Riders Republic Recenze Recenze Riders Republic, reinkarnovaného Steepu na steroidech

Recenze Riders Republic, reinkarnovaného Steepu na steroidech | Kapitola 2

David Plecháček

David Plecháček

8. 11. 2021 20:30 1

Seznam kapitol

1. JEZDEC NA OBZORU 2. SPORTEM K ZÁBAVNÉ INVALIDITĚ 3. BLÁZNI NA TRATI

Ubisoft už zase zkouší vylepšit svou pověst nějakou "druhou" hrou. Říká se, že každá druhá hra v sérii je v případě Ubisoftu výrazně lepší než ta první. Dnes si ale vůbec prvně řekneme příběh o hře, která se druhého dílu vůbec nedočkala, ale jiná nová hra z ní přímo vychází. Seznamte se, tohle je Riders Republic.

Reklama

Nebyl bych to ale já, kdybych opět nevydržel zůstat konzistentní až do konce, a tak přichází dlouho očekávané ale. Problém je v tom, že i přes rozčarování je Riders Republic zábavnou hrou. A, ruku na srdce, je asi zábavnější než onen Steep. Chtěl jsem se před časem do Steepu vrátit a už se mi to nepodařilo. Proletět se nad horami a kochat se prostředím je sice požitek, ale hodně specifický požitek, na který musíte mít náladu. Riders jsou mnohem více závodně orientované, a tak hra přímo vybízí k tomu zapnout hru a těch pár rychlých závodů odjet. Pokud nechcete, nemusíte se v nich stresovat, hra vás odmění, i když skončíte beznadějně poslední, ale v tomto směru je vidět, že je Riders vyzrálejší hrou, která ví, co chce. A jako taková je jako dělaná na rychlovky. 

Tím největším tahákem je příroda kolem vás a způsob, jak jsou závody nadesignovány. Riders obsahují několik biomů Spojených států odvislých od toho, jaký národní park zrovna imitují.

Kromě lyží, snowboardu (a paraglidu) jsou nově součástí hry i raketová křídla, de facto wingsuit, se kterým ale můžete létat i vzhůru, a jízdní kolo. Vtip je v tom, že každý sport má několik proměnných. Tak například, vedle klasických lyží jsou tu lyže s raketovým pohonem, jsou tu i kratší off-tracky nebo tzv. funkies, kratičké lyže, s nimiž lze na svahu zažít hromadu zábavy. Vedle křídel je tu i wingsuit, však spolu obě disciplíny úzce souvisí. Kola jsou tu horská, silniční, nebo totálně ulítlá, takže závodit můžete třeba s kolem, s nímž se dřív rozvážela zmrzlina. No není to pecka? Závodit můžete na čas, ale i na body za triky, které cestou k cíli uděláte. A když už výjimečně někam cestujete mimo závod, můžete naskočit třeba právě do paraglidu s vrtulí, nebo na sněžný skútr. Nebo využít neomezený fast-travel.

ZÁBAVA NA DOSAH RUKY

Celkový počet činností z Riders zábavnou hru nedělá. To jsou až samotné sporty. Pojďme si to rozebrat. První jdou na řadu kola, jednak proti chronometru, jednak proti „rozhodčím“ hodnotící vaše triky. Minimálně zpočátku se výhradně jedná o sjezd, na nějž je potřeba si trochu zvyknout. Zatáčení chce trochu jiné časování, ovládání se zdá být vratké, nepříliš pružné… Ale dá se naučit. Nešikovnost navíc dobře kamufluje fakt, že závody jsou obecně docela psina a chybuje kde kdo. Drobnou výtku bych měl k náročnosti tratí, protože stejně jako většina dalších aktivit i sjezd je zpravidla dosti rychlou disciplínou a je poměrně těžké udržet se v jejich intencích a projet všechny checkpointy, ale zase je pravda, že pravidla zde platí pro všechny. Člověk se zlepší cvikem, ale počítejte s tím, že to bude boj. 

-
i Zdroj: Hrej.cz
-

Freestyle… dělat triky v Riders není obecně nic složitého. Kromě rotací, které si můžete namapovat dvojím způsobem, si jen za pomoci kombinace dvou inputů můžete měnit gripy, ale obtížnost spočívá především v tom naučit se dotáčet jednotlivé vruty a trefit tak dopad. Budete-li chtít, hra vám je pohlídá sama, ale přicházíte určitě o část kouzla zdejšího učení. Lyže a prkno jsou na tom podobně, jen je jejich ovladatelnost pocitově jednodušší, takže se snáz udržíte mezi checkpointy. Tratě jsou navíc širší, což spolu, ehm, tak trochu souvisí. Co se týče freestylu, ten funguje úplně stejně jako na kole, jen zde pro úplnost řeknu, že strávíte tak půl času mezi snowparky a druhou polovinu mezi relativně původní přírodou. Nejtěžší je možná wingsuit (spolu s raketovou verzí), a to ne v tom trefit se do branek, ale naučit se létat tak, abyste obstáli i na vyšší obtížnosti a měli šanci vítězit. 

I přes rozčarování je Riders Republic zábavnou hrou. A, ruku na srdce, je asi zábavnější než onen Steep.

Platí, že hrát Riders může prakticky každý, v tomto směru autoři výrazně slevili ze svých nároků. Z toho ale také vyplývá, že ovládací schéma nepůsobí komplexně, což by někoho mohlo odradit. Za sebe můžu říct, že pocitově větší arkádovost není na škodu, navíc stejně tím největším tahákem je příroda kolem vás a způsob, jak jsou závody nadesignovány, než to, jak složité je je projet nebo na nich vyhrát. Riders, na rozdíl od Steepu, jehož pohoří kopírovalo vrcholky hor coby kamenem dohodil od Annecy, obsahují několik biomů Spojených států odvislých od toho, jaký národní park zrovna imitují. Ve hře jich je sedm, včetně Yosemitu, Sequoiy nebo méně známých parků kolem hory/sopky Mammoth, wyominského Grand Tetonu nebo utažského Canyonlandu. Každý je diametrálně odlišný, má jiný reliéf, povrch, i závody. Škoda jen, že arkádovost jde tak daleko, že na si prašných úbočích můžete v klidu nazout lyže a jít si tam zajezdit. 

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama