Hrej.cz Rogue Warrior Recenze

Rogue Warrior

erik-omar
Erik Omar
21. 12. 2009 23:43 52 Sdílej:
Reklama
Reklama

Když byla před třemi lety oznámena taktická akce Rogue Warrior, čekalo se hodně, a to ne bezdůvodně. Příslib možnosti plynulého přechodu ze stealth režimu do nefalšované akční přestřelky zněl přímo rajsky pro každého milovníka obou žánrů. Bohužel, vydavatel Bethesda Softworks zřejmě nebyl spokojen s prací studia Zombie, a tak se rozhodl celý projekt pozastavit. Dlouho pak bylo ticho po pěšince, a to až donedávna, kdy vyšlo najevo, že původní vývojáře na kapitánském můstku vystřídali - řekněme zkušenější - Rebellion. Povedlo se jim loď s nápisem „podle skutečné události“ ukormidlovat?

Bylo nebylo v Korejci okupované Koreji

Píše se rok 1986, svět je uprostřed Studené války a jediný, kdo může odvrátit hrozící jaderné nebezpečí, je veterán z Vietnamu Dick Marcinko. Ten je se svým speciálním týmem poslán na Dálný východ, kde má za úkol vypátrat komunistické rakety. Avšak co čert a ani Ronald Reagan nechtěl, vrtulník je sestřelen, posádka mrtvá a náš hlavní hrdina zůstává úplně sám za nepřátelskou linií. Mise je vedením samozřejmě ihned přerušena, ale Marcinko není žádný sralbotka, a tak se na zlé pány v kožených ušankách vydává pěkně po svých a přesně v tomto momentu končí veškerá zábava.

Hra Rouge Warrior je totiž tak špatná, že bych vám spíše doporučil zhlédnout nejnovější díl Stmívání. Z volného času ukrojí naprosto stejně - tedy něco pod dvě hodiny - zato z peněženky podstatně míň. Nevím co si vydavatel myslí, lépe řečeno se divím, jak může být tak drzý, že chce po hráčích 899 Kč (1299 Kč na konzolích) za hru, která by se v dnešní době nedala nazývat ani kvalitním budgetem.

Pravidlo tří

To, že si se hrou vývojáři z Rebellionu moc práce nedali, vám dojde hned po pár minutách, kdy zjistíte, že na každou z osmi misí byl aplikován jeden a ten samý model, který se skládá ze tří částí.

Jako první vás čeká jakási parodie a pokus o stealth hratelnost, která se samozřejmě nekoná, a to i navzdory tomu, že hlavní hrdina disponuje tlumenou pistolí a možností vlastnoručně a tiše zabít jakéhokoliv bolševika. Ono totiž na tlumič se v této STEALTH(!) hře nehraje, a tak hráče jeho eventuální použití odsoudí k přechodu do druhé fáze. Tudíž zbývají pouze ony zmíněné fatality. Bohužel i ty jsou svoji neustálou repeticí naprosto nudné a co víc; oběti se vždy kochají krajinou a na Dicka by se neobrátily, ani kdyby jim za zády tancoval kankán. Takže nakonec vlastně ani nemá smysl hrát po Bondovsku (paradoxně právě to by měl být jeden ze základních kamenů hratelnosti…).

Tímto se dostáváme k druhému bodů každé úrovně, a tím je akční přestřelka. Ovšem kdo by snad věřil slibům o plynulém přechodu, bude zklamanější než fanoušek hokejové Komety. Prostě a jednoduše je spuštěn alarm, všichni si Dicka jako zázrakem všimnou (ať už jste schovaní sebelépe) a nepřátelé začnou skákat doslova odevšad, dokonce i po lanech z nebe a pozor; dokážou to i bez vrtulníků (na které asi nezbyly peníze).

K jejich eliminaci je pak k dispozici pouze malé množství zbraní, mizerné a nerealistické účinnosti. Jednou vám k úspěšnému odstranění cíle stačí pouhá střela, jindy vyprázdníte celý zásobník. Ke všemu se ve hře neuvěřitelně špatně zaměřuji a díky již naťuknuté umělé neinteligenci a Dickově slabé výdrži budete častokrát umírat, což je vzhledem k nepříliš šťastnému rozestaveni checkpointů značně frustrující.

Dalším nefungujícím prvkem druhé fáze je systém krytí. Hra se z 1st-person přepne do 3rd-person pohledu úplně stejně jako třeba v Gears of War, avšak na rozdíl od GoW zde, postrádá krytí jakýkoliv význam. Nepřátele dokážou střílet skrz bariéry (což v úmyslu rozhodně nebylo) a ono typické vykukování absolutně nefunguje. Dokonale rozzlobit pak dokáže přiběhnuvší (kamikadze) protivník, který vás „rozšlápne“ jako žvýkačku přilepenou k chodníku, protože každé hbité odlepení od zídky bývá malým vítězstvím.

Poslední část každé mise už spočívá jen v položení bomby na balistickou raketu a to prosím opravdu pokaždé! Následuje úprk, nudná cut-scéna a iterace celého popsaného modelu. Věřte mi, že poslední takto položená výbušnina je hotovým vysvobozením.

Návrat do minulosti

A to nejen kvůli všemu výše zmíněnému. Ona totiž grafika, která by mohla úspěšně konkurovat možná tak stařičkému Soldier of Fortune, hře na kvalitě také moc nepřidává. Co se zvuků týče, je na tom tento výplod podobně, až na jednu jedinou světlou výjimku a tou je dabér agenta Marcinka- Mickey Rourke. Jeho peprné hlášky sice často vyzní neskutečně trapně (zdůrazňuji trapně, ne béčkově), ale i tak jsou tím nejlepším na celé hře (závěrečný rap nemá chybu).

Rogue Warrior mi svojí lineárností a chybějící umělou inteligencí připomínal staré „kolejové“  střílečky, které vás nikdy nenutily k jakékoliv invenci; což by nebylo na škodu, kdyby si vývojáři odpustili všechny bugy, krycí systém a 80% z ceny.

Rogue Warrior
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 3
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

Frustrující, krátký, anachronický, neuvěřitelně zabugovaný a tím pádem téměř nehratelný paskvil, který by neměl koule ani na přímé srovnání s kdejakým současným budgetem. Jak se říká, „Dobrá rada nad zlato“ a my radíme: Nekupovat!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz