Neverwinter Nights 2: Mask of the Betrayer
Každý, kdo se před lety setkal s perfektním RPG Neverwinter Nights, si mohl jen těžko odpustit zkoušku jeho pokračování, ve kterém jste byli svědky útoku na rodnou vesnici a následného putování do hlavního města Sword Coast – Neverwinter. Na konci jste se pak utkali s hlavním představitelem zla, králem stínů. Konec byl utnut v okamžiku, kdy vašeho hrdinu čekalo téměř jisté zavalení a tak byl každý v očekávání, jak z toho tvůrci vybruslí, aniž by vaši vycepovanou postavu pohřbili pod zem. Jak to vypadá, nakonec se jim to povedlo a váš hrdina se probouzí s velkými bolestmi v neznámé jeskyni velmi daleko od svého domova. A jak se tam dostal? To je právě otázka, která vás bude provázet téměř po celou hru.
Daleko od Sword Coast, daleko od domova
Příběh Mask of the Betrayer se tentokrát odehrává v jiné části Forgotten Realms, daleko od města Neverwinter. Jak jsme již naznačili, se svým hrdinou se probouzíte v hlubokém podzemí temné jeskyně a na svém těle cítíte jak fyzickou, tak i psychickou újmu. Z objetí nevolností, přeludů a hrozivých nočních můr vás probouzí až čarodějka, která vás na popud své sestry přišla vysvobodit z tohoto „zajetí“. Po krátké rozmluvě se dozvídáte, že se nacházíte v dalekých zemích Rashemenu a Thaye, kde vládnou čarodějnice a především velmi nebezpeční Červení čarodějové.
Prvním úkolem je tak dostat se z nebezpečného podzemí, přičemž proti vám od začátku budou stát velmi silní protivníci. Na druhou stranu máte již od počátku k ruce právě silnou Rudou čarodějku i se svým pomocníkem, který se hodí na odemykání zámků a odstraňování nastražených pastí. Po opuštění podzemí se dostáváte i k hlavnímu městu datadisku Mulsantiru, kde na vás čeká spousta vedlejších úkolů a mimo jiné i veliká bitva o holý život. Poté se již vydáváte na sever do zasněženého lesa Ashenwood, kde se budete snažit zjistit, proč jste se ocitli v těchto zemích a proč vás postihla kletba (o ní později) a především jak se jí zbavit. Tentokrát se tedy nebude děj motat okolo záchraně světa, nýbrž půjde o váš život a o osud, který vás postihl. Na své cestě ale samozřejmě můžete vyřešit spoustu vedlejších úkolů a tím udělat svět Forgotten Realms zase o něco bezpečnější.
Tvorba postavy, nové rasy a povolání
Výhodou je, že nové rasy, jako wild elf nebo různá povolání jsou přístupné i do původního Neverwinter Nights 2, takže si s nimi můžete znovu projet příběh a pak plynule navázat na přídavek. Nově přibyla i jistá „podrasa“ genasi, což jsou osoby, které mohou velmi zručně ovládat jeden vybraný přírodní element. Nabídka ohnivého, vodního, vzdušného nebo zemního elementu překvapí asi málokoho.
Do základních povolání přibyl Favored Soul, což je vylepšený klerik. Dále velmi zajímavý Spirit Shaman, s kterým jsem také datadisk procházel. Do prestižních povolání přibylo hned pět nových typů, mezi nimi například Rudý Čaroděj ze země Thaye, Arcane Scholat of Candlekeep nebo Invisible Blade. Při tvorbě postavy samozřejmě autoři nezapomněli ani na nové možnosti vašeho vzhledu, takže máte možnost svého hrdinu nově ostříhat, vytvarovat obličej nebo změnit barvu jeho kůže.
Hlad, který nedokážete nijak zažehnat
Jednou z největších změn od původní hry je bezesporu závislost, kterou získáte po velikém boji s medvědím bohem na konci první kapitoly. Závislost vašeho hrdinu svazuje věčným „hladem“, který nemůže nijak zažehnat a utlumí ho pouze sbíráním duší nemrtvých protivníků. K plnění ukazatele vám pak slouží několik speciálních kouzel. Pokud necháte ukazatel spadnout příliš nízko (snižuje se pouze plynutím času), váš hrdina začne velmi rychle slábnout, ztrácí zdraví, sílu, koncentraci a další důležité vlastnosti. Posledním stádiem je dokonce i smrt, které se můžete na poslední chvíli vyhnout kouzlem, které vás připraví o veškeré nasbírané zkušenosti aktuální úrovně.
V souvislosti s těmito duchy je v v Mask of the Betrayer přítomen i spirituální svět, do kterého se můžete dostat různě rozmístěnými stinnými bránami, jež vidíte jen s vlastnictvím speciálního talismanu a navíc v noci nebo v temném stínu. V tomto světě vás čeká jen utrpení a jeden boj střídající druhý, takže pokud zde nebudete vyloženě plnit úkol nebo sbírat duše, raději byste se těmto místům měli vyhýbat.
Co dalšího byste měli vědět…
Neverwinter Nights 2: Mask of the Betrayer je titulem, který by si zasloužil osamostatnění od základní verze. Sice nenabízí tolik zásadních změn a stále kráčí po vyšlapané cestičce konzervativních RPG ze staré školy, ale na druhou stranu poměrně dlouhou a především špičkovou hratelnost. Nové ovládání kamery, kterou nyní musíte otáčet pomocí prostředního tlačítka myši a při najetí na okraj obrazovky se vám pohled trošku posune od postavy, mi sice moc nesedlo, ale to může být čistě osobní pocit. Naopak velmi dobře funguje nové ovládání celé skupiny hrdinů naráz, které se více přibližuje klasickým strategiím A to je, vzhledem k problémům s pomocníky z Neverwinter Nights 2, jistě krok správným směrem. Odbourány byly i technické nedostatky ze základní verze (kromě drobného zasekávání postav o objekty), takže by vám hra neměla padat a dokonce byla celkově lépe optimalizovaná, takže nyní dostanete za méně výkonu, více muziky, neboli lepší grafiky. Ta se dočkala spíše kosmetických změn a jestli byly opravdu přidány nějaké pixely postavám, můžete jen těžko posoudit. V každém případě je nyní prostředí, skládající se z různorodých lesů, měst, obydlí, ale i podzemních prostor nebo zasněžených plání, o mnoho přitažlivější a i souboje s těžšími protivníky vás jistě lépe chytnou. Fajn je také vyšší obtížnost daná tím, že nemůžete po každém boji libovolně odpočívat a tím si doplňovat svá kouzla, protože takto ztratíte osm drahocenných hodin, během kterých vám „spirit energy“ o hodně klesne.
Co dodat? Datadisk je jasnou volbou pro fanoušky a oprávněným smutkem nebo případným průvanem v peněžence pro ty, kteří původní verzi nevlastní.
Verdikt
Mask of the Betrayer nabízí především velmi záživný děj, který vás dokáže díky fajn pomocníkům a novým kouzlům vtáhnout velmi rychle do děje. Ať již máte uloženou starou postavu nebo ne, hru si můžete užít na 100 % a to i bez perfektní znalosti předchozího dílu. Škoda, že tento datadisk nezískal označení standalone.
