King's Bounty 2 Recenze Recenze King's Bounty II, skvělé tahové strategie, kterou táhne ke dnu všechno okolo

Recenze King's Bounty II, skvělé tahové strategie, kterou táhne ke dnu všechno okolo

Miroslav Václavík

Miroslav Václavík

14. 9. 2021 12:45 1

Seznam kapitol

1. PO LETECH V NOVÉM 2. NEKONEČNÝ POCHOD 3. TO DOBRÉ

Pod pojmem "tahová strategie" si většina hráčů neodmyslitelně vzpomene na ikonickou sérii Heroes of Might and Magic, na začátku ale stálo jiné jméno, které postupem času historie zapomněla. King's Bounty vyšlo v roce 1990, v rebootu se vracelo po roce 2008 a nyní přichází s regulérním druhým dílem. Ten ale chce věci dělat... jinak.

Reklama
Reklama

Druhou variantou je pak kůň, nejlepší přítel rytíře a výsostně ekologický dopravní prostředek. Asi kvůli emisím se i tady vývojáři rozhodli, že vám pohyb po světě co nejvíce znepříjemní. Ani kůň nemůže běžet rychleji než klusem, ale pořád lepší než váš vlastní. Konečně dosahujete rychlosti, kterou byste očekávali od normálního běhu hrdiny a vyrážíte dál. Až do prvního pokusu zatočit či couvat – nikdo vám totiž neřekl, že jste na začátku hry vyfasovali vadný kousek po obrně a s páteří ze žužu. Oř se pod vámi ladně vlní, cesta ubíhá a přijedete k prvnímu kolemjdoucímu. Zkusíte na něj promluvit ze hřbetu, ale nenene. Tak seskočíte, uvážete koně k nejbližší břízce, a když se po rozhovoru vydáte zpátky do sedla, parťák nikde. Jednou dvakrát to nevadí, ale jakmile si podobný zážitek odžijete stokrát, leze to na nervy dostatečně. Drobnost, řeknete si, dokud nezjistíte, že celá hra je složená z podobných drobností. 

Zřejmě jsem pomalým pohybem netrpěl ani zdaleka sám a autoři se jej jali řešit s prvním hotfixem. Toho se ale zatím dočkala jen verze pro PC. Konzolisté (jako já) mají zatím smůlu. 

BÉČKOVÉ RPG, ÁČKOVÁ TAHOVKA 

Ostatně velká část „nestrategického“ obsahu vypadá, jako kdyby se sešli kamarádi ze střední, co mají rádi Zaklínače, a zkusili něco podobného uplácat bez předchozí zkušenosti. Mapa je obrovská, a ještě se pocitově rozšíří, když si uvědomíte, na jak příšerných místech se kluci a holky z 1C rozhodli umístit body pro rychlé cestování. A když si uvědomíte, kolik slepých uliček v tamějším světě najdete, takže si každý výlet za tajemným mágem či sličnou selkou vynásobte dvakrát. Podobných výletů jsou přitom bez nadsázky stovky. King’s Bouty II je totiž doslova napěchované mamutím množstvím hlavních a vedlejších úkolů, naprostou většinou ve stylu: „Jasně, pomůžu ti. Jen mi skoč k týpkovi B, promluv s ním nebo ho poraz v bitvě, a pěkně mi pak svitek dones sem. Na úplný konec té slepé uličky, od které je nejbližší bod pro rychlé cestování pět minut chůze nebo dvě minuty jízdy na ochrnutém koni.“ Já ve hře nechal přes 40 hodin, a myslím, že tak 20 pohltilo úmorně pomalé cestování pro cestování. 

 Velkou měrou tomu bezesporu pomáhá skvělý český překlad, často jsem měl pocit, že dokázal z originálu vytěžit ještě víc, než co reálně nabízel.

Příběh jako takový nepatří k něčemu, o čem byste psali mamince domů, ale když se oprostíte od základní premisy a vezmete si jeden dialog po druhém, nejde o úplně nejhůř napsanou zápletku. Velkou měrou tomu bezesporu pomáhá skvělý český překlad, často jsem měl pocit, že dokázal z originálu vytěžit ještě víc, než co reálně nabízel. Množství dialogů, dopisů, knih a svitků vás každopádně po nějakém čase úplně zasype. Pokud čekáte tahovou strategii, kde svižně přeskakujete od bitvy k animačce a zpátky, asi nadšení nebudete. Jestliže se naopak vyžíváte v systematickém odkrývání více či méně zajímavých vedlejších linek, přijdete si na své.  

HROMADA ÚKOLŮ, DALŠÍ CHOZENÍ 

Kromě několika větví hlavního příběhu totiž narazíte na vyšší desítky odboček, výzev a žádostí. Bohužel ani tady ale hra nedokáže nabídnout příjemnější zážitek – vzhledem k počtu questů se vám často stane, že se k další fázi konkrétní linky dostanete až po hodinách, kdy už vůbec netušíte, o co šlo. V deníku si úkol najdete, abyste si osvěžili okolnosti, ale než se doskrolujete k aktuální informaci o stavu mise (ano, i tady to jde neskutečně pomalu), už vás to ani nezajímá. A že byste si třeba při koukání na mapě interaktivně přepínali mezi značkami, podle toho, kam zrovna chcete? Ani náhodou, pěkně přepněte do seznamů úkolů, najděte zrovna ten jeden mezi čtyřiceti dalšími a ručně ho označte. 

-
-

Stejně jako hra, i já se v recenzi dostavám k tomu nejlepšímu a nejdůležitějšímu až později, téměř mimochodem, a jen na krátký odstavec. Dědictví, jež si nese King’s Bounty jako prapůvodce samotného žánru, se naplno ukazuje v tahových bitvách na hexagonových polích. Strategické souboje mezi dvěma armádami vám dají zavzpomínat na staré dobré časy a na to, kvůli čemu většina lidí po novince sáhne. Najdete tu celou řadu unikátních jednotek, zajímavých schopností a různorodých bitevních polí – ta mimochodem přímo vycházejí z prostředí, takže jednu chvíli jdete po stezce mezi řekou a troskami hradu, abyste záhy na stejném místě válčili. Každá jednotka patří k jednomu ze čtyř ideálů, které nejenže určují vzájemnou chemii při skládání armády, ale v příběhu hrají důležitou roli při rozhodování a přístupu k řešení některých misí.  

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz