Recenze Sniper: Ghost Warrior Contracts 2: Elite Edition, vylepšené verze velmi solidní odstřelovací jednohubky | Kapitola 2

Z GRUZIE NA VÝSLUNNÍ

Jestli mě paměť nešálí, třetí Ghost Warrior se odehrával kdesi v Gruzii, především na relativně velké open-world mapě, které chybělo to nejdůležitější – obsah. Contracts tenhle problém úspěšně řešil. Na začátku každé, mnohem menší, koncentrovanější mapy, jste dostali seznam úkolů a hned několik možností, jak jich splnit. Nepřipomíná vám tohle právě koncept Hitmana? Samozřejmě, že se Ghost Warrior hraje jinak, nemůžete se skrýt před očima nepřátel do jejich oblečení, nemůžete jednoduše někam nakapat pár mililitrů jedu, který by špinavou práci odvedl za vás… ale přesto si tak trochu můžete vybrat, jak svého zadání dosáhnout. 

Síla Ghost Warrioru spočívá v pečlivém plánování a jedné dobře provedené střele.

Druhý díl reinkarnované série nic z toho nedělá jinak. V hlavní roli? Odstřelovací puška. Kdo čekal něco jiného, byl by blázen. Poznávací rys série (a ostatně titulární zbraň) nesmí samozřejmě chybět. Síla Ghost Warrioru spočívá v pečlivém plánování a jedné dobře provedené střele. Odstřelovacích pušek je nejen hned několik typů, ale každou si můžete separátně poskládat podle svého gusta; nasadit optiku, která co nejlépe odpovídá profilu mapy, vyřešit detaily (například tlumič nebo skin), a pak si už jen hrát s různými typy munice. 

Jakkoliv se zdá, že toho Contracts nabízí málo, není to pravda – hra vás prakticky nikdy nenutí řešit situaci tak, jak její designéři zamýšleli. Jakákoliv možnost je validní možnost, i když ta nejlépe vypadající možnost je vždy ta nenápadná, stealthová chcete-li. Vedle primární zbraně můžete do rukou vzít i tu sekundární, zpravidla nějaký ekvivalent útočné pušky, a prostě vystřílet všechno, co se na mapě jen pohne. Nikdo vás nijak nebude limitovat. Srandy si ale užijete víc, když si koupíte sportovní kuši, kolimátor, a místo třicetinábojového zásobníku využijete možnosti tiché střelby. 

AKCE, A CO DÁL?

Pojďme si akci rozebrat trochu detailněji. Na začátku hry dostanete základní briefing k tomu, kdo jsou ti druzí a proč jsou ti špatní. K hlavnímu cíli se však váže několik menších ryb, jejichž likvidací se dostanete zase o kousek blíž ke kýženým padouchům. Tolik k příběhu, nic zajímavějšího z něj nijak nevyždímete. Škoda. Nejste na to ale sami. Díky svým vlivným kontraktorům máte k dispozici i několik zajímavých technických udělátek, které hru příjemným způsobem osvěžují.

Například dron, představený právě v SGW3, je užitečným pomocníkem při plánování dalšího postupu a monitorování dění okolo vás. Stejně užitečný je i vizor, díky němuž si můžete v oblasti zobrazit třeba úchyty, po nichž můžete v rámci velice primitivního šplhání dosáhnout vyšších míst. Nebo tentýž vizor, který si můžete vylepšit o termovizi. Když si člověk tímto způsobem vypíše, co všechno hra nabízí, vlastně tak nedokáže obsáhnout zábavu, které všechny vymoženosti dokážou zprostředkovat. 

Druhý díl Contracts se nesnaží vynalézt kolo, ale poměrně zručně kombinuje osvědčené techniky ať už z jiných sérií, nebo z předchozích dílů Ghost Warrioru, což někomu může sedět, protože ho nebudou rušit blbosti okolo, někomu může vadit, protože ani druhý díl není nikterak revoluční záležitostí.