Recenze remaku Resident Evil 4, noční můry v značně modernějším kabátku
i Zdroj: Capcom
Resident Evil 4 Remake Recenze Recenze remaku Resident Evil 4, noční můry v značně modernějším kabátku

Recenze remaku Resident Evil 4, noční můry v značně modernějším kabátku | Kapitola 2

Tadeáš Pepř

Tadeáš Pepř

17. 3. 2023 08:00

Seznam kapitol

1. OSMNÁCT LET 2. VAMOS 3. LEKCE DESIGNU

Po dlouhém čekání se omlazení konečně dočkal i asi nejoblíbenější díl série Resident Evil. Jak se na remake čtyřky dívají oči neznalce původní hry?

Reklama

Odpusťte mi atypicky dlouhý úvod, ale takto atraktivní záležitost si jej prostě zaslouží. Remake Resident Evil 4 přináší z hlediska námětu celkem logicky to samé, jako před sedmnácti lety. Nyní už ostřílený přeživší Leon se pomalu zbavuje vzpomínek na hrůzy prožité v ulicích Raccoon City. Především díky nim ale zaujal nejvyšší představitele Spojených států, kteří jej tak trochu nedobrovolně naverbovali do řad elitních jednotek. Příběh hry pak začíná v odlehlých končinách Španělska, kam se hrdina vydává pátrat po unesené dceři prezidenta, Ashley Graham.

Recenze remaku Resident Evil 4, noční můry v značně modernějším kabátku
i Zdroj: Capcom

Velmi záhy ale zjišťuje, že Ashley zřejmě do jižní Evropy neodlifrovali její spolužáci a nenalili do ní příliš mnoho sangrií. Místo toho v smrduté vesničce nachází skupinu velmi nepřátelsky naladěných místních, kteří místo typické jižanské pohostinnosti nabízejí spíše vidle mezi oči. Asi není třeba dodávat, že za jejich stav může dost hororový parazit a Leon se tak kromě záchrany Ashley musí pokusit ukončit lokální běsnění.

Vzhledem k výše zmíněnému nejsem schopný příliš fundovaně srovnávat, jak se remakované vyprávění liší od toho původního. Právě příběh je ale poměrně silnou stránkou hry. Zdánlivě jednoduchá hororová zombie story postupem času nabírá příjemnou hloubku, děsivé parazity míchá s prvky okultismu, aristokratických manýrů a zároveň i politických hrátek globálních firem a bioterorismu, prostě standardní mišmaš, na který jste u série zvyklí. Důležité je parádní prokreslení postav, které jsou sice správně japonsky podivné a přehnané, zároveň ale plní účel a kladné hrdiny si zamilujete, zatímco ty záporné budete nenávidět a toužit po zlomení jejich (pořádně zmutovaného) vazu. Příjemné je, že se v ději celkem uspokojivě zorientuje i hráč, který do série teprve proniká a nezná nazpaměť historii společnosti Umbrella. Zkušenější fanoušci ale jistě ocení spoustu skrytých poznámek a odkazů na existující univerzum. Snad jen škoda, že opět zůstává nevysvětlena existence záhadného prodejce zbraní.

DO PEKLA A ZPĚT

Resident Evil 4 ale nebyl milován jen kvůli zápletce. Tím hlavním lákadlem byl a zůstává děsuplný gameplay. I v remaku platí, že jde především o survival horor, a musím zdůraznit, že Resident Evil 4 skutečně je hodně survival a hodně horor

Tady jsem měl na normální obtížnost prakticky vždycky pocit, že jsem jen krok od totální zkázy

S tím prvním je spojena v zásadě klasická, ale velmi modernizovaná hratelnost. Herní svět je rozdělen na větší lokace, typicky část vesnice a v pozdějších fázích hradu nebo horského továrního komplexu, které do určité míry volně prozkoumáváte a ve kterých vás ohrožuje místní obyvatelstvo. Oproti předchozím dílům značně přibývá akce a střílení, opozici je ve většině případů nutné zlikvidovat, k čemuž samozřejmě slouží celý arzenál zbraní, od klasické pistole, brokovnice, pušek, kuše, samopalů až po klíčový nástroj v podobě nože. 

Ocenit je třeba především naprosto perfektní vyvážení hratelnosti. U remaku trojky padaly stížnosti na to, že je hra příliš jednoduchá. Tady jsem měl na normální obtížnost prakticky vždycky pocit, že jsem jen krok od totální zkázy, že mi za rohem konečně dojdou náboje a že mě za pár vteřin ta přesila ganados definitivně udolá. Zároveň jsem ale nikdy nenabyl dojmu, že jsem v úplné pasti a nezachrání mě důkladné šetření náboji a pečlivý průzkum prostředí. Díky měnícímu se obsahu všudypřítomných rozbitných beden máte vždycky tak akorát munice, abyste se mohli ubránit, ale nikdy jí nemáte tolik, abyste byli úplně v klidu a rubali nepřítele hlava nehlava.Stálá nejistota perfektně živí velmi intenzivní pocit napětí, který z Resident Evil 4 dělá hodně vyčerpávající survival záležitost.

Recenze remaku Resident Evil 4, noční můry v značně modernějším kabátku
i Zdroj: Capcom

To zajišťují i tradičně pestří nepřátelé. Fanoušci původní hry potkají všechny staré známé. Na první potkání děsivé prosté vesničany postupně nahradí mnohem tužší kousky s různými strategiemi. Nechybí ani typický šílený bodyhorror s divokými mutacemi (a spoustou zubů). Na některé nepřátele platí opatrný postup, jindy ušetříte munice pomocí nože, flashbangu, v některých případech ale prostě musíte vytasit těžké ráže. Podobně jako v předešlých remacích si designéři s monstry opravdu vyhráli a především u pokročilejších forem mutace vás různé kaskadérské kousky a nefér triky, které mají skryté v rukávu, donutí ronit první slzy děsu. Zároveň ale nepřestáváte obdivovat plynulost a odpornost jejich animací i efektní dopady boje. Třeba zásah z brokovnice do skupiny ganados díky roztrhaným tělům doslova cítíte.

Jinak relativně intenzivní tempo hry mění například možnost stealthu. Ta je jednou z proklamovaných novinek, vzhledem k ne úplně přátelskému designu lokací a vnímavosti nepřátel ale nejde o vyloženě univerzální způsob, jak zrůdy likvidovat. Většinou tak ušetříte munici na prvních dvou nebo třech nepřátelích a pak už stejně zase dojde na střelné zbraně. Navíc ani nůž není všemocnou zbraní. Postupem času se totiž opotřebovává a láme, což obzvlášť urychlí mocnější protiútoky v momentech, kdy Leona nějaký mutant popadne za krk. Fyzickým útokům je naštěstí možné zamezit parírováním, které obzvlášť u nepřátel s motorovkou působí dost kuriózně. Obecně pak platí, že i když působí pohyb a ovládání hrdiny na první pohled těžkopádně, je rozšířený boj s nožem vlastně obrovsky zábavný herní mechanismus.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama