Recenze Final Fantasy XVI – příběhového klenotu pro všechny napěchovaného skvělým obsahem | Kapitola 2
Seznam kapitol
Po sedmi letech se krystalová sága se opět rozšiřuje o novou fantazii. Tvůrci ze Square Enix již od oznámení titulu slibují další příběhový epos, který představí zbrusu nový svět a samozřejmě i nové postavy. Na následujících řádcích zjistíte, zda nešlo pouze o planá slova a zda mají ve všem pravdu. I protože jde o moji srdcovou záležitost, na kterou se dlouhé roky doopravdy těším.
Vyprávění je to hlavní, na co se vždy značka Final Fantasy soustředí. Čekají vás hodiny a hodiny příběhových animací, které vždy správně přiblíží, proč se na obrazovce děje co se děje. Hlavní hrdina Clive je sympaťák, na kterého si lehce zvyknete a zaplaťpánbůh za to, že jeho nedozrálou mladší verzi uvidíte pouze na začátku hry. Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše a raději rovnou napíšu, že vás opět čeká tragická pouť za zlem, z něhož se postupně klube něco daleko horšího. Zbytečně vám nechci vyzradit ani náznak důležitých událostí nebo zvratů, které vás ve hře čekají. Rozhodně jich nebude málo a každá ztráta blízkého ve vás bude rezonovat ještě dlouhou dobu. Jen prosím nečekejte další Aerith. Šestnáctka má silných okamžiků v zásobě dost, a mnohokrát vás tyto zvraty vyvedou z míry stejně, jako se to stalo mně, zkušenému Final Fantasy harcovníkovi.
Pokud se bojíte toho, že byste se mohli v příběhu ztratit, bojíte se zbytečně.
Nové Final Fantasy nejde hrát na sílu. Premisa spočívá někde jinde. Zde platí stará známá poučka o tom, že tím hlavním cílem je ve skutečnosti cesta. Po 61 hodinách času, který jsem hře věnoval, mohu s čistým svědomím konstatovat, že někdy je dost dlouhá a strastiplná. Ale přesně tento aspekt u her ze série vysloveně očekávám. Na své pouti potkáte mnoho nových přátel, a ještě daleko více nepřátel. Někteří spolubojovníci se k vám připojí pouze při konkrétním dobrodružství, jiní s vámi budou trávit velké množství času. Kdybych měl vypíchnout toho nejlepšího společníka ve hře, bude to váš věrný vlk Torgal, který vždycky ve správný okamžik zasáhne tam, kde je to nejvíce potřeba. Skvělými postavami jsou samozřejmě i věrná kamarádka z dětství Jill nebo Cid, váš mentor a zachránce zapovězených lidí.
V rámci příběhu sledujete osudy velké spousty postav z mnoha perspektiv. Máme tu šest mocných národů, soustředěných kolem Mateřských krystalů. Každý nich sleduje své vlastní zájmy a disponuje svým ochráncem v podobě dominanta, který drží sílu některého z ikonických summonů série Final Fantasy. Většinou jde o člena významné panovnické rodiny zrovna sedící u moci. Setkáte se snad se všemi známými formami z minulých her, takže čekejte Shivu, Ifrita, Titana, Odina nebo Bahamuta. A do toho všeho musíte zapojit rozmáhající se Pohromu, měnící lidi a zvířata v bezduché bestie a rozmanitou přírodu v mrtvé území nikoho. V jedné z těchto mrtvých zón, v ruinách dávno padlé prastaré civilizace, však najde útočiště i Clive, a společně s dalšími se snaží dopátrat pravdy.
Pokud se bojíte toho, že byste se mohli v příběhu ztratit, bojíte se zbytečně. Tempo vyprávění se mnohokrát změní, a často přicházejí období zdánlivého klidu, kdy máte čas řešit takzvané denní problémy a více se můžete soustředit na příběhové pozadí světa. Poté nastoupí rychlejší a akční přístup k vyprávění, který ukazuje, jak jsou jednotlivé postavy i národy silné. Navíc si přímo ve hře můžete počíst o každičkém detailu, který vás v daný okamžik zajímá díky aktivnímu systému loru. Ten vám vždy nabídne odpověď na to, když si v příběhu nejste něčím jisti nebo si chcete ještě přiblížit nějaký zajímavý detail. Jde o jednoduše skvělý prvek, postupně se rozrůstající o další možnosti, jak v příběhu zbytečně netápat. Místní verze otce Fury je studnice historických faktů a v pozdějších fázích hry se připojí ještě Vivien, která dodává informace o jednotlivých národech, usilujících o moc nad Valistheou.
(R)EVOLUCE
Šestnáctý díl Final Fantasy přináší celkem zásadní (a mezi fanoušky hojně diskutovanou) změnu žánru. Osobně jsem za to velmi rád, protože už minulé díly naznačily kam se se sérií hodlají tvůrci vydat. Klasické JRPG se tak transformuje na Third-person akční adventuru s „hack and slash“ soubojovým systémem. Pokud někdo z čtenářů hrál Stranger of Paradise nebo třeba Kingdom Hearts 3, bude jako doma. Clive má několik dovedností, přičemž je klíčové je správně řetězit, aby útoky byly co nejúčinnější. Základem budiž kombo mečem, které je nutné doplňovat o ability propůjčující nadlidské schopnosti. Po zamčení protivníka budete nuceni využívat i správného parírování, a při perfektním úhybném manévru dostanete zlomek času k drtivé protiofenzivě.
Postupem hrou pak samozřejmě Clive leveluje a zpřístupňují se nové možnosti, jak být ještě silnější. Elementární RPG prvky nicméně samozřejmě v nabídkách zůstaly, a tak nakupujete různé druhy mečů, několik druhů podpůrných předmětů zlepšujících statistiky útoků a v neposlední řadě také léčivé lektvary různých druhů a účinností.
Kovář zprostředkuje vylepšení zakoupených zbraní, prodejci a kupci ten zbytek. Coby měna zde funguje hlavní platidlo Gil. Ke kováři navíc musíte přinášet ještě specifické suroviny pro craftění. Opět se nebojte, nejde o žádný přehnaně složitý systém a suroviny většinou sesbíráte z poražených nepřátel, aniž byste o tom věděli. Stejné je to i se sběrem zkušeností a akčních bodů, které vyměňujete za vylepšení svých stávajících speciálních schopností. Souboje ve hře také probíhají pomocí klasických quick-time eventů, kdy je nutné ve správný okamžik mačkat to správné tlačítko. Pořád jde o fajn prvek udržující v napětí a nedovolí vám moc položit ovladač a jen sledovat nějakou parádní akční scénu. Třešničkou na dortu jsou pak samozřejmě souboje s bossy. Vyznačují se hlavně délkou soubojů a jako vždy je nutné nejdříve najít správný recept na likvidaci velkého zlouna. Takový souboj má většinou několik fází, a zpravidla, když už si myslíte, že je po všem, vytasí se soupeř s nějakou nečekanou odezvou.
Na svých cestách potkáte zástupy mnoholičných protivníků. Od obyčejných zlodějů a vrahů přes nablýskané zbroje rytířů až po všemožné kreatury postižené Pohromou nebo různé typy draků či ještěrů. Každý kout světa Valisthea obývají jiná nebezpečí a pokaždé s vámi budou chtít svést souboj na život a na smrt. Některým z boje lze utéct, jiným nikoli. Já osobně jsem z boje neutíkal nikdy, protože soubojový systém je navržen i vyvážen doopravdy velmi dobře a je zábavný i po desítkách hodin. Budete-li pozorní, povede se vám najít také některá z mýtických stvoření, na jejichž hlavu je vypsaná tučná odměna. Nesmím zapomenout ani na fakt, že souboje s takovými tvory vám dají pořádně zabrat. Možná nejvíc ze všech oponentů, kterým budete v průběhu hry čelit.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
