oil-rush
Oil Rush Recenze Oil Rush

Oil Rush

Jan Vondrášek

Jan Vondrášek

16. 2. 2012 23:38 4
Reklama
Reklama

Oil Rush pro nás bylo příjemným překvapením. Tahle netradiční strategie totiž na první pohled vypadá jako tuctové RTSko, což, jak jsme se hned v první úrovni sami přesvědčili, není tak docela pravda. Oil Rush je totiž všechno, jen ne tuctová hra, a do klasické real-time strategie má taky pekně daleko. Téměř žádné budování, neuvěřitelně zjednodušený management surovin a v jádru hratelnosti komplexní tower-defense systém. Tenhle netradiční mix přitom funguje skvěle a Oil Rush nás doopravdy bavilo.

Kdo dřív přijde, ten dřív mele

Samozřejmě, Oil Rush je strategie, a ano, odehrává se v reálném čase. Na druhou stranu je tahle hra vybavená několika prvky, které ji od ostatních titulů žánru odlišují. Děj hry je zasazen do světa, kde globální oteplování zvedlo hladiny moří a oceánů a vyhnalo tak přeživší obyvatelstvo na vrcholky hor. Oil Rush se zaměřuje především na námořní bitvy. Samozřejmě, něco takového jsme už viděli. Nedávno se s vizí zaplaveného světa vytasila například strategie Anno 2070. Pak je tu ale netradiční struktura úrovní. Vaším hlavním úkolem bude zabrat všechny ropné plošiny, přístavy, letiště a jiné stanice na mapě. Nic neničíte, jen obsazujete. S tím souvisí i management jednotek. Nad všemi svými vodními skútry, letadly a ponorkami máte velmi málo kontroly. V podstatě jen označujete obsazené stanice a k nim přiřazené jednotky. Ty pak přemisťujete mezi ostatními plošinami, ale nemůžete je poslat kamkoliv do prostoru.

V praxi to vypadá tak, že obsadíte přístavy, které automaticky generují nové jednotky, a těžební plošiny, které vám zajistí přísun ropy. Nově vytvořené stroje hromadíte a ve chvíli, kdy vytvoříte dostatečně silnou palebnou sílu, vyšlete k další stanici. Takhle postupujete pořád dál, zabíráte další přístavy, plošiny a letiště, dokud není celá mapa pod vaší kontrolou. Na jednu stranu se tedy snažíte zabezpečit již dobyté objekty, přitom ale svoje jednotky hromadíte v předních liniích a připravujete se na další útok. Nemá cenu ale dlouho vyčkávat. Jednotky se vašemu nepříteli generují stejně rychle jako vám, takže je naprosto klíčové zaútočit rychle, odstřihnout jej od přísunu ropy a postupně zabrat zbytek přístavů.

Název Oil Rush je tak velmi příznačný, protože v téhle hře není čas na dlouhé rozmýšlení. Musíte jednat rychle a přitom všechno správně naplánovat. Pokud celou svou flotilu vyšlete proti dobře bráněné pozici a nedej bože o ni přijdete, stáváte se na krátkou chvíli úplně bezbrannými a dobře načasovaný protiútok vás může připravit o polovinu obsazených plošin. Naštěstí nejsou vaše jednotky tím jediným esem v rukávu. Již dobyté stanice, vyjma ropných plošin, můžete vyzbrojit obrannými kanóny a rotačními kulomety a za ničení nepřátelských jednotek vás hra odmění takzvanými velitelskými body. Ty pak zpřístupní speciální schopnosti, jako je odhalení nepřátelské pozice, demoralizace nepřítele a zrychlená výstavba obraných věží. Tohle všechno se možná zdá být trochu komplikované, ale hra vám v prvních úrovních všechno přehledně vysvětlí a nechá vás se s mechanismy seznámit, než začne vrstvit další možnosti a nápady.

Tudy cesta nevede

Problém je, že ve chvíli kdy si vybudujete cit pro hru a zvyknete si na tempo akce, už nemusíte sledovat dění na obrazovce a v podstatě jen hrajete skrz minimapu v rohu obrazovky. Hra je sice vybavená funkcí akční kamery, která snímá právě probíhající bitku z atraktivních úhlů, ale možnost vylétnout s kamerou vzhůru do oblak a odhalit tak celou herní plochu už nenabízí. Jednoduchá dvoubarevná mapa je zkrátka přehlednější. Nepotěšil nás ani omezeným management vašich jednotek. Jakmile vyšlete skupinu vodních skútrů z jedné plošiny na druhou, nemůžete už svůj povel změnit. Nezbývá než počkat, až všichni dorazí do cíle, nebo je zavolat zpět na výchozí pozici a teprve pak vydat rozkazy nové. Mnohdy tak dochází k absurdním situacím, kde se na půl cesty k nepřátelské stanici setkají dvě armády člunů, ponorek a skútrů, které se ale naprosto ignorují a míří každá za svým cílem. Teprve když flotila dorazí k další stanici, jí můžete rozkázat, aby se otočila a bránila svoje území. K podobným nesmyslným manévrů, ale dochází velmi zřídka.

Kde se ovšem nízkorozpočtový charakter vývoje hry projevil nejvíc, je technické zpracování. Teď nemám na mysli grafiku. Oil Rush je velmi pohlednou hrou a přiznám se, že zpracování vodní plochy v lecčems předčí již zmíněné Anno 2070. Problém je spíš s dabingem a nedostatkem jakýchkoliv video sekvencí. Postavy mluví prkenně, jako by dabéři četli text z papíru, a většina už tak plytkého příběhu je odvyprávěna skrz statické kreslené obrázky. Jak už napovídá název hry, všechno se točí okolo ropy. Svět je zatopený a poslední zbytky černého zlata jsou předmětem konfliktu mezi autoritářskou vojenskou velmocí a utiskovanými bandity. Vy se jako nadějný kadet námořní akademie ujmete velení a proklestíte si cestu několika kapitolami vcelku dlouhé singleplayerové kampaně. Prostředí jsou rozmanitá a i když je náplň každé úrovně vlastně pořád stejná, neustále objevujete něco nového díky chytře dávkovaným jednotkám a speciálním schopnostem.

Jak už stojí v úvodu, Oil Rush nás překvapilo. Takhle zpracovanou variaci na real-time strategii mixovanou s konceptem tower-defense jsme nikde jinde neviděli a těší nás, že to celé funguje tak dobře, a že se vývojářům podařilo v tak zaběhnutém žánru přijít s něčím neokoukaným. Příběh možná za moc nestojí a našlo se i pár chybek, ale co naplat, Oil Rush nás zkrátka doopravdy bavilo.

Oil Rush
Windows icon PC

Verdikt

Oil Rush přináší do žánru real-time strategií několik netradičních nápadů. Celé to kupodivu funguje velmi dobře.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz