Shadow Warrior 3 je oldschool střílečkové překvapení | Kapitola 3

 Hra běží na čtvrtém Unreal enginu a grafická podoba je… svérázná. Místy hře chybí detail, a i některé animace by zasloužily předělat (jedná se především o ty při glory killech). Jindy zase dokáží tvůrci s technologií čarovat a ukazují, že Shadow Warrior umí být i zatraceně krásný. A to se stále bavíme o hře, která vychází primárně na konzole staré generace. Sem tam se stane, že váš průchod naruší nečekaný glitch, kdy se oponent zasekne v prostoru, ale jde spíše o nahodilé momenty, které v žádném případě nekazí zážitek z jinak bezchybné akce. 

i Zdroj: Hrej.cz

Hru jsem osobně prošel dvakrát. Na normální obtížnost zabere zhruba 7 hodin, ale po dohrání jsem dostal chuť na přídavek, který spočíval v průchodu na obtížnost HARD. Zde jsem konečně našel tu správnou výzvu, a to samé bych doporučil všem, kteří třeba Eternalem prochází jako nůž máslem. Souboje se stanou ještě intenzivnějšími a musíte si setsakra dávat pozor, aby vás netrefil některý z vypuštěných projektilů. Na hru více hráčů mimochodem zapomeňte, protože Shadow Warrior 3 je čistě singleplayerovým zážitkem. 

Jakákoli z výše uvedených výtek by neměla hráčům zabránit v tom, aby si hru užili. Jde o střílečku, kterých se dnes už mnoho nevidí a hraje se jako z partesu. Přináší výzvu i dobrý pocit ze střílení samotného, které je okořeněno souboji chladnou ocelí. Pro fanoušky jde o povinnost a nevidím jediný důvod, proč hře nedat šanci. Dle mého názoru jde o daleko povedenější záležitost, než tomu bylo v případě druhého dílu, který mi přišel zbytečně překombinovaný s pseudo otevřeným prostředím, které hře až tak úplně nesedělo. Tady se hraje na přímočarou jistotu, kde se střídají rychlé platformingové pasáže s hromadou skoků a záchytů, a nápadité arény se spoustou zajímavých protivníků.