Mario Party Superstars Recenze Recenze Mario Party Superstars, další z párty kompilací made in Nintendo

Recenze Mario Party Superstars, další z párty kompilací made in Nintendo | Kapitola 2

Martin Synek

Martin Synek

10. 11. 2021 19:10

Seznam kapitol

1. UŽ ZASE PAŘÍME 2. POŘÁDNÝ VÝBĚR 3. NEJSTE NA TO SAMI

Když jsem se posledně radoval ze souboru mikroher, které s sebou přitáhl poslední WarioWare, ani by mě nenapadlo, že večírek ještě zdaleka nekončí. Nintendo přikládá pod kotel a pro všechny milovníky gaučového hraní (a nejen pro ně) aktuálně přináší průřez historií značky Mario Party v podobě titulu Superstars.

Reklama

OLDSCHOOL FAKTOR

Co se miniher týká, najdete mezi nimi nejrůznější “žánry”. Všichni proti všem, dva na dva nebo třeba jeden na tři. Každá jedna je zábavná a ve více lidech se jedná o zpestření na opravdu dlouhou chvíli. Mě obzvláště potěšily sportovní minihry, kterých je dost (minihokej, střelba z luku, stolní hokej, penalty a spousta dalších). Právě jejich nedostatek byla jedna z mála výtek, které jsem připisoval na konto Super Mario Party z roku 2018. Tady je vše zábavné a návykové a je vidět, že tvůrci měli při výběru z historické knihovny šťastnou ruku. U nás doma byl konkrétně nejoblíbenější Yoshiho tropický ostrov s charakteristickou sestavou zkoušek.

Měli bychom se však zastavit i u menu, které je v zásadě dost matoucí a při prvním spuštění jsem vůbec nevěděl, kde se skrývá jaká možnost. Nakonec jsem si zvykl a jedinou skutečnou otravou je nemožnost vypnout úvodní proslov, který stejně přeskočíte. Nicméně to pokaždé zdržuje. Největší potíž hry je však nevyužitý potenciál konzole Nintendo Switch. Chápu, že zde tvůrci chtěli hrát na jistotu a přinést předělané klasiky série. Jenže přitom nedodat jakékoli minihry založené na pohybu, které byly v minulém díle skvělé, je dle mého názoru neodpustitelné.

Nechci, aby odstavec výše působil tak, že to sráží kvalitu výsledného produktu. Ten je stále výborně odladěný a neméně dobře hratelný. Jak jsem již jednou napsal, jde o sázku na jistotu. Na můj vkus je zde ale až moc zbytečných „ale“, které se tvůrcům nechtělo (nebo nedařilo) řešit. Takže jsem mohl zapomenout na šlapání na tříkolce nebo pádlování. Nic takového v Superstars prostě nenajdete a je to velká škoda. Standardní ovládací schéma na druhou stranu funguje bezvadně a netrpí žádnými neduhy. Nicméně –⁠ jde o první hru, na které jsme doma utavili jeden z JoyConů! Budiž mu křemíkové nebe lehké.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama