Outlast Recenze Outlast

Outlast

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

12. 9. 2013 00:50 6
Reklama

Nebýt větráku, který plnil místnost tichým hučením, mohl by někdo další docela pohodlně poslouchat tlukot mého srdce. Při hraní Outlast vám totiž myokard bije o závod a co chvíli dostává malé infarkty. Není to sranda. Člověk navíc nedokáže sedět moc dlouho v klidu a občas přivírá oči v očekávání další potvory, která na vás číhá za pootevřenými dveřmi. Projít si tímhle blázincem tedy chce silné nervy, kapku masochismu a přibližně čtyři až pět hodin, v nichž se vžijte do role novináře Milese Upshura, jenž vyráží (v noci!) do opuštěného ústavu v Mount Massive.

Děsivý úvod

Vezmeme-li Outlast jako hru, která vás má vyděsit, pak funguje na začátku opravdu skvěle. Úvod je příjemně strohý, dostanete základní fakta o nekalých experimentech v obřím domě, který jste už viděli ve stovce jiných her, a jdete na věc. Vybaveni baterkami a kamerou s nočním režimem vám nezbývá nic jiného, než prozkoumávat a v případě jakéhokoliv konfliktu hodně rychle utíkat, nebo se schovat. Díky tomu je atmosféra na začátku hry tak hustá, že by se dala dlabat lžicí a strach z neznámého prostupuje celým vaším tělem.

Do značné míry tomu pomáhá vynikající grafické zpracování, ve kterém hraje dominatní roli již zmíněný noční režim příruční kamery. Pokud jste už někdy něco podobného používali, pak musíte vývojářům z Red Barrels zatleskat - efekt se totiž podařilo zvládnout mistrně. Světlo padá jen přibližně metr, metr a půl před vás, osvětluje z ničeho nic se ze tmy vynořující předměty a díky tomu, že tma znamená v Outlastu opravdovou tmu, budete sedět se sepnutými půlkami a celí zmražení. Prvních pár kroků v domě hrůzy je opravdu tím nejsilnějším momentem hry a vlastně si ani nevšimnete toho, že právě probíhá tutorial.

Velice rychle se naučíte, že je nutné hledat baterie do světla kamery, že ve všech složkách naleznete vždy něco k událostem, které v ústavu probíhaly (a možná ještě probíhají), a že musíte na svět koukat skrz kameru pokud možno co nejčastěji, abyste získali další informace a mohli se ve vašem konání posunout o trochu dál. Naučíte se také schovávat se ve skříňkách a pod postelemi před většimi i menšími zrůdami a začnete být postupně imunní vůči všemu tomu organickému hnusu, který se kolem vás bude válet po celou dobu hry. Bohužel.

Míň je někdy víc

Po úvodu, který netrvá ani hodinu, už ale přestane být Outlast tím, čím měl být až do konce hry a atmosféra začne povážlivě kolísat. Dalo by se říct, že pokud si dáte jednoho panáka na kuráž a podíváte se na hru z nadhledu, budete ji moci poměrně dobře předvídat a začnete být víc v klidu. Hodně vám napoví hudba, která sice nešetří houslemi a pianem, ale přichází ke slovu vždy už pár desítek vteřin před tím, než se něco strašidelného stane. Také Milesův dech, který vás doprovází celou dobu, je najednou ještě hlasitější a vývojáři vás začnou pozvolna okrádat o zážitek.

A není to jen hudba, kvůli které začne Outlast po herní stránce od poloviny upadat, problémem jsou skripty a chudší design úrovní. Většinou se budete pohybovat po omezené části ústavu, kde musíte sepnout tlačítko, pohnout pákou nebo jen najít cestu dál a mezi tím vším se prochází chovanci v nejrůznějším stádiu naštvanosti a rozkladu. Pokud vás zmerčí, vyrazí za vámi a vy můžete začít utíkat. Pokud se vám z nějakého důvodu nepovede utéct včas, dostanete jednu ránu, někdy i dvě a pořád ještě můžete své zaváhání napravit. Pak už jen stačí najít místnost, schovat se a doufat. Máte-li příšeru za zády, vytáhne vás klidně i ze skříně, v opačném případě ale nastává horor. Ten herní...

Logika zemřela

Během deseti minut můžete provést klidně i tři, čtyři podobné "běhy o život", které vždycky skončí tak, že se hnusák div neprobourá do místnosti, kde se klepete strachy schovaní za kyblíkem, nakráči doprostřed, rozhlédne se, pokrčí rameny a odejde. Nenapadne ho podívat se na jediné místo, kde by se mohl někdo schovávat. A takhle pořád dokola.

"Po úvodu, který netrvá ani hodinu, už ale přestane být Outlast tím, čím měl být až do konce hry."

Ano, na místě je kontr v podobě - a jak jinak bys, milý recenzente, tuhle věc obešel - načež musím odpovědět: všelijak. Jenže nejsem tu od toho, abych vymýšlel vývojářům způsoby, jak ozvláštnit hratelnost, ve výsledku bych stejně došel pouze k tomu, že ve hře nemusí chodit tolik potvor a strach se dá navodit i konstantní stísněností a strachem byť z jediného nepřítele, se kterým nemusíte do konce hry přijít ani jednou do konfliktu. A ještě jedna věc mi na Outlast nesedí - jak je možné, že se všude válí cáry masa s chlupama a do Milese všechny krvelačné potvory jen šťouchají? Nebylo by lepší nastavit jednoduchá pravidla - rána = smrt - a tím uvést hráče pod ještě větší tlak v podstatě bez práce? Škoda, přeškoda.

Toč se, kolovrátku

A teď nastává ten pravý rozkol, na jehož konci vám doporučím, abyste se řídili hlavně podle sebe a ne podle čísla. Pokud totiž hledáte hru s hororovou tematikou, u které se chcete více čí méně bát (intenzita je beztak dána povahou a odolností hráče), pak vás Outlast i v porovnání s nižší cenou (20 dolarů, Steam) uspokojí. Jako hráči ale budete spíše zklamaní, protože si ji zahrajete pouze jednou a budou vás navíc otravovat výše zmiňované nedostatky, případně výpadky atmosféry při styku s ne zrovna nápaditou umělou inteligencí. Ostatně, pociťovali je i kluci u našeho redakční hraní, kteří po pochopení základních principů začali být vůči mechanismům imunní. Jistě, lekačky, byť laciné, fungují pořád skvěle a nejednou při nich nadskočíte, moderní horor si ale opravdu představujeme trochu jinak. Uvidíme, jak na tom bude nová Amnesia, tenhle souboj bude ještě zajímavý.

Outlast
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Je nám líto hodnotit hru, která měla obrovský potenciál a vystřílela ho v první hodině. Po stránce hororu vám bude běhat nepříjemný mráz po zádech až do konce, herně se ale nejedná o nic než průměr.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz