Nostradamus

Takové a jiné proslovy by snad mohly provázet královský průvod, když se konečně dodrkotal do francouzské vesničky, která je bydlištěm Nostradamovým. Královna spěchá pod rouškou noci za věštcem. Přesně dle proroctví, které v mládí napsal, začínají kolem královny umírat lidé a brzy je snad na řadě i ona. Nostradamus musí zakročit, jestli nechce, aby se jeho věštba považovala za kletbu. A protože ani heliocentrismus se ještě neujal a je snadné označit člověka heretikem, musí starý astrolog začít jednat.

Sám je příliš starý na to, aby se honil po královnině zámku, slíbí tedy poslat svého syna. César je však někde v cizině, a tak jeho místo zaujme Madeleine, Nostradamova dcera. Protože by ale vyšetřující ženu nikdo neuznal, musí se nejprve převléci za svého bratra. Motiv žen převlékajících se za muže se v kultuře stále vrací. Ať už v pohádkách, mýtech, nebo moderní literatuře, je stále něco fascinujícího na stvoření, které na sebe bere mužské kvality a je přece ženou. Vytváří se snad v podvědomí pozorovatele obraz dokonalé, celistvé bytosti, jde o opozici proti starému pojetí role ženy jako pasivní rodičky a opatrovatelky dětí, nebo diváky přitahuje jednoduše exotičnost a záhada osoby, která popírá vlastní pohlaví? Symbolizují tyto hrdinky pokus o vzpouru proti bohům, proti přirozenosti, jde o nový Prométheovský mýtus? Nostradamus nám rozřešení nepřinese, ale zařazení tohoto tématu přináší roztomilé rozptýlení. Protože vlastní postavička většinu času není vidět, může se stát, že při rozhovoru vedeném drsným mužským hlasem hráč zapomene, že hraje za ženu, a její jemný hlásek ve chvíli, kdy si sama pro sebe něco komentuje, ho až překvapí.

Výbava předstíraného chlapce

I ti, kteří se snaží hromadit co nejvíce jmění a sedí ve svých vilách jak pyšní draci na hromádkách pokladů, by jistě uznali, že v adventurách je nadměrné množství majetku spíše na škodu. Naštěstí se Nostradamus ohledně hmoty drží v mezích slušnosti a přináší i netradiční vylepšení inventáře. Věci, které hráč sebere, se neukládají přímo do něj, ale do jakési kapsy, kde leží jedna přes druhou. Inventář sám je pak rozdělen do tří listů. Protože hráč musí věci stejně přendat, je snadné si je rozdělit a dávat na jeden list přísady do lektvarů, na další oblečení, na další pomůcky jako lano, zapalovač, nebo kladivo. Vše je tak mnohem přehlednější. Podobný systém by nezaškodil ledasjakému RPG. Kromě kufru plného věcí má náš předstíraný chlapec otcovu soupravičku psacích potřeb, lupy, kleštiček a skalpelu. Na místech činu pak jako Sherlock Holmes pátrá po malých kupičkách prachu a loužičkách krve. Další pomůckou je deník, kam si lepí recepty, cizí poznámky a mapy, črtá horoskopy. Použitím pera na některé z nich se nám vyjeví, čeho si postava všimla, protože si to také na okraj zapíše.

Prázdný svět loutek

Grafika je pěkná, jako jsou pěkné některé pohlednice. Hraničí trochu s kýčem, vždy je upravená, učesaná, v plných barvách, zdi vypadají pevně, nic se nedrolí, nehýbe, nic není umazané. Tuto strnulost (která se projevuje i v ovládání, hráč se posouvá bez animace kliknutím na určité místo na obrazovce) trochu vyvažuje ozvučení. Ať chce nebo ne, člověk má radost z drobných zpěvů ptáčků venku a praskání dřeva v krbu uvnitř, ze šplouchání vody, svistotu lana, podlahy prohýbající se pod tíží kroků. Ani hudba nevadí, až na některé okamžiky, kdy je přehnaně dramatická. Se strnulostí souvisí i malý počet cizích postav. Venku ve vesnici nepotkáte nikoho, ani na obzoru neuvidíte siluety spěchající do práce, trhové stánky jsou bez prodavačů, ba ani slepička přes cestu nepřeběhne. Vrcholem zabydlenosti jsou pohozené věci a zaparkované kočáry. Vesnice působí jako po nějaké veliké katastrofě, ve které polovina obyvatel planety Země zemřela na mor a druhá se ve svých domcích teprv vzpamatovává. Postavy, které ve hře jsou, slouží jen jako vypravěčské pomůcky, které nasměrují dál děj, o nějakém hlubším charakteru a propracovanosti nemůže být řeč. Hádanky jsou poměrně dobře vmíchány do děje a působí i celkem různorodě. Pod otcovým dohledem sestavuje děvče horoskop, peče oblíbené královniny koláče, učí se odpovídat hlubokým hlasem a sršet bratrovou sebejistotou.

Jsou-li vám tedy vánoční prázdniny moc dlouhé a potřebujete si je proložit bezpečnou adventurou, která nikterak nevybočuje z pravidel žánru a nejste-li moc nároční na dialogy a originalitu vyprávění, může být Nostradamus docela pěkným zážitkem.