Rare Replay Recenze Rare Replay

Rare Replay

Jaromír Möwald

Jaromír Möwald

12. 8. 2015 13:45 9
Reklama
Reklama

Jen málokteré herní studio na světě se může pochlubit několika desetiletími historických milníků, her, které definovaly žánr, nebo zkrátka jen titulů, u nichž hráči proseděli desítky hodin. Rare, dříve Ultimate Play the Game, má navíc to štěstí, že po letech samostatného fungování nyní figuruje pod křídly společnosti Microsoft. Jen těžko bychom si totiž mohli užít kolekci třiceti her z třiceti let existence Rare v takto úhledně naservírovaném balíku bez její pomoci. Ať už se vám tento výběr trefí do vkusu, či ne, z hlediska herní archeologie se jedná o neopakovatelný kousek, který lze s máločím přímo srovnávat.

STUDENTI MAJÍ VSTUP ZA POLOVIC

Celý „balík“ je prezentován jako muzeum a toto označení není jen pro parádu a vtipnou animaci, která doprovází každé spuštění kolekce. Vedle přehlídky třiceti titulů zde totiž najdete i několik typů video deníčků, které se (ne)vztahují ke konkrétním hrám, speciální dokumenty o nikdy nevzniklých hrách, povídání o filosofii celého studia a jeho proměně v průběhu třiceti let existence a mnoho dalšího. Celkem zde lze strávit několik hodin pouhým sledováním nikdy nepublikovaných materiálů. Bohužel, drtivá většina není na začátku odemčena a musíte si je „vyhrát“ prostřednictvím muzeálních nálepek. Ty dostáváte za odemknuté achievementy a splnění výzev, vázajících se ke konkrétním hrám, což není úplně šťastný nápad. Postupem času sice nasbíráte dost nálepek, abyste se mohli podívat skutečně na všechna videa (proces samotný není nijak těžký, většinou jde pouze o investování dostatečného počtu minut), ale je to zbytečná překážka, která vám zabraňuje užít si kolekci naplno od začátku. Pamětníci sice vědí, že tento princip je přesně v souladu s obtížnostní křivkou prakticky všech her od Rare, ale to neznamená, že za to budeme rozdávat plusové body.

Třicítka her, z nichž nejstarší Jetpac vznikl už v roce 1983, nedostala žádný „moderní kabátek.“ Naopak jde o přímé porty, které většinou běží v jakési emulační skořápce s vyříznutým 4:3 obrazem a fešnými moderními okraji okolo, které připomínají malebné desky na arkádových automatech. Nintendo 64, Amstrad CPC, ZX Spectrum, VIC-20, Xbox – není téměř podstatné, z jaké platformy hra původně pochází. Emulace her z doby před Xboxem 360 je vyřešena přímo v aplikaci Rare Replay a běží zcela na jedničku. Hraní neprovází žádné zasekávání, přístup do celkové nabídky je řešen elegantním podržením tlačítka Menu. Pokud vás některý ze starších titulů přestane bavit, ale rádi byste si uložili postup, přijde na řadu klasické tvrdé uložení, které známe například z neoficiálních emulátorů. Navíc máte možnost v prvních patnácti hrách (počínaje Jetpacem, konče Battletoads Arcade ze SNES) vrátit o pár vteřin čas za pomoci jediného tlačítka. Laciný gimmick? Ne tak docela.

Rare Replay

Je zcela pochopitelné, že valná většina titulů nebyla navržena pro hráče z roku 2015 a také dnešní gamepad se, co se přesnosti týče, zkrátka nedovede vyrovnat původní „hravé páce“ z automatů, doplněné o dvě obří tlačítka, do nichž byla radost bušit. Prakticky až do éry konzole Nintendo 64 (tedy polovině z celkového počtu 30 kusů) je obtížnost buď nelidsky krutá, nebo v horším případě zcela odrazující od jakéhokoliv dalšího zkoušení po několika marných pokusech o alespoň základní proniknutí do hry. Zcela upřímně, i druhá polovina her ční, co se obtížnosti týče, většinou nad svými souputníky z dané doby, byť už ne tak drtivě jako v předchozích případech. Zmíněné vrácení času vás často uchrání od nezbytného prohození gamepadu oknem a systém takzvaných Snapshotů vás zase nechá vyzkoušet si konkrétní situaci z klasických her, ovšem s moderní výzvou. Stylem jde o něco podobného, co zkoušel před nedávnem NES Remix na Wii U. V krátkém časovém limitu stihněte co nejrychleji posbírat/vystřílet/dojít na konec/projít X místností v dané hře, přičemž se začíná klidně v poslední úrovni. Systém online tabulek, do nichž se vaše skóre zapisuje, sice není to samé, jako vidět své iniciály na svítícím automatu, ale momentek je zde tolik, že vám podobná myšlenka ani nepřijde na mysl.

HEZKY ČESKY


Mimořádně potěšitelnou zprávou pro české hráče je to, že u her Viva Piňata a Banjo-Kazooie: Nuts & Bolts je přítomna česká lokalizace v podobě titulků, u Piňáty dokonce nechybí dabing!

Vedle samotné kolekce se vám při instalaci začnou stahovat i hry z éry Xboxu 360. Ty jsou spustitelné jak samostatné, tak z nabídky virtuálního muzea. Díky režimu zpětné kompatibility v nich lze pokračovat tam, kde jste na X360 před pár lety skončili, stejně jako získávat dříve neodemčené achievementy, pokud jste je kdysi měli rozehrané – pouze je třeba nahrát uložené pozice do cloudového úložiště. Kvalita konverzí je přinejlepším rozporuplná. Hry jako Kameo: Elements of Power a Perfect Dark (XBLA remake, původní verze z N64 zde chybí) běží bez jakékoliv chybičky. Oproti tomu novější Perfect Dark Zero a hlavně poslední díl Banjo-Kazooie: Nuts & Bolts z roku 2008 je neskutečně náchylný na poklesy frameratu a celkové padání aplikace jako takové. Update je prý na cestě společně s tím, jak se bude vyvíjet systém pro zpětnou kompatibilitu, ale nyní je třeba vztyčit varovný prst a říct, že doslova o parník nad všemi X360 hrami, co se konverze týče, ční Grabbed by the Ghoulies. Titul z původního Xboxu díky své kreslené stylizaci nezestárl ani o den a nebýt krkolomného ovládání, mohl by z fleku vyjít i samostatně.

Rare Replay

Rare Replay rozhodně není pro každého. Pouhý fakt, že se na jednom disku nachází 30 her, by sice mohl leckoho nalákat, ale je třeba si uvědomit, že valná většina je dnes buď zcela nehratelná, nebo minimálně obtížně zvládnutelná s dostupnými ovládacími prostředky. Z hlediska pamětníka zarazí některá rozhodnutí, která si mohli v Rare nechat projít hlavou o trochu déle. Již zmíněný Perfect Dark je k dispozici pouze v HD verzi z roku 2010. Předpokládaný hit kolekce, Conker’s Bad Fur Day z Nintenda 64, nebetyčně kazí nemožnost změnit orientaci os X a Y, díky čemuž se obyčejná manipulace s kamerou mění v peklo. Zcela absentuje jeho remake, Conker: Live & Reloaded, který by, i přes absenci sprostých slov, mohl sklidit stejné ovace jako Grabbed by the Ghoulies. U starších her není úplně jasné, kdy se ukládají automaticky a kdy je nutné vytvořit manuální save. I přesto ale lze říct, že pokud máte chuť se ponořit trochu hlouběji do herní historie jedné ne tak úplně obyčejné firmičky ze středu staré dobré Anglie (a navíc si děláte zálusk na 10000 achievement bodů), jste na správné adrese.

Rare Replay
Xbox icon Xbox One

Verdikt

Cenný kus herní historie, který ale není úplně snadno stravitelný pro současného hráče. Zvědavce je třeba varovat před nelidskou obtížností u některých titulů, ovšem výsledný dojem snadno převáží na pozitivní stranu masivní výběr a pestrost zdejší muzejní přehlídky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz