Power of Destruction Recenze Power of Destruction

Power of Destruction

Robotron3

Robotron3

14. 6. 2007 22:00 10
Reklama

Snažím se, opravdu se snažím! Kdybyste mě viděli, to nasazení! Nemohli byste mi vyčíst zhola nic! Přeběhnout do ložnice - k druhému počítači a pařit Power of Destruction. Jenže to nejde. Ne, prosím, už ne! Prosím! Nemůžu se hnout ze židle! Nohy mi ztuhly, ruka se bezvládně sesula ze stolu,... ležím na koberci a svíjím se v pařanských křečích. Ta hra! To není hra, to je boží trest! Trest za všechny hříchy nebohého recenzenta.

Ale je to práce, někdo to přece udělat musí. Hop do sebe kafe a napočítat do deseti – 1,2,3...10, a hrát.

Po pěti minutách. Utírám si pot z čela. Ne, já už nemůžu. Tohle se fakt nedá. Co jsem komu udělal?

Když mi bylo oznámeno: Nechtěl bys hru na recenzi? Mělo by to být něco jako Operation Wolf, nebo House of The Dead? Zaradoval jsem se. Obě dvě hry mám dost rád. S časovým odstupem jsem u každé z nich strávil kus mládí. Ona taková nenáročná střílečka - nemít na starost nic jiného, než neposedný kurzor myši a střílet po obrazovce vše co se dá? Ve své primitivní formě je to zkrátka chytlavé. Jenže srovnávat Power of Destruction s jakoukoli jinou hrou je zločin!

Ano vážení, POD není hrou, POD je přímo katastrofou!

Neboť, přestože už samotný velkohubý název: „Síla destrukce“ hráči sděluje, že by tu snad mohlo jít o nějakou destruktivní arkádovou záležitost plnou výbuchů a totální zábavné akce, není tomu tak! Tvůrci se snaží hráče obalamutit jakýmsi příběhem, příběhem, který by teoreticky měl obsáhnout zápletku, kde Adolf Hitler vyhrál druhou světovou válku a vám, jakožto morálně spravedlivému vojínovi, taková představa vládnoucí třetí říše není zrovna po chuti. Nevadilo by, že toto téma už tu bylo x-krát, co ale vadí, je, že příběh nemá na hru vlastně žádný vliv. Ano, máme zde vojáky, tanky, letadla, zbraně, které sestřelujeme, ale to je tak vše.

Ostatně, ono by ani nevadilo, že příběh je sepsán v pár větách a že před každou misí se dozvíte jen strohé informace, že jste na lodi, že čekáte na její opravu a že mezitím likvidujete nepřátele. Ono by to vůbec nevadilo, protože k čemu je ve střílečce vlastně příběh? Nevadilo by to, kdyby to ovšem byla alespoň trochu dobrá hra. Ale není.

Vezměme si tutorial. V klasické střelnici s terči v podobě bílých panáků střílíte každý z nich, a za každý tu dostanete body k zásahu. Ale co se to děje? Pokud terč minete, hra vás penalizuje na životech. Cože? Na obrazovce se objeví viditelné stopy po krvi a hodnota životů klesá. Co? Co to berete, páni vývojáři? A nadchází zjištění, že v jednotlivých levelech vůbec nezáleží na tom, kolik enemáků postřílíte, ale pouze a jenom na faktu, zda budete schopni přežít až do konce stanoveného časového limitu. Na konci levelu si pak dokoupíte za dosažené body životy, rakety, nebo bonus v něčem jakoby vzdáleně podobném rotačnímu kulometu (když se ukazatel bonusu naplní, rotačák se nabídne). Veškerá akce se pak odehrává buďto ve vyloženě fixní pozici, kdy např. na lodi, za kulometem, v jedoucím autě, atd., se rozhlížíte a jen střílíte po vojácích, autech, lodích, dělech, vrtulnících a stíhačkách, nebo na ploše pár metrů na ještě méně pár metrů běháte a opět střílet vše živé i neživé. A jaký to má smysl?

Žádný, protože POD je tak špatně navržená hra, že i před patnácti lety by se jí každý s radostí vysmál. Disponuje neuvěřitelně špatnou grafikou, jak z hlediska stylu, textur, modelů, prostředí, tak i z hlediska technického zpracování, kdy třeba na poměrně slušném stroji s Core2 Duo a 2GB paměti se POD na plné detaily ani nedal hrát. Na druhou stranu stačí všechna grafická nastavení snížit na LOW a hra už běží přiměřeně jak má. Ovšem vrchol všeho blbenství je, že jak na LOW, tak na HIGH hra vypadá v podstatě stejně.

Posledním hřebíkem do rakve POD budiž naprosto šílená obtížnost, která je dána hlavně špatným designem, nefunkční mechanikou, ale i stupidnostmi, jako že při sestřelení raket, které na vás pálí vrtulníky, nebo letadla, se před vašimi zraky rozprostře černý oblak kouře, přes který několik vteřin nevidíte vůbec nic a raz, dva, tři, jste mrtví – ani nedostanete šanci. Dále pak občasné nerovnosti terénu, kdy s obrněným vozem přejíždíte level a jakmile máte zrovna na mušce nějaké to letadlo, drc, frc a jaký jste? Nebo prostě to, že lze sestřelovat jen a pouze celá vozidla, klidně si střílíte po vojákovi za kulometem, ale je to k ničemu, sestřelit se dá jen to auto. Atd., atd. Už tak sama o sobě zrůdně obtížná hra se prostě nedá hrát. POD je zkrátka jedno velké neštěstí.

Power of Destruction
Windows PC

Verdikt

I na budgetovku je to vyloženě špatná hra, které by se měl vyhnout každý bez rozdílu věku, názoru, nebo vyznání.

Co se nám líbí a nelíbí?

Nenapadá mě jediné pozitivum.
Snad vše je tu špatně, od špatné grafiky, po design, frustrující hloupou obtížnost, až po holý fakt, že ta hra se prostě nedá hrát, ani kdybyste v nějakém pominutí mysli chtěli.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama