reprobates
Reprobates Recenze Reprobates

Reprobates

Jana Luhanová

Jana Luhanová

4. 1. 2008 23:00 7
Reklama

Aby bylo jasno, ještě nedávno jsem byl normálně doma. Vyjedu na dálnici a najednou bum, chápeš? No prostě auto roztřískaný, já myslim že je po mě, zavřu oči a říkám si - tak je to tady, jsem tady, umírám, a pak nic, nic a pak ostrov. Tropickej ostrov, palmy, pláže, já si říkám - ty jo, takováhle dovolená, jenže... Je to divný, ne? Je tu nějakej chlápek, co se furt modlí, jako bychom ani nebyli na světě, taková stará ženská, ruskej dělník, co furt něco plácá o soudružství, asijská holka, co neumí slovo česky, a další, prostě smečka ze všech míst a snad i časů.

Vláčet se ostrovem

Dneska jsem trochu prozkoumával ostrov. Na kopci je nějaká zvonice, chci se k ní dostat. Člověk tu ostatně nemá co jinýho na práci. Ale je to těžký! Jediná schůdná cesta - a zrovna balvan v cestě. Musim běhat od bunkru k bunkru, ptát se lidí, jestli mi nepomůžou, a pak různě kšeftařit, protože ty lidi, i když se k smrti nuděj, mi nepůjdou pomoct jen tak. A samozřejmě chvíli neposeděj, takže je furt hledám na tom malinkým stereotypním území, bunkr jako bunkr, běhám sem a tam, až je mi z toho blbě. Konečně odvalím ten kámen a co? Najednou duněj zvony, třikrát a dost, ztrácím vědomí a probouzím se druhej den ve svým bunkru, na stolku nový balení vody a sušenek. Prej se to děje každýmu. Někdy taky někdo zmizí. Jeden chlápek má depresi, protože se mu zdál zlej sen a v něm zabil jinýho člověka tady z ostrova. A ten člověk už tu není. Bojí se, že jsou ty sny reálný. Doufám, že ne. Zdává se mi o továrnách, z kterých není úniku, jak na mě jede vlak, o oběšencích. Jedný babce se zdálo, jak poumírala její rodina. Jsem napnutej, co bude příště.

Slucholamy

Jsou tu ale i nový lidi! Taková slečna, co si myslí, že je v nějaký reality-show a odmítá uvěřit, že to na ni nehrajeme. Řekl jsem jí, že je fajn. Nechápu proč, je to taková husa. Vlastně se mi moc nelíbí, jak tady mluvim. Dialogy jsou zkratkovitý a lidi ti úplně stejnym tónem vyklopěj, že je v dětství týrali rodiče a že ne, děkuji, už nechci další sušenku. Kdybych do toho měl co mluvit, připomenu jim, že příběh tvořej maličkosti a že působěj jako roboti, když mluvěj o hroznejch věcech nezaujatym tónem a popisujou všechno v obecnejch větách bez podrobností. Mě se ale nikdo nezeptá. Většinou jsem jedinej, koho něco zajímá, poslouchám a sám o sobě nevyprávim. Kdyby se do mě chtěl někdo vcítit, bude mít asi problém, protože nebude tušit, kdo jsem. Jo a ještě je divný, jak všichni mluvěj česky, prej: “Ahoj, já jsem Skot a ztroskotal jsem tady.” Až na tu asiatku teda.

1000 způsobů jak použít kámen a klacek

Čas od času je tu třeba něco udělat, najít, směnit, někam se dostat. Netušil bys, na kolik způsobů jde využít kamení a klacky, nemluvě o pár suchejch lístečkách. Občas něco přehlídnu, protože je to moc malý, a pak běhám jak blázen a divím se, co mi chybí. Taky v nočních můrách je potřeba zapracovat. Naštěstí se říděj logikou našeho světa, takže když dám pozor, zvládám problémy řešit a druhej den se vzbudím bezpečně v posteli. Zdálo se mi několikrát, že jsem umřel. Ale sen byl tvrdohlavej a házel mě neustále zpátky v čase, dokud jsem nenašel bezpečnou cestu. Když se děje něco fakt krizovýho, nemůžu najednou nic dělat dokud nevyřešim symbolickou mezihru, třeba na čas. Většinou ale není přehnaně obtížná, takže to jde.

Všechno se děje z nějakého důvodu

Kdysi dávno jsem doma koukal na jeden televizní seriál, kterej se jmenoval Lost, a trochu mi ho to tady připomíná. Kdyby mě tak viděli kámoši, co ho tehdy tak žrali! Víš, v tom seriálu se postupně odhalovaly minulosti protagonistů a většina z nich měla nějakej problém, s kterým se během pobytu na ostrově musela vyrovnat. Tady se děje něco podobnýho a některý lidi to dost nezvládaj. Fakt by mě zajímalo, kdo nás tady drží a jestli je baví pozorovat, jak jsme šílenější a šílenější. No, nemysli si ale, že jen kopírujem Ztracený. Téma ostrova je přitažlivý odedávna, protože je uzavřenej okolnímu světu, neplatěj tam pravidla, společnost se musí znova nastolit a taky je ostrov tajemnej, cizí, divokej a neprobádanej. Tenhle je teda na divokost a neprobádanost moc malinkej, ale chápeš, že mluvím teoreticky, ne? Takže jestli nejsi zrovna moc zaneprázdněnej, jsi tolerantní k frázovitejm průpovídkám a chceš se trochu potrápit, přijeď za mnou. Nebo jestli ti chybí písek, moře a vítr ve vlasech! Jo, a nezapomeň s sebou vzít pár vrtulníků, který by nás mohly zachránit.

Reprobates
Windows PC

Verdikt

Tvůrci měli dobrý nápad, ale zpracovali ho pouze průměrně. Příště větší pozor na dialogy!

Co se nám líbí a nelíbí?

Tajemná zápletka, napětí před noční můrou, logické hádanky.
Namluvení dialogů, dialogy samy, moc pobíhání stejnými místy, pomalost.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama