Recenze Dark Pictures Anthology: Devil in Me, závěru sezóny jak se sluší a patří | Kapitola 2
Seznam kapitol
Jmenuji se Holmes. Henry Howard Holmes. Žiji v Chicagu a právě jsem si otevřel hotel. Jste srdečně zváni. Všichni. A řekněte to i svým známým! Přivítám ve svém hotelu královsky všechny, kdo dorazí. O to už se postarám!
Devil in Me má delší stopáž než je u téhle ságy člověk zvyklý - zabere zhruba okolo 8 až 9 hodin. Tím dostává delší dobu na budování vztahu mezi postavami a hlavně na budování atmosféry. Té vlastně trvá docela dlouho, než začne houstnout jako mléko... a ještě déle než zhoustne opravu pořádně. Není to ale na škodu. Naopak. Poprvé v sérii mám pocit, že vztahy mezi postavami mohu na základě svých rozhodnutí skutečně měnit.
Jediné, co můžu hrdinům vytýkat, kromě toho, že to jsou opět v zásadě archetypy (což je už taková charakteristika série), je to, že nikdo z herců není příliš známý. Samozřejmě kromě Kurátora, který vás jako vždy provází příběhem. Ale z ústřední pětice jsem osobně poznal jen hrdinku z přebalu hry. A to proto, že právě sleduji britský seriál Taboo, kde se právě tato zrzka (ve skutečnosti blondýna) mihla. Trošku škoda, protože v každé hře od tohoto studia se vždy objevil někdo, kdo známou tváří přidal pod kotel filmovosti.
Čím Devil in Me skutečně dokáže zaujmout jsou audionahrávky, které postupně sbíráte. Jsou doslova mrazivé a pojednávají o tajemném zlu, které hýbe celým dějem. Mohu říct, že jsou velmi nekompromisní a nezadají si s mnohými knihami, kriminálními příběhy, či thrillerovými filmy. Atmosféra tím opravdu získává na obrátkách. Spolu s adventurní částí, kdy prozkoumáváte temný hotel, se jedná o vůbec nejlepší momenty.
OTISK MINULOSTI
Celým jménem Herman Webster Mudgett je skutečná postava, která neslavně vešla do dějin spíše pod jménem Dr. Henry Howard Holmes. Jedná se o prvního zdokumentovaného sériového vraha. Předtím, než byl oběšen se přiznal k 27 vraždám, ovšem historici odhadují celkový počet obětí až na více než dvě stě. Hotel, který postavil, měl mnoho tajných chodeb, místností, pastí a dokonce i plynové komory a vězení. |
Tvůrci totiž skutečně ubrali na filmových pasážích a přidali více těch hratelných. Ty se liší tím, že má každá postava k dispozici jiné technické pomůcky. Zatímco s jednou můžete stopovat děsivý šepot skrze hotel, v kůži další páčíte zámky. Tím, že hrdinové mají svoje inventáře, se jedná o výraznou změnu oproti minulým dílům. Procházet chodby, ve kterých je tma jak v pytli, pouze s baterkou tak dostává úplně jiný rozměr.
BROUCI, BROUČCI A DALŠÍ HAVĚŤ
Výbornou atmosféru a osvěžení v hratelnosti však sráží technický stav. Při mém zhruba osmihodinovém průchodu hra spadla a dvakrát nezobrazila důležitá tlačítka na obrazovce. Restart checkpointu problémy vyřešil, ale ačkoliv se nejednalo o nic tak hrozného, stejně to dokázalo nehezky vytrhnout z plynutí hororového děje.
Hra navíc trpí na PlayStationu 5 i na PC grafickými glitchy. Doskakování textur a chybějící předměty jsou bohužel fenomény téměř na každém kroku. Několikrát jsem se setkal i s levitující předměty (za což rozhodně nemohl scénář). V několika pasážích nefungovaly správně titulky – jednou tak, že se věty nezobrazily a podruhé tak, že jedna věta na obrazovce visela několik minut. V jedné z dramatických scén navíc vypadnul i dabing několika postav.
Většinou se tedy jednalo o spíše drobné problémy. V několika případech byl doslova nadlidský úkol chtít po postavě, aby baterkou posvítila správným směrem. Paličatý hrdina naopak svítil všude možně a krkem kroutil na všechny strany. Bizarní výjev jenom dokresloval nemožnost si posvítit na cestu. Bez ohledu na postavu se pak vážnější problém s ovládáním opakoval v několika variantách.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
