Recenze - Virtua Fighter 5 Ultimate Showdown je návratem krále v té nejlepší formě | Kapitola 2

LEGENDÁRNÍ NÁVRAT KE KOŘENŮM

Nechybí i klasický arcade režim, kde si to rozdáte s umělou inteligencí ovládanými soupeři. Versus využijete hlavně doma při gaučovém hraní, případně jde o možnost jak si při tréninku vyzkoušet všechny druhy různorodých komb, což je vhodné především pro nováčky. Nicméně hlavní pilíř hratelnosti spočívá v soubojích mezi živými soupeři. Ať už spustíte Ranked Match nebo se nejdříve vrhnete do přátelských klání, jde prakticky pouze o to být nejlepší.  A dle mých zkušeností vám to bude chtít každý doopravdy nandat. 

Žádný příběhový mód tady nehledejte. K tomu jsou na trhu určeny jiné tituly a vévodí jim Mortal Kombat 11. Tady jsou principy bojovek osekány na úplnou dřeň v podobě promakaného třítlačítkového bojového systému, který doplňuje tlačítko pro kryt. Znalci mohou namítat, že na podobnou strunu brnká i série Dead or Alive, nicméně tam jde o interně modifikovaný Triangle systém, který prapůvodně vychází právě ze soubojového systému série Virtua Fighter. 

Komba je tedy nutné co nejrychleji řetězit a také účinně modifikovat své útoky. Každá z postav nabízí nepřeberné množství chmatů i obranných póz, ve kterých se spoléhá na reversaly, chytací techniky či specifické dorážení nepřátel na zemi. To už vyžaduje trochu cviku, ale po pár zápasech se efekt jistojistě dostaví. Nakonec se ze zápasů stane plynulý tanec, kdy se soupeři snaží dostat jeden druhému na kobylku a využít jeho slabé chvilky. Ta může trvat klidně zlomek sekundy, ale ostřílený hráč toho dokáže v mžiku využít a taková chyba může stát protivníka podstatnou porci zdraví. 

TÉMĚŘ BEZ CHYB

Ultimate Showdown není nejkrásnější bojovkou pod sluncem. Tu a tam chybí detail, jindy se některá z postav zasekne do neviditelné zdi. Takovýchto jevů ale není příliš a rozhodně nejde o něco, čeho by byla konkurence prosta. Stačí vzpomenout na krkolomné začátky sedmého Tekkena nebo posledního Soulcaliburu. Zde všechno bezvadně funguje v 60 snímcích za sekundu bez zakolísání a je to prostě znát. Plynulý chod hry je očividný hned na první pohled a co víc, absolutně bezchybný chod si hra naštěstí přenáší i do online prostředí, za což může bezvadný síťový kód. S haprujícím multiplayerem se v začátcích potýkala snad každá větší bojovka a když si vzpomenu například na šestý Dead or Alive, kde se od počátku vyskytoval vražedný imput lag, musím za zdejší stav jen a pouze zatleskat. 

V rukách zkušeného matadora se promění v tanec, který snese srovnání s těmi nejlepšími hrami žánru.

Kromě grafické podoby bijců a jednotlivých arén byla přepracována i hudební kulisa. V hlavním menu se také zmenšeně přehrávají aktuálně probíhající souboje (jdou samozřejmě maximalizovat), kde můžete okoukat od svých oponentů různé taktiky boje. Za vyhrané souboje postupujete žebříčkem a získáváte odměny, které jsou spojeny hlavně s personalizací bojovníka a možností vytvářet velmi pestré hrdiny. V menu také svítí jedna položka, která je prozatím uzamčená a její obsah není znám. Podpora ze strany tvůrců je ale přislíbena i do budoucna.