Recenze The Ascent, excelentní sci-fi střílečky s prvky RPG

The Ascent mě zaujal hned na první pohled. Nikoli však svou hratelností nebo herními principy, ale jednoduše tím, jak hra vypadá. Nádherné prostředí a pocit neustále živoucího cyberpunkového světa mě dokázal přesvědčit o tom, že bych měl bez zbytečného otálení naskočit. Na následujících řádcích se vám pokusím nastínit, jestli tento výlet do prvotiny malého švédského studia Neon Giant vůbec stál za to. 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

• Doporučená cena: 799 Kč (krabicová)
• Česká lokalizace: Ne
• Faktor znovuhratelnosti: Střední - kooperativní multiplayer je velmi zábavný, vlkům samotářům postačí NG+
• Proč koupit: Krásný svět, parádní hratelnost v podobě twin-stick střílečky, jaká tu dlouho nebyla

Na začátku hry se ocitáte na planetě Veles, kterou ještě donedávna ovládala megakorporace známá jako The Ascent Group. Podle ní je pojmenováno i město, ve kterém strávíte valnou většinou hry. Tato korporace se však jednoho dne zhroutí a futuristické město zanechá v chaosu a prakticky bez řádu, za který zdejší obyvatelé považovali víru v arkologii a její představitele. Ti chtěli docílit toho, aby všechny zdejší rasy (bavíme se samozřejmě nejen o lidech, ale i o mimozemšťanech) měli svobodný přístup k technologiím a také žili v souladu s přírodou. Ale při pohledu na zdejší svět se jim to zase až tak nepodařilo.

Město sahá do nebeských výšin a je rozděleno na jednotlivá patra. Nahoře samozřejmě žijí ti bohatší a v nižších patrech figurují gangy a mafiánské spolky, které své oblasti střeží a snaží se ukousnout co největší kus pro svůj vliv. Zde do hry vstupuje vaše bezejmenná postava (kterou si samozřejmě pojmenujete a doladíte k obrazu svému), která bude plnit zakázky jednotlivých bossů té či oné skupiny toužící po moci, kterou je nutno po pádu The Ascent Group přerozdělit. Nutno podotknout, že na začátku hry bude likvidace cizích gangů vaším denním chlebem. 

Zpočátku vše jde jako po másle a hlavní úkoly nečiní ve většině případů hráči v podstatě žádný problém. Cestování po svých mezi misemi si posléze bude možné zkrátit některým z dopravních prostředků a tím i ušetřit nějaký čas. Osobně jsem toho však začal pořádně využívat až za polovinou hry, protože do té doby mě lákalo každé malinké zákoutí, které autoři dokázali do hry dostat. Jak už jsem zmínil výše, průchod prostředím a jeho atmosféra budou dlouhé hodiny hlavním hnacím motorem samotné hry. Škoda, že příběh není prokreslenější a do konce hry budete stále dokola plnit velmi podobné úkoly. Je jedno, zda zrovna jdete za hlavním příběhem, nebo plníte některou z postranních misí zadaných některým z NPC, kterých je ve hře dostatek.