Hrej.cz Pandora: First Contact Recenze

Pandora: First Contact

tomas-krajca
Tomáš Krajča
29. 12. 2013 23:00 1 Sdílej:
Reklama
Reklama

Léta na Pandoře přinesla stovky úžasných vynálezů. Duplikátor potravy bez nemilých vedlejších efektů, ovladač nálady, mozkové zvětšovadlo s chutí aplikované i na další tělesné orgány, či téměř všemocný generátor atmosféry, familiérně přezdívaný "vysavač". Automatizovaný recenzovač s alespoň osmi pandorabajty na svém SSD (senzačně-srandovní doplňovátko) mezi nimi ovšem nebyl, a tak se hodnocení nezávislé 4X strategie Pandora: First Contact na Hrej objevuje až v rámci vánočního plnění restů. Omluva se patří, ale důležitější než vrtání se v zubní kavitě je nenechat zapadnout hru, která k tomu svou mediální neviditelností nemá daleko. Věřte nebo ne, nevyšla na Steamu ani GOGu, nenajdete ji v žádném Humble balíčku, ke konzolové konverzi má dál než Jirka Bigas k roli v chystaném X-Men: Apocalypse (ne že by si ji nezasloužil). Koupit se dá jen na webu autorů z týmu Proxy Studios a u vydavatele Matrix Games, stojí 30 dolarů a – tohle je nejdůležitější – dává vzpomenout na Alphu Centauri od Sida Meiera.

Fáze alfa: nádherný nový svět

Na začátku 22. století lidstvo objeví planetu podobnou Zemi. Pandora se stane útočištěm pro několik kolonizačních lodí a místem nového začátku moderní civilizace. Krátce po přistání se před hráčem jako vůdcem jedné ze znepřátelených frakcí rozprostře šestiúhelníková mapa s více i méně povědomou krajinou, a nastává čas budování. Přesně v duchu série Civilization či už zmiňované Alpha Centauri to obnáší zakládání měst, stavění budov, úpravy terénu, cvičení jednotek, vedení bojů, vynalézání, diplomacii i využívání speciálních operací (třeba pod heslem "Kdo nedá tribut, ten už mě nezajímá – dvě spálený města; Nagasaki, Hirošima").

Zajímavostí hry je částečně náhodný technologický strom, který před začátkem každé partie promíchá pořadí vynálezů v rámci jednotlivých skupin.

Na začátku netrpí kolonisté rozhodně přebytkem zdrojů. A tak je třeba urychleně zvelebit okolí prvního města a vyrazit na průzkum s vojáky či mobilním ATV. Na povrchu Pandory lze najít nejen řadu terénních zajímavostí, ale také staré rozhledny a ruiny zaniklých civilizací, které skrývají cenné bonusy k výrobě, výzkumu či potravinovým zásobám. A hráč se stejnou měrou obdivuje éterické kráse místní flory a fauny, a žene v nekončícím závodě vpřed za obsazením zajímavých lokací s políčky jako Zahrada Ráje. Zajímavostí hry je částečně náhodný technologický strom, který před začátkem každé partie promíchá pořadí vynálezů v rámci jednotlivých skupin, a tak neexistuje ideální průběh hrou, ale pokaždé je třeba znovu nastudovat jejich souvztažnosti.

Fáze beta: Stínadla se bouří!

Ze zdi na mě tupě zírá


Jaderná válka není na Pandoře neobvyklou záležitostí. Ale lidé 22. století se u atomové bomby nezastaví – nejničivější zbraní tu je generátor černé díry.

Mírumilovný Eden planety Pandora se změní v peklo, když domorodí živočichové začnou chápat, že jim lidé berou jejich půdu. Agrese Pandořanů příjemně nabourá monotónní tempo hry. Najednou už nejde jen tak projíždět kolonistou okolo hnízda xenomorfí královny, mávat z blízkosti jediného políčka na majestátního Galetha, a co teprve když se do námořnictva pustí rozzuřený leviatan... Bojový systém Pandory odkazuje ke starším dílům Civilizace. Na jednom políčku tedy může stát i více jednotek a zejména v bitvě hráče proti lidské frakci jde většinou o notoricky známé "poměřování sloupečků". Záleží ale také na typu a výbavě jednotek. Své vojáky, tanky, letadla i mechy může hráč v dílně obdařit rozdílnými typy brnění, zbraněmi přidávajícími bonusy proti určitým druhům nepřátel, a také přídavnými moduly, jež třeba zvýší dojezd nebo sníží údržbové náklady.

Modifikace jednotek je příjemná, trochu ale zamrzí, že je velmi neprakticky pojata změna vybavení. Pěšáka s plamenometem lze ve městě předělat na pěšáka s laserovou puškou, ale stojí to ohromné peníze a není to obvykle způsob, jímž by bylo možné pružněji reagovat na to, co do boje nasadil protivník.

Do válečného procesu dále vstupují faktory zkušeností jednotek (marginálně) a také nejrůznější speciální operace. Ty se vyrábějí ve městě podobně jako budovy či jednotky, ale jde o univerzálně použitelné akce typu klonovací laboratoře (zvýší růst obyvate ve vybraném městě), satelitního scanu, anebo třeba shození jaderné nálože. Celkově jde ale pro hráče zvyklé na bojový systém páté Civilizace přece jen o mírné zklamání.

Fáze theta: kam zmizela Pandora?

Pocta prezidentovi


Mezi generovanými názvy měst najdeme mnoho povědomých jmen historických osobností jako Žukov, Caesar, Turing nebo Cousteau. U červené frakce Solar Dynasty jsme našli i osadu Havel.

Šavlovačky s emzáky, pár rozverných válčiček se solární dynastií nebo Univerzitou – a než se hráč naděje, většina planety je teraformována, domorodci vyhynuli a z nové planety se stalo něco na způsob Země 2. Z celkem šesti frakcí se do endgamu nedostanou obvykle všechny. A pravdou je, že autoři snahou je hodně odlišit způsobili, že za některé se hraje výrazně snáz. Zatímco Solární dynastie s bonusy k výrobě nebo fialoví náboženští fanatici vedení lady Vermilion jsou nevítanými sousedy, zdánlivě silná Togra University s bonusy k výzkumu nebo zelení "hodňáci" obvykle končí jako první sousto na mocenském špízu.

Leccos jde ale samozřejmě dohnat vhodným zakládáním měst a rozdělováním jejich obyvatel k úkolům farmaření, těžby, výroby a výzkumu. Říši je třeba zajistit potravinově, minerály jsou nezbytné pro výrobu, a hráč musí myslet na to, aby měl také dostatek kreditů a jeho občané se nebouřili. Zjednodušením, které je logické a není na úkor zábavy, je společný pool surovin. To jen podporuje snahu udělat jedno město vědeckým, jiné zásobovacím a další třeba zase těžebním. Správa se odehrává na přehledné, i když graficky spartánské obrazovce, a nechybí příjemná možnost nastavit stavbu do fronty.

Zjednodušením, které je logické a není na úkor zábavy, je společný pool surovin.

Fáze omega: Otesánek hráč

V závěrečné fázi hry je bohužel dost patrné, že autorům došly nápady. Frakce jsou obvykle natolik silné a diplomaticky provázané, že další válka nemá význam, a dojde tak na závod o technologické či ekonomické vítězství. V tu chvíli už toho hráč nemá moc na starosti a jen mechanicky odklikává vynálezy, jejichž názvy znějí lákavě, na hru jako takovou už ale nemají reálný dopad. Hráč jako Otesánek pozřel, co mu Pandora mohla nabídnout, a necítí se nasycen: co takhle další chod v podobě nějakého příběhového zvratu (že to ve strategii nejde? A co taková Colonization!), zvýšeného vlivu původního prostředí a možnosti teraformování... pro další nápady stačí vrátit se na okamžik k Alphě Centauri, která byla o poznání komplexnější a velkorysejší.

Pandora: First Contact v žádném případě není špatná hra. Je to odlehčená variace na Alphu Centauri, která potěší zejména svou tematickou blízkostí a odkazem na klasiku, zpočátku hráče natěší slibem objevování tajů cizí planety, a – abychom nekřivdili – pak něco málo příslibů i splní. A to, slovy Váleček Bros., "není marný".

Pandora: First Contact
Windows icon PC

Verdikt

Příjemná 4X strategie, která vzdává hold legendě Alpha Centauri. Nedosahuje její hloubky a je na ní vidět nižší rozpočet, ale autorům nelze upřít, že se snažili.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz