavu vyšle.
Andělé a démoni
Jestli hru doporučit nebo ne, to záleží na tom, jaký silná je vaše náklonnost k JRPG žánru, ale i na tom zda-li jste hrami do něj spadajícími momentálně předávkovaní, nebo naopak trpíte absťákem. Digital Devil Saga patří v rámci svého žánru k tomu lepšímu. Hlavně díky příběhu, soubojovému systému a stylové grafice (jedna z vašich spolubojovnic má ozubená prsa!). Převratná věc, kterou byste museli mít, to však určitě není. Pokud už se však do hraní SMT:DDS vrhnete, tak počítejte s tím, že si budete na začátku příštího roku muset koupit SMT Digital Devil Saga 2. Příběh DDS2 totiž přímo navazuje na dnes recenzovaný první díl, jehož zakončení přináší spoustu otázek a skoro žádnou odpověď.
Verdikt
Kvalitní, ale ne skvělé japonské RPG, které nabízí všechno dobré i špatné, co k tomuto žánru patří. Škoda, že si na zakončení zajímavého příběhu musíme počkat až do února příštího roku.