Gamescom 2026: Dojmy z hraní 1001 Threads of Mizan
Kombinace arabské fantasy a létajícího koberce zní na papíře nesmírně zajímavě, ale trailer na Opening Night Live působil trochu genericky. Krátké hraní na Gamescomu ale ukázalo, že 1001 Threads of Mizan má v pohybu mnohem víc charakteru, než jsem čekal.
Hrej vyráží na Gamescom 2026 a soutěžíme s Českou spořitelnou o konzoli
S partnerem Českou spořitelnou míříme také letos na Gamescom, abychom vám mohli přinést žhavé herní novinky.
Do 1001 Threads of Mizan jsem šel bez většího očekávání. Z trailerů na mě hra působila trochu jako další akční fantasy, která se snaží odlišit hlavně prostředím a několika výraznými vizuálními nápady. Arabská prostředí je zajímavé, stejně jako létající koberce nebo obří džinové, ale celek na mě zatím nepůsobil nijak zvlášť výrazně. V pohybu je to ale trochu jiný příběh.
Už samotný svět působí mnohem lépe, když se jím skutečně pohybujete. Pouště, monumentální architektura a výrazně stylizované prostředí mají mnohem větší hloubku než na statických záběrech a hra díky tomu nepůsobí tak , jak jsem se původně bál. Pořád je znát, že stojí na poměrně známém akčním základu, ale arabská fantasy jí dává vlastní tvář a v kombinaci s létajícími koberci začíná fungovat mnohem přirozeněji.
Právě létající koberec je podle mě zatím nejzajímavější část celé hry. Ten neslouží jen jako dopravní prostředek, ale je i přirozenou součástí bojů Ve vzduchu můžete rychle vzletět, obletovat větší protivníky, vyhýbat se útokům a plynule se přesouvat mezi různými částmi bojiště. A často jsou přirozenou součástí soubojů s bossy.
Naopak na zemi souboje nijak zvlášť nepřekvapí. Jednotlivé postavy mají rozdílné schopnosti a styl boje, ale největší rozdíl dělá až to, jak spolu fungují v jednom týmu. Na spoluhráčích tedy záleží opravdu hodně. Je znát, že je hra designovaná pro tři hráče, takže stačí, aby jeden z hráčů trochu pokulhával, a najednou kulhá celý tým. Když si totiž každý hraje po svém, boj začne působit chaoticky a ztrácí tempo. Jakmile ale jeden hráč láká pozornost, další ho obletuje a třetí pořádně útočí, všechno začne dávat mnohem větší smysl. Rozhodně nemůže ignorovat, co dělají ostatní, a jen si odklikat svou část souboje. Pokud spoluhráči nečtou situaci nebo každý míří jinam, poznáte to hned.
To samozřejmě může být i problém. Kooperativní hra je vždycky tak dobrá, jak dobří jsou lidé kolem vás, a tady je ten rozdíl cítit velmi výrazně. V sehrané skupině může být boj velmi svižný a zábavný, zatímco s lidmi, kteří si nehledí ostatních, může rychle sklouznout do nepřehledného zmatku.
Proto má i přes počáteční skepsi větší zájem vidět, jak hra bude fungovat při delším hraní.
Proto má i přes počáteční skepsi větší zájem vidět, jak hra bude fungovat při delším hraní. Krátká ukázka dokázala prodat hlavně pohyb a samotný pocit z boje, případně lítání ve vzduchu, ale bude důležité, jestli stejnou energii udrží i v celé hře. Na Gamescomu bylo také hodně znát, že se tvůrci pokoušejí vytvořit okolo hry velký příběh, ale trochu se bojím, aby se neutopili ve snaze vyprávět epickou story a nezapomněli přitom na samotnou hru.
