Recenze OlliOlli World, neskutečného skateboardového zážitku, který uklidní i nakopne | Kapitola 2
Seznam kapitol
Pokud Hrej nějakou dobu sledujete či posloucháte hPody, asi víte, že jsem především hráčem multiplayerových titulů. Ty se většinou snaží o co nejrealističtější grafiku, ovládání a ve většině případů jsou to střílečky. A k tomu všemu kompetitivní. Podle mě se nejlépe hrají na počítači (a proto také žádnou jinou platformu nevlastním), člověk si u nich navíc nikdy neodpočine, soustředění v Call of Duty či League of Legends si zkrátka vyžádá spoustu energie. A najednou mi do toho přijede OlliOlli World, které je v podsttě opakem toho všeho. Zkrátka nebe a dudy, sladké a slané, konzole a počítač.
NEVÍM CO DĚLÁM, ALE LÍBÍ SE MI TO
Asi to nejlepší na celé hře je fakt, že ono náhodné máchání páčkou funguje po celou dobu. Ať už jste zkušený konzolista, nováček nebo dítě, hra vás pomalými krůčky navádí k pokročilejším trikům, za které by se nemusel stydět ani Tony Hawk. Každý pohyb levé páčky má svůj daný trik. V prvních minutách sice o tomto faktu vůbec netušíte, to ale nevadí. Od jednoduchých máchnutí doleva či doprava si postupně vypracujete cestu k těm složitějším, které vás odmění nejen větším počtem bodů, ale také hezčí barvičkou a samozřejmě i honosnou animací.
Celková stylizace OlliOlli World je zkrátka přenádherná. Unikátní styl je samozřejmě naprosto odlišný od předchůdců této série, onen malovaný 3D styl ale zkrátka pohladí na duši. Svět za vámi je živý a vývojáři do něj neustále přidávají různé prvky, které odliší i jednotlivé úrovně. Je pravdou, že jsem si na hodně abstraktní styl musel chvíli zvykat a občas mě různé malůvky spíše vystrašily, po chvilce ale na styl vývojářů přistoupíte a pouze se kocháte.
A to po celou dobu hraní. Jakmile se hra ujistí, že jste pochopili základy hratelnosti, začne vás posouvat dál. Vše ale dělá opravdu opatrně, úrovní mezi novými mechanismy je opravdu dost, navíc každý level nabízí dvě možnosti „splnění“. Jednak máte jeden hlavní úkol, který většinou bývá pouhé dojetí do cíle. Jakmile ale naberete sebevědomí, máte možnost splnit i tři další výzvy, které už požadují celkem dost schopností a měl jsem s nimi poměrně problém. Naštěstí je ale hra natolik hodná, že vám onen úkol započítá ihned po jeho splnění a po pádu jej stále uchová.
Právě ona možnost projít jednotlivé úrovně s různým typem obtížnosti se mi opravdu neskutečně líbila. Někdy zkrátka máte náladu se snažit a vytáhnout ze svých prstů to nejlepší, potom vám to OlliOlli World dovolí. Stejně tak ale úplně bez problému můžete hru prosvištět na ty základní úkoly, které vám nastavují ty bariéry pro další úrovně. Pokud vám náhodou nějaký kus hratelnosti zkrátka nejde, můžete si jej opakovat stále dokola, nikdo vám za to prsty neukousne.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
