Recenze Total War: Warhammer 3, vyvrcholení fenomenální strategické série | Kapitola 3
Seznam kapitol
Někdy v životě recenzentském nastávají chvíle, kdy má člověk pocit, že je opravdu synem štěstěny. Já tento pocit například zažil nedávno, právě při recenzování Total War: Warhammer 3. Už jen fakt, že mám zrecenzovat třetí díl jedné z nejlepších strategických sérií vůbec (a mám ho k dispozici o týden nebo dva dříve než běžný pařan) by ke štěstí stačilo. Tentokrát však štěstěna zasáhla úplně jiným způsobem a sotva jsem obdržel kód, vyhrál jsem v pracovním testování jackpot - na testu vyběhly dvě čárky a já se tak mohl tomuto skvostu věnovat týden v kuse od rána do večera! To je opravdu velké štěstí, protože jsem si původně naivně myslel, že mi bude stačit pár hodin každý den po návratu z práce. Omyl! Takovým způsobem bych totiž sotva načal kampaň, která mi ve výsledku zabrala necelých 40 hodin čistého času.
Pokud hra není rozbitá, neměl by se ji nikdo pokoušet opravit. Poslední dobou se čím dál častěji setkávám s tím, že snahy o pokračování nějakého skvělého titulu, případně pokus o remaster, ztroskotá na snahách změnit prvky, které žádnou změnu nepotřebovaly. Total War: Warhammer 3 je v tomto naštěstí světlou výjimkou. Novinek v podobě hratelných národů, příběhu a nových koutů mapy je spousta, hratelnost však doznala jen drobných, leč příjemných úprav. Tak třeba takové automatické rozhodování bitev vám nyní předem řekne výsledek a rovnou vám i ukáže, o které jednotky při jeho využití přijdete. Vy se tak můžete rozhodnout, jestli to zkusíte zahrát manuálně sami a lépe, nebo jestli se spokojíte s rychlým výsledkem.
Další novinkou, která se mi opravdu moc líbila, jsou takzvané boje o přežití. Nový druh bitev, ve kterých se vydáte bojovat s armádami chaosu přímo v jejich domovských pláních. Svým provedením se v mnohém podobají příběhovým bitvám, hlavně pak svojí skriptovaností. Hratelnost je ale úplně jiná! Stejně tak doba této bitvy, která je už z podstaty věci delší. Vaším úkolem je zde totiž obsadit jednotlivé body na mapě a probít si cestu až na její konec. V proběhu bitvy se vám pak neustále přičítají válečné zdroje, které můžete na těchto obsazených bodech využít buďto k jejich opevnění pomocí věží a hradeb, nebo k přivolání posil či vyléčení zraněných jednotek. Při tom na vás neustále útočí hordy démonů ze všech stran a tak si musíte dobře rozmyslet, jak vaše naspořené suroviny zužitkujete. Utratíte všechno za jednu nejlepší věž a kvalitní barikádu? Nebo raději pár posil, slabší barikády a obyčejnou věžičku? Nutno podotknout, že posil není neomezené množství, přičemž to samé se nedá říct o posilách nepřátel. Ty na vás budou dorážet v podstatě do nekonečna, takže zkrátka musíte postupovat neustále dopředu dřív, než přijdete o všechny jednotky.
Co se grafického zpracování týče, je hra vyladěná až do zbytečných detailů jak na bojišti, tak na mapě. Mapa je pak asi nejkrásnější a nejpestřejší z celé trilogie a obzvláště pláně chaosu jsou v podstatě psychedelickým uměleckým dílem plným prapodivných útvarů. To jde bohužel ruku v ruce s tím, že na to abyste si hru zahráli na maximální nastavení, budete potřebovat opravdu nabušený herní stroj. Soundtrack mě bohužel moc neoslnil – nenadchne, neurazí. Trošku mi u takto skvělé hry chyběl nějaký opravdu charakteristický a výrazný motiv, který když uslyším, hned si vzpomenu na desítky hodin strávených na bojišti u Kisleva, podobně, jako to mám například s Heroes of Might and Magic IV.
Zkrátka a dobře, Total War: Warhammer 3 se opravdu povedl a nenapadá mě téměř nic, co bych mu dokázal nějak zásadně vytknout. Je sice fakt, že jsem narazil i po oficiálním vydání na hrstku nejrůznějších bugů, ale nejednalo se o nic, co by mi nějak zásadně kazilo zážitek ze hry. No dobře, dvakrát mi hra úplně spadla, ale vzhledem k její velkoleposti pro tentokrát přimhouřím oči.
Verdikt
Opět se potvrdilo, že Total War je koncept pro značku Warhammer jako stvořený, a spolu jim to neskutečně sluší. Škoda jen, že tohle by měla být jejich poslední velká akce. Pokud vás celá tato série nějakým záhadným způsobem minula, je v podstatě jedno, kterým dílem do ní naskočíte. Pokud již ale vlastníte předchozí dva tituly, je trojka naprostá povinnost! Nejen kvůli skvělému příběhu, velkoleposti a parádní hratelnosti, ale také kvůli plánům autorů o DLC spojujícím všechny mapy do jedné gigantické pro majitele všech tří titulů. Není na co čekat, rovnou už si běžte žádat o dovolenou.
