Section 8: Prejudice Recenze Section 8: Prejudice

Section 8: Prejudice

Jaromír Möwald

Jaromír Möwald

19. 5. 2011 22:00 4
Reklama
Reklama

„Section 8“ je terminus technikus pro nucený odchod z americké armády na základě psychických obtíží. Určitě jste se s ním už setkali. Ne ovšem v případě hry, nýbrž televizní produkce. Jestli si vzpomínáte na postavu excentrika Klingera z výborného seriálu M*A*S*H, tak máte naprosto jasnou představu, jak se chová takový člověk, nesmírně si přející získat „propustku“ do Section 8. Jenže ve stejnojmenné hře se nenachází naprosto nikdo, kdo by se po bojišti proháněl v růžové sukýnce, všude kolem vás jsou totiž jenom mariňáci, drsnější než smirkový papír. Adrenalin jim z uší sice netryská tolik, jako jejich kolegům z Gears of War, ale stejně ony rádoby drsné hlášky po pár minutách přestanete kompletně vnímat. Na co se však jistě zaměříte, je podobnost hned se dvěma postaršími hrami. Tou první je, čistě z vizuálního hlediska, pochopitelně střílečka Tribes. Kupodivu se ale jedná o poměrně slušnou napodobeninu akce Command & Conquer: Renegade. Alespoň z jistého úhlu pohledu…

Na dvě rány

Tak například vizuální stránka hry. Na dnešní poměry působí lehce zastarale. Všechno je směšně velké, většinou zatočené do pravého úhlu a nepřátelé nad sebou mají velmi výrazný ukazatel brnění a zdraví. Zde hodně záleží na tom, zda si tomuto ošklivému stylu přivyknete, najdete si v něm to své (mluvíme samozřejmě o singleplayerové kampani). Všechny „nápady“ totiž pouze recyklují prvky, známé z jiných her. Tak například hned první mise. Ta je pochopitelně pojata výcvikově. Vojáku, padej támhle, dobře, a teď na opičí dráhu, super, a teď si běž vyzkoušet seskok z letadla, výborně, jsi připraven! I vaše jméno, které zní skoro stejně drsně, jako Joe Smith (Alex Corde) napovídá, že tady šly jakékoliv kreativní ambice stranou. Troufáme si odhadnout, že devadesát procent z vás nad Section 8: Prejudice ohrne nos. A naprosto vás chápeme. Jenže když máte ve druhé misi sedět na kopci, odstřelovačkou krýt postup vašeho kolegy (protivníci padnou vždycky až na druhou ránu, i do hlavy!) a nakonec raketometem zničit nepřátelský konvoj (na dvě rány, i do nádrže!), tak se prostě neubráníte nostalgickým slzám. Tedy, samozřejmě pouze pokud jste hráli C&C: Renegade. Jinak si řeknete fuj, hnůj.

Délka kampaně a zápletka plně odpovídají jak ceně (800 MS bodů / 10 dolarů / 200 Kč), tak důrazu, který je na ně kladen. Section 8: Prejudice si kvůli příběhu totiž nikdo kupovat nebude. Multiplayer, to je, oč tu běží. Na výběr máte dva módy. Ten první se jmenuje Conquest a hráči se v něm rozdělí do dvou týmů. Následně spolu soupeří o nadvládu nad jednotlivými kontrolními body, přičemž pochopitelně využívají naprosto všech schopností, které v S8 využít jdou. To znamená zejména zajímání věží, jejich oprava a pochopitelně seskok po spawnu na kterékoliv místo mapy. Samotná hratelnost je vyloženě arkádová. Pokud si malujete, jak z výšky budete se svou věrnou odstřelovačkou rozsévat zkázu, tak se šeredně pletete. Nejen, že tu nejsou prakticky žádná osvědčená „kempovací“ místa, ale hlavně vám to nebude umožňovat samotné tempo hry. Akce se přelévá ze strany na stranu, v jednu chvíli si modrý tým bezpečně drží Control Point bez jakékoliv možnosti pro druhou stranu, aby si k němu vůbec jenom čichla. A za deset vteřin jsou modří v koncích, protože červeným se povedlo prorazit obranu, ovládnout věž a započít jatka. Limit hráčů na jednu mapu je úctyhodných 32, ovšem málokdy se nám stalo, že se sešlo více, než dvacet lidí. Každopádně to i v menším počtu byla legrace a i méně zkušený hráč si nějaké ty fragy do začátku jistě nasyslí.

Jasný cíl

Ne, to není klasická recenzentská fráze, něco jako „tuhle hru se vyplatí alespoň vyzkoušet“. To se zkrátka autorům povedlo zakomponovat jeden vcelku dobrý původní nápad. Jedná se o systém automatického zaměřování, který nefunguje jako „magnet“ v konzolových střílečkách, nýbrž jako ochrana proti takzvaným jumperům. Takový jumper, ten kolem vás neustále skáče a po malých dávkách vám uždibuje jeden kousek zdraví za druhým. Vy proti tomu zdánlivě nemůžete nic dělat a jenom poté vztekle prásknete ovladačem do koberce. Ovšem pokud si na vás jumper troufne ve chvíli, kdy máte plně nabitý zaměřovací zámek, tak má po žížalkách. Stačí totiž jedno tlačítko a zaměřovač drží na vašem nepříteli do té chvíle, dokud nepadne k zemi. Někdo by mohl říci, že je to až příliš velké ulehčení, ale za prvé – doba nabití tohoto zámku je neskutečně dlouhá, a za druhé – nováčkům to OPRAVDU ulehčí život.

Druhý multiplayerový mód jistě nadchne všechny, kteří neradi soupeří proti mozkem obdařenému nepříteli. Swarm je totiž ryze kooperativní záležitost. Až ve čtyřech lidech máte za úkol bránit Control Point před nekonečnými nájezdy počítačem řízených protivníků po dobu patnácti minut. Po každých pěti perných minutách jste navíc odměněni leteckým útokem, který dovede vygumovat z povrchu veškeré nepřátelské síly. Stejně jako ve všech hrách, kdy máte za úkol se spojit v boji proti společnému nepříteli, jde o celkem solidní zábavu. Pokud se vám navíc povede přemluvit kamarády ke koupi Section 8: Prejudice, tak i celkem dlouhodobou, protože jednotlivá kola vám přesně vystačí na dvě, tři rychlé večerní hry. Nic dalšího zde ovšem nenajdete. Achievementy odemknete relativně rychle, kampaň si zase díky její blbosti budete muset dávkovat, a tak vám nezbývá nic jiného, než čekat, až se v TimeGate Studios smilují a vydají neformálně ohlášené DLC s dalšími módy.

Spotřební zboží

Škoda, že ve hrách nejsou nějak jasněji definovaná „béčka“. Stejně jako u nízkorozpočtových filmů se Stevenem Seagalem a Jean-Claudem Van Dammem, které vznikají čistě kvůli penězům a mají naprosto jasné (a oddané) publikum, by tato nálepka mohla fungovat jako jasné znamení „od tohoto nic nečekejte“. Section 8: Prejudice totiž ani náhodou není špatná hra. Jen si její autoři byli až příliš dobře vědomi, kdo že jsou jejich zákazníci, a tak prostě vytvořili další hmotu. Za dva měsíce, možná už za dva týdny, si na ni nikdo ani nevzpomene, ale pokud zrovna nemáte nic lepšího na práci a máte tak trochu rozhazovačnou náladu, pak berte. Asi budete zklamaní, ale takový je život…

Section 8: Prejudice
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 3
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

Section 8: Prejudice je naprosto bezduchá hra, u které je úplně jedno, zda by hodnocení šlo o bod nahoru, či dolů. Doporučujeme pouze při akutním nedostatku multiplayerových akcí, akutním dostatku peněz, či nutnosti zůstat doma se zlomenou nohou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz