resident-evil-operation-raccoon-city
Resident Evil: Operation Racoon City Recenze Resident Evil: Operation Raccoon City

Resident Evil: Operation Raccoon City

Maggot

Maggot

29. 3. 2012 22:00
Reklama

„Řítíme se do komerčního pekla!“ jako by do světa křičely poslední počiny někdejší hororové mantry jménem Resident Evil. Série, která od roku 1996 zaznamenala masivní úspěch na poli hororových her, si pomalu ale jistě tyká s čistou akcí, nasáklou temnou a konspirativní atmosférou. Multiplayerová akce Resident Evil: Operation Raccoon City je dalším důkazem toho, že tvůrci prorokovaný přechod k akci byl skutečně myšlen vážně. Může změna žánru sérii uškodit? Nemůže, což se bohužel nedá říci o lajdáckém přístupu.

30 deka lidskýho

A je to právě fakt, že hra je po všech směrech stavěná primárně pro hru více hráčů, který by vás měl právem děsit ve spánku. Prvky určené výhradně pro lidské hráče na vás koukají odevšad, od uspořádání položek v menu, přes sporadicky postavenou kampaň, až po regulérní kompetitivní režimy. Na čemž není nic špatného, zvláště když se hra prezentuje tak příjemným způsobem, jen aby se mohla sama podkopnout až okatě postavenou příběhovou kampaní, jejíž hlavní premisou je prachobyčejné plnění generických úkolů, podpořených příběhovými sloupy, které zasahují zpět do absolutních počátků série.

Jakékoliv adventurní prvky jsou samozřejmě již nějakou dobu pryč, základem hry je pak tradiční akce z pohledu třetí osoby, tentokrát ovšem s mnohem větším počtem zbraní, ale také zajímavých speciálních schopností, které alespoň částečně odlišují jednotlivé postavy a jejich specializace.  Věc se má tak, že společnost Umbrella Corporation, která stojí za vývojem speciálního viru, posílá speciální likvidační tým zpět do katastrofou zasaženého města Raccoon City, kde se díky viru začínají hromadit tisíce zombie, žoldáků, vládních vojenských jednotek, ale také zmutovaných biologických zbraní. Váš úkol je jasný – zničit a zahladit veškeré důkazy, které by mohly vést až ke společnosti.

Čtyřčlenný tým se tak vydává do lokací, které v určitých prvcích dokonale odpovídají úrovním známým z předešlých dílů. Během návštěvy tajných laboratoří Umbrella Corporation poznáte typická zákoutí, nezapomenutelná policejní stanice se vám vryje pod kůži, stejně jako nemocnice či místní park. Tím nejzajímavějším prvkem na celém Operation Raccoon City jsou tedy právě známé lokace a příběhová napojení na kdysi ověřenou příběhovou linku, díky nimž pravověrní fandové série získají na určité části předchozích her další, byť nezávislé perspektivy, které jejich podvědomí o příběhových skulinkách doplňují, či alterují.

Návrat do minulosti

Resident Evil: Operation Racoon City je v některých věcech od pohledu tak prvoplánový, až mu to škodí. Zatímco na jedné straně máte fungující hratelnost a pevné odkazy na nejznámější postavy a prvky série, na straně druhé leží monotónní úrovně, takřka dementní umělá inteligence a pochybné herní mechanismy. Jakmile totiž vkročíte do zamořeného města a začnete náboji kropit řady zombie, zjistíte, že jde o vcelku návykovou záležitost, kterou si do jisté míry užíváte. Prakticky neustále jste obklopeni hnijícími mrtvoláky, které můžete střílet, řezat nožem nebo jejich řady efektně ředit granáty. Do toho si přidejte i nepřátelské vojáky, takže dojde i na přestřelky.

V centru akce lze zombie využívat i k vašemu prospěchu. Když totiž živého nepřítele střelíte do břicha, začne krvácet a tím na sebe přitáhne pozornost zombie. Pravdou ovšem zůstává, že umělá inteligence vcelku úspěšně zabraňuje využívání jakýchkoliv bočních vychytávek a za jedinou opravdu fungující jistotu tak lze považovat střelbu, případně osobní konfrontaci. Kampaň hry trpí na výhradně multiplayerové zaměření nejvíce, stavba úrovní, byť se vývojáři ve studiu Slant Six opravdu snažili, připomíná spíše improvizovanou střelnici. Jednotlivé pasáže jsou v podstatě místnosti propojené záchytnými body, které jsou pro změnu zamaskovány za různé atypické události, jako je například příchod speciálního nepřítele.

Když totiž hrajete příběhovou linku offline, což vám mimochodem vůbec nedoporučujeme, nejvíce vás od hraní odradí právě umělá inteligence vašich tří kolegů, kteří, ačkoliv jsou schopní bojovníci, nejsou ani zdaleka uspokojivou podporou. Když vás například Tyrant – příšera dobře známá všem, kteří hrají sérii od kolébky – chytne pod krkem a pomalu vám začne klesat život, spolubojovník vás vždy přijde vyléčit, ale už vás od nepřítele neodsekne. Podobných paradoxů je v Operation Raccoon City hned několik, pokud se tak chcete spolehnout na něčí pomoc, raději si ke hraní zavolejte Frantu s pusou od čokolády, který, byť neví co je to monitor, udělá lepší práci, než často rozpačitá AI.

Tma na entou

Ze značky Resident Evil se tak dá vytěžit mnohem více i po stránce návrhu úrovní, po nichž se pohybujete. Polovinu hry se touláte v okoukaných koridorech místních laboratoří či ruin domů, co hůř, prakticky neustále jsou levely zalité opravdu černočernou tmou, která vám mnohdy zabraňuje vidět dál, než dva metry před sebe. Spolu s chaotickou kamerou, jejíž neschopnost se přizpůsobit situaci roste při každém vypjatějším momentu, jenž představuje souboj s bossem nebo třeba i střet s větším počtem řadových nepřátel, tak jde o jeden z nejnepříjemnějších faktorů, který citelně bolí. Hra si tedy občas usmyslí, že vás potrápí, tudíž na vás pošle například speciální bestii, která vás jedním sekem povalí na zem a pak do vás rube neustále dokola tak, abyste se nemohli zvednout. Potěšující…

…to určitě není, zvláště, když vám umělá inteligence nijak nepomůže. Hraní po síti s přáteli se tak doporučuje už jenom z toho důvodu, že vás v případě smrti mohou ostatní vyléčit, což je při offline hraní nemožné. Během kooperativních seancí až čtyř živých hráčů zjistíte spoustu věcí. Jednak to, že by Operation Raccoon City nemusel být vůbec marná kdyby na ni „někdo“ trošku víc zapracoval, ale jistou formu využití najdou i jednotlivé postavy, které překypují rozdílnými speciálními schopnostmi. Pravdou zůstává, že většinou se tak jako tak uchýlíte k nutnému násilí, už jen z toho důvodu, že vám hra nedává jinou možnost. Přesto je příjemné vědět, že lze zabíjet trošku jinak, navíc za podpory možných vylepšení.

Systém odměn je totiž řešen skrze motivující otevírání nových schopností a zbraní, které, věřte nebo ne, rozhodně potěší díky odlišným atributům. Za dohrané úrovně, za nalezené tajné záznamy, roztroušené po úrovních, získáváte zkušeností body, které můžete investovat, jak se vám jen zlíbí. Kampaň je bohužel velice krátká a na vývojářích je zřetelně vidět záměr opakovaného hraní, které vás může ovšem motivovat zejména z důvodu snahy otevřít vše, co hra nabízí. Motivuje vás tedy běžnými umělými prvky. Velice důležitou součástí hry jsou ovšem i kompetitivní režimy, kde krom tradičního výběru najdete i několik zajímavých módů a dalších postav, za které si jinak zahrát nemůžete.

Zábava za cenu...

Tím se myslí různé typy záporáků z předchozích dílů, ikonických postav, ba dokonce i méně známých jedinců, každý má svůj set unikátních schopností a nutí vás tak investovat body do každého zvlášť. Jednoduché, přesto fungující. Spousta her je ovšem dokonale zmatených díky neustále přítomnosti desítek zombie, propletených speciálními nepřáteli. Ohromnou radost z žijícího prostředí náhle protíná silná frustrace díky nemožnosti se často soustředit na úkol, což je problém i příběhové kampaně, která je ovšem mnohem přehlednější díky jasnému rozvržení stran.

Pokud vás tak zombie nakazí, musíte se rychle vyléčit sprejem, než nad sebou kompletně ztratíte kontrolu. Pokud se tak stane, postava se bezvládně vrhne na kolegy, dokud kompletně nezemře. Přítomnost tohoto prvku je velice vítaná, přesto se nezbavíte pocitu, že by mohl být ještě trošku prohlouben. Co takhle možnost hrát za zombie a jinou neživou hmothu, hm?

Resident Evil: Operation Raccoon City je dokonalou ukázkou hry s povedeným konceptem, s nímž si ovšem tvůrci nevěděli rady. Když se totiž přehoupnete přes fakt, že moderní Resident Evil už zkrátka nebude stejný jako za jeho slavných let, zjistíte, že zabíjení a celkově jednoduchá, leč svižná hratelnost má skutečně něco do sebe. Pak do vás ovšem nabourá vlak s chabou umělou inteligencí, zmatenými situacemi a vcelku generickou stavbou úkolů. Pokud tak jen trošku můžete, hrajte Operation Raccoon City výhradně s přáteli, jelikož v této podobě rozhodně nepřipomíná propadák. Hra je v kontrastu pozitiv a negativ prakticky na neutrální půdě, díky čemuž je potřeba k ní přistupovat s chladnou hlavou.

Resident Evil: Operation Racoon City
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Jako když se vám zakousne zombie do krku. Cítíte pokušení stát se masožroutem, ale zároveň to příšerně bolí, ááááááááá!

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama