Plants vs. Zombies: Garden Warfare

Ačkoliv dnes hry sází na různě ztřeštěná témata, jen málokteré z nich udělá takovou díru do světa jako absurdní konflikt rostlinek a zombíků. Zdánlivě obyčejná tower defense záležitost, které by v ohledu návykovosti mohli konkurovat snad jen mnohadílní Angry Birds, přerostla v malý kult a rozhodně si místo vedle svých stájových kolegů Peggle či Bejeweled plně zaslouží. Vědom si toho je i PopCap, který, nyní již pod záštitou movité EA, připravil vedle tradičního pokračování původní hry i akčnější variaci Garden Warfare.

ZAHRÁDKÁŘOVA NOČNÍ MŮRA

Za domem máte zahrádku, na ní houpačku, pár záhonků se zeleninou a vedle ní stylové květináče. Když na víkend necháváte stavení prázdné a odjíždíte za babičkou na druhý konec republiky, asi si myslíte, že doma bude klid a nemáte se čeho bát. Omyl. Co kdybychom vám řekli, že tu díru vedle rajčat nevyhrabal sousedovic pes, ale vznikla jako vedlejší produkt při kříšení slintajících zombíků? Sdělujeme vám to až dnes, protože bez racionálního důkazu, kterým trojrozměrná podoba Plants vs. Zombies bezpochyby je, byste nám nejspíš nevěřili.

Pan Hrášek, Masožravka, slečny Slunečnice a Kaktus si uvědomili, že zůstat napevno zakořeněni v nádobce s hlínou je příliš mainstream.

Snad nám tuhle naivní historku prominete, ale něco sofistikovanějšího se na téma války rostlinek, kašlající na veškeré botanické konvence, proti groteskním mrtvolákům, dá poskládat jen těžko. Garden Warfare je totiž čistokrevná multiplayerovka neobtěžkaná násilně naroubovaným příběhem. Sice si ji můžete zahrát i za podpory umělé inteligence, ale tím byste se sami obrali o tu zábavnější polovinu herního obsahu a většinu nabízeného zážitku.

HRÁČŮV 3D HERBÁŘ

Sfoukněme nejprve tu méně zajímavou část. Režim Garden Ops neskrytě vychází v původních Plants vs. Zombies – vaším cílem je likvidace všech příchozích vln překvapivě chytrých zombií. Tentokrát však úspěch nestojí pouze na rostlinkách usazených v květináčích, ale především na vás a třech dalších strážcích zahrady. Pan Hrášek, Masožravka, slečny Slunečnice a Kaktus si totiž uvědomili, že zůstat napevno zakořeněni v nádobce s hlínou je příliš mainstream, a proto se nyní mohou po tak akorát veliké mapě pohybovat s absolutní volností. Skromný počet květináčů navíc dovoluje povolat do akce i konzervativnější, na místě postávající pomocníky, kteří vás mohou léčit nebo naopak lehce poplivat některého z vykulených nemrtvých. V ničem konkrétním bohužel Garden Ops nevyniká – klidně byste si pod vlivem omamných látek mohli zahrát například survival v Left 4 Dead a rozdíly by se vytratily.

O dost zábavnější a hlavně trvanlivější je na první pohled klasický kompetitivní multiplayer, jenž snese spoustu přirovnání – inspiraci si evidentně bere ze dvou aktuálních králů střílečkového trhu, nejvíce však svým svižným tempem, barvitostí a velikou nadsázkou připomene ryze arkádové Team Fortress 2. Ovšem už jen tím, že na každé straně stojí 4 zcela odlišné třídy postav, se od většiny konkurence výrazně odlišuje. Pravda – obě frakce mají „nějakého“ zabijáka (Hrášek vs. Voják) a „nějakého léčitele“ (Slunečnice vs. Vědec), jednotlivé postavičky se ale mohou vytahovat svými unikátními dovednostmi a odlišným uplatněním v boji. Odstřelující Kaktus zná tajemství bramborových bomb a děsivých česnekových dronů, nahnilý Technik zase dokáže na ďábelské sbíječce uhánět rychleji než kdejaký sporťák, a takových legrací se na zeleném bojišti dějí spousty.

Člověka to vede k otázce, zda hra netrpí nějakou výraznou nevyvážeností, odpověď je překvapivá. Kupodivu netrpí, a potvrzují to hlavně zkušenosti z hraní módu Team Vanquish (běžný deathmatch), který v drtivé většině případů končí velice těsným rozdílem. I přesto ale dojde na momenty, kdy se vás nezdravě dotěrná chilli bomba bude snažit dohnat k nepříčetnosti, avšak nelichotivá přezdívka Garden WarRage by tak roztomilé a přátelské hře vůbec neslušela. Koneckonců, snaha přilákat tu casual část herní obce je zřejmá, což ale neznamená, že by hráčům běžných online akcí neměla co říct.

Pokud vás více než tradiční deathmatch zaujal strategičtější Garden Ops, ale mrzí vás, že za zlou stranu nemohou hrát živí hráči, mohl by vás potěšit komplexnější režim Gardens & Graveyards. I v něm mají počáteční výhodu rostlinky, kterým patří celých 7 stanovišť, a na zombících je, aby je postupně běžným „zaber stanoviště“ způsobem převzali, třeba i za pomoci hráčem vyvolávaných sluhů, s nimiž si Smrtka nevěděla rady. Opět můžeme referovat, že ani jedna strana netrpí výrazným handicapem, a vše je nakonec pouze na schopnostech hráčů a jejich preferencích. A právě zde byste měli projevit kus týmového ducha a cit pro taktiku, neboť i vaše sobectví a honba za vlastním úspěchem může znamenat bolestivou prohru vašeho týmu. Věřte nám, to si na svědomí vzít nechcete!

CHLOROFYLU NENÍ NIKDY DOST

Do let, kdy jste si do alb s kroužkovou vazbou lepili samolepky Pokémonů, vás vrátí zdejší unlock systém. Nebude trvat dlouho, než si všimnete, jak rychle naskakují penízkové odměny za poctivé dokončování kol, a tím větší budete mít chuť na dražší a nabitější balíčky. Ty povětšinou obsahují kosmetické doplňky pro postavy, život ulehčující bonusy pro Garden Ops nebo vzácnější varianty jednotlivých tříd, které vám mohou dát naději, že i za tu blbou classu si někdy budete chtít zahrát. Když nic jiného, tak právě sbírání samolepek by vám na nějakou dobu vydržet mělo – pětice map a dvojice módů by totiž skutečně aktivního hráče mohly brzy omrzet.

i Zdroj: Hrej.cz

Garden Warfare se oproti jakékoliv jiné krabicovce prodává za výrazně nižší cenu. V českých obchodech ji najdete za méně než osm stovek, obvykle předražený Xbox Marketplace ji nabízí dokonce za vstřícných šest set. Je to cena maximálně odpovídající tomu, co dostanete – na Xboxu 360 vypadá jako lepší arkáda, trpí post-porodními bolestmi nedokonalého enginu Frostbite 3 a nakonec ani obsahově není tak natřískaná, jak bychom si přáli. Tolik nové srandy za tak málo peněz vám ale jen tak někde nenabídnou...