Salt and Sanctuary Recenze Salt and Sanctuary

Salt and Sanctuary

Pavel Makal

Pavel Makal

31. 3. 2016 13:52 3
Reklama
Reklama

Při hraní Salt and Sanctuary se často budete sami sebe ptát, kde končí hranice inspirace nebo vzdání holdu slavnější předloze, a kde začíná prachsprosté vykrádání těch nejmenších detailů. Hned od prvních okamžiků poznají ti z vás, kteří mají zkušenosti Demon’s, potažmo Dark Souls, kde leží základy nápadů použitých autory ze Ska Studios. Odpověď na tuto otázku vám tady neposkytnu, tu si musíte nalézt sami, na váš herní zážitek to ale nemusí mít příliš velký vliv. Rád bych se s vámi podělil o několik momentů, které nechaly na povrch vyplout fakt, že tohle už jsem někde viděl. A možná se na konci společně podivíme tomu, kolik takových případů bylo.

TOHLE UŽ JSEM NĚKDE VIDĚL

Asi už nikoho nepřekvapí, že herní veledíla z pera šíleného génia Mijazakiho řadím k tomu nejlepšímu, co dokázala historie videoher naservírovat. I proto jsem se do Salt and Sanctuary zakousl jako hladová bestie a byl jsem moc zvědavý, jestli lety broušené mechanismy budou fungovat i v pouhých dvou rozměrech. Pro své hrdinské tažení jsem vybral obligátního rytíře, pousmál jsem se nad volbou dárku do začátku a během chvíle mě osud a jedno nepříjemné setkání zaválo na melancholický, mlžný břeh a já si poprvé vzpomněl na konec tutorialu v Demon’s Souls, který dopadne velmi podobně.

Ztráta jednoho rozměru mě z počátku postavila před nepříjemné zjištění, že už nemohu kolem protivníků prostě kroužit a čekat, kdy se otevře jejich obrana.

Salt and Sanctuary mate tělem. Ručně kreslená 2D grafika svádí k tomu, abyste hru podcenili a vnímali ji přinejlepším jako další z řady akčních skákaček. Nemohli byste se ale mýlit víc a autoři vás o tom okamžitě rádi přesvědčí. Máme co dočinění s plnokrevným akčním RPG, ke kterému se hodí zažitý termín Metroidvania, daleko snazší ale bude, když od začátku přijmeme holý fakt, že se prostě jedná o Dark Souls ve 2D. Je to to nejprostší, ale zároveň nejpřesnější přirovnání, a každý, kdo někdy Souls hrál, bude tu okamžitě jako ryba ve vodě. To ale neznamená, že veterán hrou projde bez potíží. Ztráta jednoho rozměru mě z počátku postavila před nepříjemné zjištění, že už nemohu kolem protivníků prostě kroužit a čekat, kdy se otevře jejich obrana. Daleko více tu musíte dbát na načasování útoků, používání kotoulů a v případě nutnosti prostě zbaběle vzít nohy na ramena. Přece nechcete umřít a přijít tak o blahodárné duše, teda co to plácám, sůl!

PRAISE THE SALT!

Sůl je tu platidlem, za které budete vylepšovat svou postavu, předměty a tak podobně. Získáváte jí za zabíjení příšer, které se samozřejmě plahočí všude kolem. A v takovém prostředí budete určitě rádi za nějaké to útočiště, za bezpečný koutek v nelítostném světě. A tu právě přichází na řadu druhá polovina názvu hry. Při svých cestách si budete otevírat nové a nové úkryty, do kterých můžete pozvat různé druhy obchodníků a zasvětit je božstvům, které si na začátku hry nebo v jejím průběhu zvolíte. Vaše víra, nebo přesvědčení, chcete-li, funguje na podobném principu, jako covenanty v Dark Souls. Každá poskytuje jiné výhody, prodavači nabízejí různé zboží a je jen na vás, abyste je všechny objevili a některou si zvolili. Jako správný Souls klon vám ani tady nikdo nebude exaktně vysvětlovat, co jak funguje, kam se máte vydat nebo kam zatím ani náhodou nemáte chodit. Na všechno si musíte přijít pěkně sami, povětšinou stylem pokus omyl. A to já rád.

Co určitě nadchne všechny RPG pozitivní jedince, je strom vlastností a dovedností. Je prostě obří a nic vám nebude bránit v experimentování, nebo naopak cílené specializaci vaší postavy. Naštěstí se ve hře objevují předměty umožňující neuváženě utracené body přemístit jinam, což je jeden z mála ústupků, které Salt and Sanctuary poskytuje. Budete umírat. Budete přicházet o čím dál větší množství soli a záleží na vaší vnitřní rovnováze, do jaké míry vás tento fakt bude ničit, nebo jak se s ním vypořádáte. Po smrti je vaše sůl zkonzumována příšerou, která vás zabila, takže máte ještě jednu šanci se pro ni vrátit. Pokud ani tehdy neuspějete, je ztracena navěky. Po smrti nebo návštěvě úkrytu se monstra kromě bossů samozřejmě respawnují, takže na vás opět čeká odvěká palčivá otázka, jestli se raději vrátit vyčištěnou cestou a utratit naškudlenou sůl za další level, nebo se zakousnout a pokusit se probít ještě o kus dál, kde třeba bude úkryt nový. Opět a už po několikáté – starým harcovníkům Souls nemusím vysvětlovat, jaký vliv má tohle na dynamiku hratelnosti a jaký pocit uspokojení vám přinese úspěšný průchod nějakou extra vypečenou pasáží.

TAJEMSTVÍ NA KAŽDÉM ROHU

Pravda je, že i bez příšer je místní prostředí dost vražedné a často buď někam spadnete, nebo prostě přehlédnete spoušť pasti a neštěstí je na světě. Naštěstí vás hra nenutí chodit stále stejnými cestami, ale postupně si otevíráte různé zkratky a hlavně se učíte nové způsoby, jak překonávat překážky. Díky tomu se můžete znovu vracet do dávno prozkoumaných oblastí a nacházet nová místa, které byla dříve nepřístupná. Nejrůznějších tajemství a skrytých pokladů je tu víc než dost a vyslídit všechny bude práce na pěknou spoustu hodin.

Co na tom, že vidím zelené vrcholky stromů v dáli, když tady dole mám i se svým ostřížím zrakem problém identifikovat dění.

Co v mých očích sráží Salt and Sanctuary jednoznačně dolů, je grafika. Postavy jako by se do zbytku hry vůbec nehodily a pozadí mají nepříjemnou tendenci splývat a pokud nebudete při hraní nalepeni na televizi, budete mít nejspíš často problém odhalit, jestli se k vám blíží nepřítel, nebo zda je vzduch čistý. Na vině je nejspíš to, že v určitých situacích je prostě poměr velikosti vaší postavy vzhledem k vykreslené scéně absolutně nevhodný. Co na tom, že vidím zelené vrcholky stromů v dáli, když tady dole mám i se svým ostřížím zrakem problém identifikovat dění. Zapomenutelná je i hudba, která určitě nedosahuje epických kvalit, na jaké jsme zvyklí, však vy víte kde.

HRAJE SE TO JEDNA BÁSEŇ

Samotná hratelnost je ale velmi příjemná a sekání do potvor má prostě šťávu. Průchod hrou jsem si užil, bossové sice nejsou nijak zvlášť objevní, ale umí potrápit a musíte si na ně najít tu správnou strategii. Soubojový systém nabízí kromě lehkého a drsnějšího útoku i pokročilé mechanismy, jako je odražení útoku a následný protiúder, který nepřítele pořádně pocuchá a vám dodá zase tu potřebnou dávku sebedůvěry, že jste to uměli tak pěkně načasovat. Dva rozměry bohužel trochu ubírají na atmosféře strachu s obřích nepřátel, valících se vám v ústrety s jasným úmyslem nadělat z vás palačinku s marmeládou. Salt and Sanctuary sice neobsahuje možnost multiplayerové kooperace, s kamarádem si však můžete zahrát pěkně vedle sebe na gauči na jedné konzoli. Naneštěstí je ale systém společného hraní značně krkolomný, nelze prostě snadno naskočit a začít hrát. Je potřeba mít dopředu vytvořenou postavu a hostitel musí disponovat zvláštním předmětem, který kooperaci umožňuje. Na rozdíl od Souls, kde se kooperace zpravidla omezuje jen na pomoc s bossy, je tu ale možné procházet hru společně dle libosti a spolupráce dvou odlišně zaměřených postav je vítaným zpestřením.

Salt and Sanctuary

No, a tím se dostáváme k závěru. Asi jste pochopili, že těch spojnic mezi Salt and Sanctuary a Dark Souls je víc než dost. Na druhou stranu ale vyčítat hrám neoriginalitu je v dnešní době nošením dříví do lesa a nadto je zrovna tady těch ukradených nápadů využito velmi dobře. Autoři učinili dobře, když se rozhodli pro dvourozměrné zpracování a ukázali tak, že použité principy mohou dobře fungovat i v něm. Pokud hledáte rozptýlení při čekání na Dark Souls 3, už nehledejte. Můžete tu strávit desítky, možná stovky hodin a stále bude co objevovat a zlepšovat. A zábavu vám originalita nenahradí. 

Salt and Sanctuary
Linux icon Linux
Windows icon PC
Apple icon Mac
PlayStation Vita icon Vita
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Kvalitní akční RPG, které sice moc původních nápadů do vínku nedostalo, ale i tak je to zatraceně velká porce zábavy. Dejte mu šanci!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz