Recenze dodatku OlliOlli World: Void Riders, mimozemské show jen pro nadšence | Kapitola 2
Seznam kapitol
Letos v březnu jsme vám přinesli recenzi barevného titulu OlliOlli World. Jakožto podobnými hrami nedotčeného multiplayerového hráče mě OlliOlli naprosto okouzlilo a ježdění napříč malebným světem za doprovodu triků mě strašně bavilo. O vývojářích z Roll7 nebylo několik měsíců vůbec slyšet a zdálo se, že se po vydání zkrátka posouvají dále a připravují si další projekt, který tentokrát vzniká pod plnou podporou vydavatele Take-Two. Avšak opak byl pravdou.
NESKUTEČNÉ KOUSKY
Faktem ale je, že to není vůbec jednoduché. Když jsem recenzoval původní OlliOlli World, vysvětloval jsem, že minimálně první polovina hry je opravdu jednoduchá a více než cokoliv jiného vás vývojáři stále učí. Po zvládnutí všech možných triků a funkcí začnou úrovně pořádně přitvrzovat, tratě se začnou hodně kombinovat a zrychlovat, což je velkou výzvou především pro vaše prsty a pozornost.
U Void Riders se obtížnost ještě zvyšuje. Do všeho toho chaosu se schody, ploty, vznášejícími se krystaly a správným dopadem se totiž přidávají pokroucená zábradlí zdánlivě ledabyle naházená ve vzduchu a již zmíněné kužely světla, díky kterým se můžete dostat i na jiné části mapy. Jenže když se to všechno odehrává v poměrně vysoké rychlosti (zpomalit nemůžete, protože pak nedoskočíte na další části cesty), je to fakt docela záhul.
Pojďme ale k dalším novinkám. Už jsem studio Roll7 chválil za větší využití základů OlliOlli, tvůrci ale přidali i nové mechanismy rozšiřující hratelnost. Jsou tu například jakési souboje s bossy, a to pokaždý jiný. V jednom případě musíte zkrátka jet co nejrychleji, abyste předehnali postavu na pozadí mapy. Pokud se vám to podaří, vyhráli jste. Druhý bossfight vás postaví do „arény“, kterou projíždíte neustále dokola. Nesmíte tak udělat jedinou chybičku.
Posledním opravdu zajímavým soubojem je mapa s jedním velkým kuželem, v němž se vznášejí krávy a překážky. Stejně jako ve Flappy Bird se musíte s citem vznášet a posbírat dostatečný počet krav bez naražení do bedny. Malá změna cíle opět zajímavě osvěžuje celkovou hratelnost směřující k velkému finále.
To je opět vyvedeno ve formě arény, v jejímž středu je Nebulord, hlavní bůh nového DLC. Jakmile jej porazíte, máte hotovo… A to poměrně rychle.
V tom tkví jeden z problémů tohoto DLC. Pokud se budete hodně snažit, máte za dvě hodinky dohráno. Ve třech lokacích totiž musíte nejdříve zvládnout dvě ze tří map a následně se utkat se zdejším bossem. Když všechno půjde jako po másle, tyto požadavky můžete mít za hodinu a kus hotové. Pak stačí finální souboj a celé DLC máte za sebou.
Jenže u OlliOlli World musíte k nabídce přistupovat jinak. Celkově dostanete 18 nových tratí a spoustu dodatečných výzev pro ty původní. Když všechny jenom zběžně prolétnete, rázem dostanete obsah třeba na 4-5 hodin, v případě že chcete všechny splnit na plný počet bodů a ještě k tomu splnit nějaké ty dodatečné výzvy, máte obsahu za dvě stovky habaděj. A upřímně to tak beru i já – pokud vás OlliOlli World nebavilo, nebo jste neměli chuť projet celou hru a dodělávat úkoly, Void Riders rozhodně není pro vás. Pokud vás ale základ hry bavil, je Void Riders naprosto jasnou volbou a fantastickou porcí další zábavy.
Verdikt
DLC Void Riders je skvělou ukázkou toho, jak by se mělo dělat DLC pro skalní fanoušky. Rozšiřuje původní koncept hry o nové nápady a mechanismy, stále ale přináší staré známé poježdění na malebných tratích. Vše se zrychluje, zlepšuje a zkrátka funguje dobře. Zamrzí možná jen relativně kratší základní herní doba, která ale ve výsledku není pro cílovou skupinu vůbec důležitá.
