Hrej.cz Patapon Recenze

Patapon

Ulrik_

Ulrik_

22. 2. 2008 23:00 51
Reklama
Reklama

Vpřed mí věrní válečníci, bijte je, smažte je, pečte je! PON PON PATA PON! Stáhnout se! CHAKA CHAKA PATA PON! A zase vpřed! PON PON CHAKA PO... kdo mi tu sakra pouští nahlas muziku, právě mi kvůli ní zemřela polovina uctívačů! Ano, podobné reakce, včetně rytmického vykopávání nohou, obsedantně neurotického vyťukávání jedné primitivní melodie na firemní schůzi, snahy řídit své blízké rytmickými údery do bubnů (v případě méně vybavené domácnosti hrnců) a další tiky ve vás vyvolá nová hra od těch samých lidí, kteří mají na kontě dnes již kultovní LocoRoco.

Ó, Všemohoucí, sešli nám ultimátní hru, jíž budeme drtit své nepřátele!

Pataponi byli kdysi hrdý národ stvoření, jak jen může být něco, co vypadá jako bulva s nožičkami a ručičkami, hrdé. Ale chod dějin je neúprosný a nyní jsou jen živořícím pozůstatkem někdejší slávy. Dokud nepřijdete vy, Božský, Všemohoucí, Vyvolený bůh všech Pataponů a s pomocí své hudby a věrného šplhouna jim nevrátíte slávu, hrdost a nedovedete je až na Světakonec k svaté relikvii TO. O malé genocidě konkurenčních Zigatonů nemluvě. Upřímně, jestli existuje malá skupinka titulů, kvůli kterým PSP existuje, a malá skupinka titulů, které nejsou na PSP jen konverzemi z jiných formátů, zcela jistě v jejich průniku najdete tuto skvělou a originální hru.

Nejdříve na vás vykoukne poněkud svérázná grafika, která ale vaše zraky pohltí během pár chvil skoro jako hudební doprovod vaše slechy. Protože o sluch tu půjde především. Ve své podstatě ořezané na kost je Patapon real-time strategií, kde vedete skupinku „lemmingů“ po rovince zleva doprava a masakrujete vše, co vám přijde do cesty. Klíčovým prvkem je způsob, jakým své milované bulvičky ovládáte. Jakožto národ uvyklý hudbě, vaši bojovníci naslouchají jen rytmům válečných bubnů a ničemu jinému. Postupně se naučíte čtyři různé tóny, z nichž dokážete nakombinovat šest bitevních povelů, dle nichž Pataponi postupují. Zahrajte základní PATA PATA PATA PON, vaši svěřenci si tóny zazpívají a vydají se na pochod. Do písničky jim nesmíte skočit, jinak vypadnou z rytmu, začnou o sebe zakopávat a padat. Podobně se bude dít, pokud nenavážete další sérií tónů a to přesně v daném rytmu. O rytmus tu jde především. Když dokážete desetkrát po sobě zahrát jakékoliv pokyny bez chyby, Pataponi propadnou válečné horečce, jejich útok se zesílí, šaman dokáže vyvolat speciální tance, bez nichž se v některých úrovních nedostanete dál a další výhodné bonusy. Věřte mi, že ve chvíli, kdy bojujete s jedním z opravdu obtížných bossů, dovedete své svěřence do bojového šílenství, soustředíte se na rozkazy, protože bez dobré strategie je neudoláte, zároveň se soustředíte na správné vymačkávání tlačítek do rytmu a nějaká melodie zvenčí vás rozhodí, máte chuť vraždit, protože ztráty mohou být ohromné. Než se rozhozená armáda dá dohromady, může jí být jen polovina a můžete projít celou misi znovu.

Mon Dieu! C ´est lepší que naše Marseillasa!

Strategie je důležitá jak v oblasti přímo bitevní, tak v samotném určování kdo do mise půjde. Ze začátku máte k dispozici tři druhy bojovníků, z nichž každý plní jinou funkci, ale tento počet se časem rozroste. Sekerníci jsou dobří do čelních střetů, ale lovit s nimi skoro nejde. Kopiníci zase nevydrží moc blízkých střetů, ale vydrží déle na ohni, lučištníci mají skvělý dostřel a tak podobně. Přidejte k tomu fakt, že vybíráte nejen vybavení jednotlivých Pataponů (a teď bulvičkám nasadíme ocelové přílby místo dřevěných a do rukou dáme železné sekery), ale i přímo jaké typy jednotek půjdou do bitvy (kupříkladu v jedné misi při záchraně rukojmích s lučištníky nemáte šanci, protože vám jej při osvobozování zastřelí). Navíc každý druh jednotek má i své speciální barevné „hrdiny“ odlišené vlastnostmi, z bossů vypadávají unikátní předměty a rázem se hra rozrůstá o solidní porci dimenzí. V boji pak vše závisí na vaší schopnosti analyzovat situaci. Pataponi vše vykonávají se zpožděním, jímž je opakování vašich tónů. Bubnujete tedy s předstihem. Zahrajte o jedno PATA PATA PATA PON víc a vyplašíte kořist. Špatně odhadnete pohyb bosse, sebevědomě zavelíte do zběsilého útoku PON PON CHAKA CHAKA místo obranného postavení CHAKA CHAKA PATA PON a boss vám sežere půl armády. To vše samozřejmě musíte realizovat včas, prodleva vyhodí vaše miláčky z rytmu a nastřádaná řada do comba je v tahu.

„Lásko, jestli to nevypneš, tak mi z toho PATA PATA PATA PON ricne“
„Dobře, zahraju ti PON PON CHAKA CHAKA, to je přece něco úplně jiného!“
„...“

Aby toho nebylo málo, na své základně, v Patapoli se postupně rozrůstá možnost miniher, kdy kupříkladu stromu musíte správně zahrát na trubku a on vám vyplivne důležité materiály na stavbu vojáků. Obejdete se bez toho, ale kdo by se o tu zábavu okrádal? Právě materiály vás nutí vracet se do některých úrovní, kde kupříkladu několikrát po sobě procházíte úrovní a „grindujete“ maso a další materiály, které následně investujete do bojovníků. To se někomu může časem zajídat, nicméně možnost širší „customizace“ armády tento postup vyžaduje. Máte pak mnohem volnější ruce co se týče tvorby úderné jednotky a to je jen ku prospěchu věci. Bylo by obtížné vytvořit seznam všech možností, které Patapon nabízí. Základní myšlenka je velice jednoduchá – bušit do bubnu v rytmu jaký hra požaduje. Nicméně geniální kombinace tohoto konceptu, skvělého level designu a podmanivé hudby vytváří silně návykový mix. Ostatně kdy zastihnete skupinu dospělých lidí bavit se o tom, že pokud chtějí překonat poušť, musí najít CHAKA buben, na něj zahrát u totemu CHAKA PON CHAKA PON, zabít červeného draka, v novém totemu zadat vypadnuvší Miracle Rain, jít do úrovně a naučit se bubnovat na DON buben, s nímž je možné vyvolat déšť pomocí DON DONDON DONDON a přejít Poušť? (berte to zároveň jako malý návod jak překonat tuto první svízelnější lokaci a zároveň ukázku důmyslnosti hry, kde nejde jen o pochodování zleva doprava) Dovolím si prostě říct, že Patapon by neměl chybět v žádném PSP a ta závěrečná devítka má jen kousek od Fever!

Patapon
PlayStation icon PSP

Verdikt

Vynikající počin, který si zaslouží hlasitý potlesk a investici do UMD.

Co se nám líbí a nelíbí?

Opravdu SILNĚ návykové, souboje s bossy jsou výzvou, zapojuje o jeden smysl víc než bývá třeba, originální, neotřelé.
Nejde hrát v hlučném prostředí, nemusí bavit opakování loveckých úrovní, lidé s neschopností vnímat rytmus mají smůlu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz