Recenze Lenovo Legion 5 Pro, výkonného notebooku s Intel Core i7 a GeForce RTX 3070 Ti | Kapitola 2
Seznam kapitol
Jak se říká, když se daří, tak se daří. Jestli se v posledních měsících a letech vybudovala mezi notebooky jedna význačná značka, bude to právě Lenovo Legion. V průběhu let jsme mohli vidět více a více reklam, v současné době Lenovo sponzoruje několik velkých turnajových akcí, platí si reklamy kde to jenom jde a jejich logo visí například u tradičně masivní akce Subtember na Twitch.tv.
VÝKON
I když vzhled je zcela jistě důležitý, celý zevnějšek musí doplňovat i výkonný vnitřek. To se v tomto případě rozhodně povedlo. Srdcem modelu Legion 5 Pro 16IAH7H je nadupaný Intel Core i7-12700H, který nabídne celkem 14 jader a 20 vláken s maximální frekvencí 4,7 GHz. Výhodou této nové generace je třeba i podpora nových PCIe architektur, k tomu se ale dostaneme ještě později.
Po ruce mu pak stojí grafická karta NVIDIA GeForce RTX 3070 Ti, tedy výkonnější verze základní 3070. Do notebooku se nacpalo 32 GB RAM společně s 1TB M.2 SSD diskem. To jsou velice slušné parametry, a to i na to, že notebook má na výšku bez milimetru 2 centimetry a váhu necelých 2,5 kilogramu.
Projeví se tyto parametry i v praxi? Nejdříve si ukážeme výkon onoho SSD disku, jak jinak než v CrystalDiskMark. Rychlost je až překvapivě vysoká, na to že jde o vestavěný disk – důvod je jednoduchý, dle kódového označení v HWMonitoru by mělo jít o Samsung 980 Pro, tedy opravdu našlapaný M.2 disk, který papírově podporuje čtecí rychlost až 7000 MB/s a zapisovací rychlost až 5000 MB/s. Vzhledem k tomu, že na něm běží systém i několik dalších programů můžeme říct, že k těmto papírovým hodnotám nemá daleko a za tohle si Lenovo zaslouží palec nahoru.
Přesuneme se ke hrám. Ty jsme testovali přímo na notebooku a jeho monitoru, tedy rozlišení 2560x1600, přičemž výsledky jsme zachytávali s pomocí MSI Afterburner + Rivatuner, vše při režimu výkonu. Tentokrát jsme lehce obměnili zkoušené tituly a naštěstí se nám podařilo na notebooku vyzkoušet i jeden z nejočekávanějších letošních titulů Call of Duty: Modern Warfare 2. S nastavením bety jsme si museli trochu hrát, jelikož test byl stále trochu problémový a hra nám padala. Nakonec jsme se ale dostali na poměrně uspokojivé nastavení – hlavní kvalita textur je nastavena na High, stejně jako většina dalších nastavení. Technologie DLSS je nastavena na Balanced, tedy vyvažuje mezi kvalitou a výkonem. Hra sice ukazuje přetížení VRAM grafické karty, jde ale o odhad – dle hry by si totiž další polovinu VRAM měly vzít další aplikace, což je holý nesmysl.
S tímto nastavením jsme pak měli pohledný zážitek ze hry a naprosto krásné FPS. Jak vidíte v grafu níže, průměrně jsme se během hraní drželi na 120 FPS.
Díky Xbox Game Pass, který je k notebooku dodáván na tři měsíce zdarma, jsme se také podívali na nedávno přidaný Deathloop. Nastavení jsme nechali na automatických hodnotách, hra si vybrala to nejlepší nastavení.
Vrhli jsme se tak do víru rozbíjení časových smyček, a to opět úplně plynule. V průměru jsme se drželi okolo 70-80 FPS a celý zážitek byl bez záseku.
Samozřejmě nesmí chybět mnou oblíbené Hunt: Showdown. To běží na enginu CryEngine, o kterém je známo, že sice vypadá pěkně, ale optimalizace nepatří mezi jeho silné stránky. I přes to jsme nechali nastavení na High.
Ani tentokrát ale notebook a jeho komponenty nezklamaly. Na takto vysokých FPS jsem Hunt snad ještě nehrál – po většinu času jsme se drželi nad 100 FPS. To je opravdu krásný výsledek.
Vzhledem k recenzování titulu Isonzo jsme vyzkoušeli i tuto prvoválečnou střílečku. Ta není nikterak náročná a samozřejmě jsme ani nepočítali s tím, že by s ní měl Legion 5 Pro jakýkoliv problém. Maximální nastavení nedělaly žádný problém a i přes horší optimalizaci jsme se drželi mezi 90-110 FPS.
Trochu jsme se také pohrabali v Arma 3. Zde jsme si zahráli režim RHS, bylo tak na místě zkusit i to, jak si výkon povede zde. Nastavení grafiky bylo High a i v tomto případě je hra známá horší optimalizací. Překvapivě se ale Arma 3 opět hýbala skvěle a dokonce jsme hráli na 90 FPS.
Skočili jsme také do závodního Forza Horizon 5, otevřeného a poměrně náročného titulu, který nabízí krásnou grafiku a rozlehlý svět. Nastavení jsme nechali podle hry, která si dala přednastavené extrémní detaily.
Notebooku to ale nedělalo žádný problém, během prostého ježdění i souboji v režimu Eliminátor jsme se drželi okolo 70-80 FPS.
Naskočili jsme také do Red Dead Redemption 2, opět proslulého titulu nabízející oslňující detaily, které si ale berou velkou daň na hardwaru. Rozhodnutí ohledně nastavení jsme opět nechali na hře, která si automaticky zvolila Ultra nastavení s několika ústupky.
V tomto případě jsme nechali běžet integrovaný benchmark, který hru otestoval v různorodých prostředích. Opět se ukázal velice uspokojivý výsledek a průměrných 71 FPS je pro takovou hru naprosto dostačujících.
Následující snímky dle mého jasně ukázaly, že notebook nemá a nebude mít problém se žádným titulem současnosti. I při vysokém rozlišení jedou hry na velice příjemném frameratu, to vše při vysokých detailech - a stejně tomu bude ještě několik let do budoucna.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
