Speciální chatařský hPod #806 vyjde během víkendu. Omlouváme se za komplikace.
Hrej.cz Ninja Gaiden 3 Recenze

Ninja Gaiden 3

Vojtěch Matěna

Vojtěch Matěna

9. 4. 2012 22:00 1
Reklama
Reklama

Brutální krvavá akce s ninjou v hlavní roli je zpět. Když se objevil poprvé, dal vědět o svých přednostech, druhý díl sklidil za drobné inovace vcelku pozitivní ohlas a značka samotná už díky tomu nebyla velkou neznámou. Od nejnovějšího dílu se proto čekalo, když ne velké změny, tak alespoň poctivá recyklace prvků pro základnu fanoušků. Naneštěstí se autoři přiklonili k variantě, jíž komunitu a všechny zasvěcené nemile překvapili, totiž nepochopitelné zjednodušování všeho, co hru dělalo něčím výjimečnou. Zredukováním a omezováním herních principů ale autoři docílili jen toho, že znehodnotili sílu značky.

Krok zpět

Když se totiž řeklo Ninja Gaiden, každému se vybavili vzpomínky na urputné souboje, které v důsledku vysoké obtížnosti museli ještě několikrát zopakovat. Ovšem že jsme se při hraní i dost navztekali, ale to k tomu patří, protože jakmile jste obtížnější úsek překonali, mohli jste se záslužně bít na prsou a míra sebevědomí v té chvíli stoupla až k nebesům. To byl Ninja Gaiden, jakého si pamatujeme. Třetí díl dává na tyto dny zapomenout a zaměřuje se na nenáročné hraní bez výraznější výzvy, čemuž koneckonců odpovídá celková obtížnost a otupělost nepřátel, kteří smýšlením připomínají zeleninu.

Největší problém Ninja Gaiden 3 je v tom, že tím ztratila na své unikátnosti a naopak se zařadila bok po boku typickým žánrovým bratrům, kteří v základu mají zábavný potenciál, ale jsou od začátku předurčeni spadat do obyčejného průměru. O to víc mrzí nepochopitelné rozhodnutí autorů vydat se stejným směrem s už docela vyspělou značkou, avšak pravý důvod jejich volby se asi stejně nikdy nedovíme. Tento krok snad můžou docenit jen absolutní začátečníci nebo děti, ale silně pochybuji o tom, že by některý z rodičů nechal svého prcka masakrovat mečem nepřátele, zvlášť když vyobrazení násilí si nebere jakékoliv servítky a s lehkou nadsázkou lze tvrdit, že cákance krve se zde stávají základním stavebním kamenem hry.

Ukrutná zívačka

Díky snížené obtížnosti totiž připadá více času na sledování zpomalených krvavých záběrů s vysokou mírou detailů, to se pak musíte nejednu chvíli pozastavit nad tím, zdali se nejedná o způsob, jak z vás vytvořit profesionálního zabijáka. Na druhou stranu, náplň hry je natolik plochá, že stříkající tepny protivníků a meč procházející těly skrz naskrz se rychle stane rutinou, na níž si brzy zvyknete, a po chvíli vám přijde forma násilí vlastně docela v normálu. Někam přijdete, z protější ulice na vás vyběhne tlupa tupců, kteří útočí paradoxně většinou po jednom, zneškodníte je, jdete dál a proces se opodál opakuje. Je trochu zarážející, jak jednoduchý je soubojový systém vzhledem k tomu, jak často ke konfliktům dochází. K dispozici jsou pouhé dva základní typy útoků a komba, na něž jsme byli dříve zvyklí, byly zredukovány na nutné minimum. I to se podepisuje na rychle skomírající zábavě.

Přestože autoři hlásali důraz na dějovou linku, nenalézáme nic, co by volalo po větším pozdvižení. Hlavní hrdina Ryu Hayabusa je vyslán do Londýna, aby se vypořádal s místními teroristy, tedy naprosté klišé, jemuž nenapraví reputaci ani následná snaha o zamotání děje. Podíl viny na nezajímavosti příběhu nese koneckonců i neměnný obsahový materiál a to už jde pak jedno s druhým. Opakujeme ještě jednou, nic co by stálo za věnování intenzivnější pozornosti.

Proč? Ptám se proč!

K stěžejním prvkům hratelnosti patřily jednou stranou nenáviděné, pohledem druhých uznávané quick-time eventy, kdy se spustila interaktivní animace, do níž jste zasahovali stisknutím tlačítek v přesném pořadí objevujícím se na monitoru a posunovali jste tak připravenou animaci směrem vpřed. Třetí díl v této tradici zdárně pokračuje a výborně tak vyplňuje přechody mezi lokacemi. Také nesmíme opomenout fakt krásně vypadajících scenériích, které se pyšní nebývalou dynamikou díky dobře zvolené kameře, což se u klasických soubojů, kdy pořádně nevíte, na co útočíte, říci nedá.

Vytratila se zde možnost upgradu zbraní, mezi něž patří základní meč, hvězdice a luk. Proč? To bohužel nikdo neví. Se snahou osvěžit hraní čas od času přijdou momenty plížení v kouři, ale na první pohled je zřejmá neobratnost s využitím těchto stealth pasáží, navíc nám to ke značce úplně nesedí. Stejně tak možnost voleb, která se zde vztahuje k variantě – zabít, či nezabít protivníka prosícího o smilování. Rozhodnutí navíc následně stejně nemá absolutně žádný významnější dopad. Co se nám zamlouvalo, byly klasické ninjovské schopnosti typu běhání po zdech či hbité šplhání, to jsou totiž chvíle, kdy si uvědomíte, jakého hrdinu máte tu čest ovládat a o čem to celé vlastně je.

Nemůžeme se ale zbavit dojmu, že Ninja Gaiden 3 je spíše zklamáním, které utrpělo na naprosto nepochopitelných rozhodnutích vývojářů. Titul ztratil základní vybudované rysy značky a to je jednoznačný krok zpět, nad nímž bohužel musí splakat všichni fanoušci.

Ninja Gaiden 3
PlayStation icon PlayStation 3
Wii U icon Wii U
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

Brutalita zůstala, vše ostatní vymizelo nebo se degradovalo na nižší úroveň. Ninja Gaiden 3 se dobrovolně, ale zcela zbytečně sestřelil do pater naprosté průměrnosti. Proč? Nikdo neví.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz