Recenze King's Bounty II, skvělé tahové strategie, kterou táhne ke dnu všechno okolo
Seznam kapitol
Pod pojmem "tahová strategie" si většina hráčů neodmyslitelně vzpomene na ikonickou sérii Heroes of Might and Magic, na začátku ale stálo jiné jméno, které postupem času historie zapomněla. King's Bounty vyšlo v roce 1990, v rebootu se vracelo po roce 2008 a nyní přichází s regulérním druhým dílem. Ten ale chce věci dělat... jinak.
Pravděpodobně každý, kdo chodil v devadesátkách nebo na přelomu tisíciletí do družiny, narazil na klasiku jménem Heroes of Might and Magic. Je v podstatě jedno, který díl trefil zrovna vás, ale základní premisa byla jasná – tahová strategie s hromadou jednotek a zábavného objevování. Pokud jste tedy místo tahového mlácení se spolužáky nevyrazili na souboj Toma a Jerryho nebo na Zimní olympijské hry. Na počátku všeho přitom stálo King’s Bounty, které neslo prapor tahovek hrdě v roce 1990 i u velkého návratu v roce 2008. Teď tu máme návrat číslo dva, ve stylu velké revoluce. Bohužel.
STRATEGIE USTUPUJE RPG
Hned na začátku je nutné si přiznat, že bychom King’s Bounty II měli hodnotit spíš jako RPG než jako tahovou strategii. Na každou hodinu soubojů připadá dalších pět hodin běhání, povídání, příběhových animací a sbírání předmětů. Nejsmutnější na tom všem je, že právě přerod do nového žánru je tím, co novému dílu série sráží vaz, i když nemuselo jít o úplně nejhorší nápad. Jenže vývojáři zůstali někde na půli cesty a nedokázali se rozhodnout, zda se vydat cestou pořádného RPG a obětovat celému titulu o dost víc, anebo zda „všechno mezi souboji“ nepokrátit na nutné minimum pro dosažení základního propojení napříč hrou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: 1589 Kč (Microsoft Store)
- Na kterých platformách vychází?: Xbox One (kompatibilní s Xbox Series X|S), PS4 (kompatibilní s PS5), PC, Nintendo Switch
- Potěší vás v případě, že: Jste milovníky pomalého joggingu, slepých uliček a tahových strategií.
- Česká lokalizace: Ano, textová a opravdu povedená
- Bude vás bavit, pokud: Vám nevadí obětovat hodiny, abyste si užili pár minut bitev.
- Budete nenávidět, pokud: Nemáte čas na balast a čekali jste prostě jen nové Heroes of Might and Magic
King’s Bounty II se od klasického pohledu shora, jak to známe z dřívějších dílů nebo zmíněné série Heroes of Might and Magic, přesunulo do perspektivy třetí osoby. Nezůstalo však jen u toho – vývojáři z 1C se rozhodli nakročit směrem k megalomanským RPG typu Dragon Age či Zaklínač. Na obrovské mapě se tak vydáváte na strastiplnou pouť, která si pro vás nachystala řadu příjemného, ale mnohem a mnohem víc toho nepříjemného.
A BĚHAT VÁS NEUČILI?
Začněme samotným pohybem, jenž naplní klidně i přes polovinu veškerého času, který v King’s Bounty II strávíte. Jako jeden ze tří hrdinů se můžete od bitvy k bitvě přesouvat pěkně po svých, nebo využít sil věrného oře. V obou případech se budete trápit víc, než si jen dokážete takhle od monitoru představit. Autoři se z nějakého důvodu rozhodli, že se prostě nesmíte příběhem posouvat zbytečně rychle, a hrdinovi tak zakázali běh. Většinu času trávíte v jakémsi výklusu, ale vy potřebujete víc. Představte si, že strávíte celého Zaklínače 3 bez možnosti běhat – vzdálenosti neskutečné, neustále se musíte vracet na jedno místo za druhým, a sprint je proto zcela neodmyslitelnou variantou. Ostatně jako v jakémkoliv RPG, kromě King’s Bounty II. Tady na vás po celou dobu skoro až posměšně svítí „stiskněte tlačítko pro chůzi“, kdyby vás ohromující výklus náhodou moc odtrhoval od požitku z laciného příběhu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
