New Super Mario Bros. Recenze New Super Mario Bros.

New Super Mario Bros.

Blixa

Blixa

11. 7. 2006 22:55 6
Reklama
Reklama

Jednou ze zvláštností herního průmyslu je fakt, že slova jako „klasika“ nebo „legenda“ jsou v jeho rámci šroubována do souvislosti s takřka jakoukoliv hrou starší patnácti, dvaceti let. Klasické a legendární je v podstatě vše, co si většina čtenářů herních webů a časopisů již nemá šanci pamatovat. Díky tomu se význam těchto slov samozřejmě trochu degradoval, a tak, když nazveme první hru ze série Super Mario Bros. klasikou nebo legendou, nevyzní to ani zdaleka tak, jak by si tato skvělá plošinovka zasloužila. Každopádně ale tahle hra klasikou skutečně JE a její návrat po neuvěřitelné šestnáctileté pauze, která nás dělí od vydání posledního, čtvrtého dílu na SNES, by měl ve vašich řadách vzbudit stav zvýšené pozornosti.

Možná se ptáte, proč by vás po Daxterovi, Super Mario 64 nebo Kirby Power Paintbrush měla zajímat hra, která nejenže zůstala zaseknutá ve dvou rozměrech, ale dokonce ani nepřináší žádné velké revoluční postupy, nápady, nebo alespoň změny oproti svému šestnáct let starému předchůdci. Takové pochyby jsou pochopitelně na místě, ale osvětlit důvody jejich neoprávněnosti je poměrně těžké.

Kouzlo osobnosti

Při recyklacích svých starých hitů na nových platformách Nintendo zpravidla neriskuje. I v New Super Mario Bros. tak najdete vše, co si možná pamatujete z předchozích her, ať už jste je hráli na NESu, SNESu nebo na některé z jejich vietnamských napodobenin, které vládly české herní scéně v polovině devadesátých let. Opět je tu Bowser unášející princeznu Peach, opět je tu Mario, který se vydává na nebezpečnou cestu skrz osm rozsáhlých světů rozdělených na hromadu menších levelů. Ty jsou opět zakončeny obligátním skokem na stožár s vlajkou a poslední level v každém světě je opět hrad s finálním bossem. Během prvních několika desítek minut tak budete mít příjemný pocit, že je vše na svém místě, a že i dvacet let staré nápady bez větších problémů fungují i v současné videohře. Velký časový odstup od posledního dílu se tak nakonec ukazuje jako jeden ze základních kamenů návykovosti téhle hry. Hrát první levely New Super Mario Bros. je jako sledovat v dospělosti svůj oblíbený seriál z dětství a zjišťovat, že vás to i po letech baví stále stejně. Rázem si připadáte veselejší a možná i mladší, když si uvědomíte, že se právě bavíte hrou, ve které prťavý instalatér likviduje želvičky, sbírá houbičky a kytičky, aby zachránil princeznu v růžových šatech. A to ani radši nemluvím o retro dabingu několika mariových hlášek a Bowserova smíchu – dokud je totiž nyní, v roce 2006 neuslyšíte přímo z právě vycházející hry, nepochopíte, o jak fascinující pocit jde. Mnoho současných nezávislých, či rádoby originálních her se neomaleně veze na modernosti retro vlny a využívá podobných principů jako Mario Bros. Ale jen tady uvidíte originál a rozdíl je zatraceně znát.

Nesnesitelná lehkost hraní

Nenechte se zmýlit předchozími řádky, neplatí totiž absolutně. New Super Mario Bros. sice staví na svých předchůdcích, ale není jejich kopií či remakem. Jde o zcela novou hru, s novým designem levelů, s novými nástrahami, nepřáteli a v neposlední řadě i s novými pohyby, které se Mario za posledních šestnáct let stihl naučit. Nejprve ale k designu levelů, kde asi málokoho překvapí absolutní preciznost a takřka geniální jednoduchost s jakou se vývojáři z Nintenda s hrou vypořádali. Navštívíte sice víceméně normální prostředí (poušť, podvodní svět, zimní svět, lávový svět, a tak dále), ovšem lehkost, s jakou je vše zpracováno, bere dech. Jednotlivé levely můžete rychle prolétnout, ani se nezastavit, ovšem pokud budete chtít objevit všechny skryté bonusy a další výmysly, postaví se před vás převelice těžká výzva. Objevování skrytých míst je přitom oceněno i prakticky – v každém levelu jsou tři velké penízky, za které si kupujete přístup do bonusových úrovní, v nichž lze získat bonusy pro samotného Maria a dokonce i životy navíc ve velmi slušném množství. Když budete mít štěstí a přidáte k němu i trochu šikovnosti, můžete hru dokončit s několika desítkami (!) životů v zásobě. Přesto, New Super Mario Bros. je poměrně těžká hra. Ještě zhruba ve třetím světě nastanou situace, kdy si skutečně nebudete vědět rady a propadnete nefalšovanému zoufalství. Jakýkoliv dotek Maria s nepřítelem (kromě toho z výskoku, samozřejmě), končí okamžitou smrtí, v lepším případě jen odebráním vlastností získaných bonusem.

GIGA Mario!

Bonusy, bonusy, bonusy. Jejich použití ve hře je základem úspěchu, což Nintendo ještě umocnilo možností sebrání jednoho bonusu do zásoby a jeho použití v libovolné části levelu. Je tu samozřejmě klasická houbička (zvětšení), vítaná kytička (střelba fireballů, která ale některým nepřátelům neublíží) a vzácná hvězdička (krátkodobá nezranitelnost), ovšem přibylo i několik novinek. Především jde o GIGA Maria – po použité téhle obří houbičky se Mario změní v instalatérskou variantu King Konga a dokáže bez zranění projít klidně polovinu levelu a bourat vše, na co narazí. A je to úžasný pocit, věřte mi. Kromě nadměrného zvětšení můžete sebrat i nadměrné zmenšení, které Mariovi dovolí skákat do jinak nepřístupných výšek, případně krunýř, pod který se můžete schovat při nepřátelském útoku. A jako náhradu za chybějící křídla z předchozích dílů, o nichž zřejmě autoři usoudili, že hru příliš zjednodušují, dostal Mario poctivý trénink ve zvládání nových pohybů. Červený vousáč díky tomu umí odskakovat ode zdí, houpat se na laně, provádět obří dvojskoky, ručkovat a tak dále. Nic z toho navíc není samoúčelné a pokud chcete objevit tajemství, které hra nabízí, musíte tuto akrobacii perfektně zvládnout.

Repete!

S odvěkou bolestí plošinovek, tedy s malou trvanlivostí a znovuhratelností bojuje New Super Mario Bros. se ctí. Při průchodu hrou můžete vynechat až dva hlavní světy, k nimž se lze vrátit později, navíc, opětovné hledání bonusových penízků není tak nezábavné, jak by se možná mohlo zdát – dokonce i po dohrání hry můžete díky této činnost objevit věci, na které jste dosud nepřišli. Další přidanou hodnotou je skvělý multiplayer Mario vs. Luigi, ve kterém proti sobě mohou dva hráči bojovat v malých 2D arénách o bonusy a o hvězdičky, přičemž vyhrává ten, kdo jich jako první shromáždí určené množství. Multiplayer je neuvěřitelně rychlou a dynamickou záležitostí, díky čemuž sice nedokáže zabavit déle, než na několik desítek minut, ale i tak jde o příjemnou možnost. Dokud nedosáhnete určitého rutinérství, neustále budete překvapováni. To už se úplně nedá tvrdit o minihrách s dotykovým displejem, které jsou z určité části přebrány z DSkového remaku Super Mario 64. Najdete zde sice několik povedených kousků, ale jinak nejde o nic světoborného a specializovaný WarioWare Touched! je v tomto směru v úplně jiné lize.

Na Hrej! obvykle píšeme o poznání kratší recenze, než je tato. Nechceme vás zatěžovat zbytečným suplováním manuálů a květnatými frázemi bez obsahu. V případě New Super Mario Bros. jsme ale udělali výjimku, protože tahle hra si to prostě bez jakékoliv nadsázky zaslouží. Nezbývá než zvolat: jen houšť a větší kapky... A netrpělivě očekávat Yoshi’s Island 2.

New Super Mario Bros.
Nintendo icon DS

Verdikt

Jedna z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší plošinovka posledních let. Stařík Mario se vrátil ve velkém stylu a vyučuje!

Co se nám líbí a nelíbí?

Vynikající design levelů, návyková hratelnost, nová grafika, několik nových nápadů a v neposlední řadě i fakt, že jde stále o starého dobrého Maria se vším všudy. Po šestnáctiletém čekání neoriginalitu rádi odpouštíme!
Z počátku vyšší obtížnost a občas zbytečně frustrující okamžiky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz