Recenze Microsoft Flight Simulator na Xbox Series X, technického zázraku, který se nevyhnul problémům | Kapitola 2

A LETĚT

Na druhou stranu je výsledek pořád naprosto neskutečný. Když se vznesete nad Prahu, nad středomořské ostrovy, prolétáte centrem Londýna nebo se plavíte na proudech nad Alpami, připadáte si zvláštně. Že jsou letadla neuvěřitelně detailní a perfektně rozanimovaná nepřekvapí. Svět si ale stále zachovává tu absurdní míru detailů z PC verze a pokud vyloženě nepřistáváte někde v ulicích velkoměsta, iluze skutečného světa je téměř dokonalá. Vrcholem je pak příroda. Meandry řek, vrcholky hor, husté lesy, buše, stepi nebo pestrobarevná evropská políčka. To všechno funguje na jedničku s hvězdičkou a milovníci geografie můžou slintat blahem.

Na druhou stranu má zpracování map stále své rezervy. Procedurálně generovaná města pořád nefungují úplně správně a na mnoha místech směle ignorují vyfocené budovy, které zůstávají placatými rozplizlými šmouhami na virtuální zemi. Například přistání v islandském Keflavíku tak připomíná spíše přílet do radioaktivní pustiny. Engine si také zatím neporadí s tunely, mosty, podjezdy a všemi dalšími prvky, které lze logicky ze satelitních snímků zpracovat jen těžko. To ale hře tak úplně nelze vytýkat.

Naprosto klíčovým prvkem je podle mě optimalizace a plynulost. Ta je řekněme… rozkolísaná. V některých náročnějších místech Series X nemá problém držet příjemný framerate, jmenovitě třeba v proklatém New Yorku je i průlet detailním Manhattanem naprosto v pořádku. Domácí Praha nezatíží hardware už vůbec, problém ale nastal třeba při návštěvě Londýna. Centrum města vyrobilo z Flight Simu obrázkovou prezentaci a situace se bohužel nelepšila ani při opakovaném kroužení (nešlo tedy o problém se stahováním textur). Framerate obecně nelze očekávat úplně stabilní. Při načítání hry, některých přechodech nebo prudkém klesání sebou hra prostě škubne a v takové momenty zřejmě narazíte na technické limity veškerého dostupného hardwaru. Náročnější hráči možná ohrnou nos, já jsem ale vzhledem k množství technického pokroku smířlivější.

Flight Simulator má navíc zatím ve zvyku hodně padat nebo nevysvětlitelně problikávat obrazovku.

O něco bolestivější byla instalace a následné problémy s hrou samotnou. Nevím, zda šlo o specifikum recenzované verze, ale titul si tak nějak neumí ujasnit, co vlastně chce stahovat. Co chvíli na vás tedy vyskakují upozornění a žádosti na nové balíčky dat. Přímo ve hře pak najdete obchod, kde lze stahovat další data. Opět dost nepřehledně a zmatečně. Ty lze navíc (logicky) stahovat jen pokud hra běží, prvních pár hodin hraní, kdy se hra dostává do finální formy, tedy rozhodně nebudou optimální. Flight Simulator má navíc zatím ve zvyku hodně padat nebo nevysvětlitelně problikávat obrazovku. Chvílemi jsem měl strach, že mi umírá konzole, problém ale tkvěl ve hře. Připravte se na časté restartování za účelem opravy.

CHOBOTNICA

Vedle technické stránky stála před autory při přechodu na konzole ještě jedna velká výzva - ovládání. Letecký simulátor si totiž samozřejmě nevystačí s pár tlačítky, při standardním letu je nutné ovládat desítky různých funkcí, na které vám v původní verzi nestačily ani kombinace dvou tlačítek na klávesnici.

i Zdroj: Hrej.cz

Úplný základ se povedlo zpracovat velmi jednoduše. Levým analogem ovládáte knipl, pravým kameru, pár tlačítky pak ovládáte tah motorů, klapky a další elementární prvky letadla. Pod pokličkou zjednodušeného ovládání se ale skrývá obří knihovna kombinací tlačítek, kterými můžete ovládat kdeco. Část z funkcí navíc ani defaultně nemá přiřazené žádné ovládání a musíte si jej vymyslet sami. Dobrou zprávou je, že lze úplně všechno upravit a přizpůsobit vlastním potřebám. Hra nabízí záznamník sekvence, díky které můžete vytvořit libovolnou kombinaci tlačítek, jen pozor na jejich krytí s jinými ovládacími prvky.