Speciální chatařský hPod #806 vyjde během víkendu. Omlouváme se za komplikace.
Hrej.cz Metroid Prime: Hunters Recenze

Metroid Prime: Hunters

Farid

Farid

28. 5. 2006 22:26 4
Reklama
Reklama

Majitelé GBA si oblíbili hry série Metroid, sci-fi plošinové střílečky ve 2D, které svým strhujícím tempem a soustředěnou hratelností předčí veškerou konkurenci včetně Castlevanie. Majitelé GameCubu si pro změnu libují v sérii Metroid Prime, first-person akční adventuře, která s použitím stejných reálií dokázala neuvěřitelné – převést klasický design dvourozměrné akce do 3D ve stylu FPS a neztratit nic z půvabu oldskoolových originálů. Autoři Metroid Prime si však byli vědomi faktu, že při omezení na analogové páčky musí snížit důraz a náročnost střelby. Bossové jsou tak mnohem méně zákeřní a i řadoví protivníci velkoryse počkají, abyste je mohli pořádně zaměřit. Metroid Prime vypadá jako FPS, ve skutečnosti však klade při nejmenším stejně velký důraz na plošinové a adventurní prvky. Nu a teď tu máme Metroid Prime: Hunters, kde se série vrací na handheldovou platformu v sebevědomě pojatém 3D, přičemž plně a excelentním způsobem využívá výhody dotykového ovládání, aby se prezentovala jako čistokrevná first-person akce srovnatelná s tím nejlepším na PC.

Jako švýcarské hodinky

Klíčem k úspěchu Hunters je samozřejmě pečlivě odladěné ovládání. Zatímco základní principy stříleček využívajících komba myš + klávesnice byly dávno prověřeny (a děláte-li nějakou FPS, stačí jen převzít úspěšný model), autoři Hunters byli v pozici průkopníků, kteří museli začínat na zelené louce DS. Úloha pohybující se myši (rozhlížení a míření) byla přisouzena dotykovému displeji, po kterém pohybujete perem. Stačí půl hodinka a celá věc vám přejde nenásilně do krve. Citlivosti pohybu a jeho přirozenosti nelze naprosto nic vytknout. Je to výsledek obdivuhodně pečlivého betatestingu. Navíc byly na dolní displej umístěny ikony, které umožňují rychlý a bezproblémový přístup k volbě zbraní či možnosti morfovat hlavní hrdinku Samus v typický metroidovský míček pro přístup do úzkých šachet (přecházíte do third-person perspektivy). Dále je zde užitečná a snadná možnost přepnout se z bojového módu do speciálního skenovacího HUDu, který umožňuje analyzovat důležité předměty a nepřátele v prostoru (nezbytné pro řešení puzzlů). Rychlý dvojitý klik dále umožňuje vykonávat skoky a budete překvapeni, jak snadno a přesně se takto pohybujete na relativně složitých plošinách. Hloubka plošinového prvku samozřejmě nemůže být tak propracovaná jako v 2D Metroidech, ale i tak jej můžeme považovat za velmi významnou složku hratelnosti, která silně odlišuje Hunters od běžné FPS.

Vše na dosah ruky

Ne vše se samozřejmě děje prostřednictvím dotykového displeje. Pohyb, tedy to co PC hry mají na klávesnici, je zde logicky mapován na křížový ovladač. A jistě je mnohem pohodlnější vše obsloužit palcem na kompaktním osmisměrném kříži než mít neustále v pohotovosti tři prsty na klávesách psacího stroje. Podobně Hunters pocitově předčí počítačové FPS díky možnosti umístit střelbu na postranní trigger (jako když mačkáte kohoutek), což je určitě uspokojivější než cvakání tlačítek na rozrachtané myši. Nezapomnělo se ani ne leváky, hned na začátku si nastavíte svoje preference a můžete ovládací schéma jednoduše zrcadlově otáčet.

Bez zrnění to nešlo

Hunters samozřejmě nesnesou srovnání s PC hrami (ba ani pomalými FPS pro domácí konzole) v technologické rovině. Jakkoli je grafika na poměry DS mimořádně zdařilá, omezený výkon se logicky musí projevit. A tak jsou jednotlivé úrovně tak trochu jednotvárné a nemohou být strukturované nějak masivně složitým a organickým způsobem. Zkrátka, připadáte si tu spíš jako v prvním Quake než ve Far Cry. Určitým problémem je také velmi nízké rozlišení displeje DS. Jakkoli je přesné míření díky skvělému ovládání hračkou, je někdy dosti náročné rozpoznat vzdálené nepřátele splývající s pozadím. Autoři si samozřejmě byli těchto slabin moc dobře vědomí a přizpůsobili design úrovní a objektů tak, aby minimalizovali negativní dojem. To ale neznamená, že by programátoři nedosáhli některých skutečně působivých okamžiků. Detailnost místností na poměry DS příjemně překvapuje i přes opakování textur a hranatelé polygony. Pozoruhodná je též animace nepřátel a zejména znamenitých bossů. A Hunters disponují nadstandardním počtem renderovaných scén, které efektně využívají dvojice displejů pro navozování atmosféry.

Svištící sci-fi

V singleplayeru je cílem hry prozkoumat několik různých lokací na souboru planet v typickém stylu série Metorid. Jako u dřívějších her se je třeba podvolit základním pravidlům pomalého upgradu. Nové zbraně se musíte vysloužit postupem vpřed, rozhodně se neválejí někde na podlaze. A protože silové bariéry, omezující přístup do různých sekcí každé úrovně, lze překonat jen pomocí určitého typu zbraně, znamená to, že se často budete vracet na dříve navštívená místa s novou výbavičkou, abyste pokročili ve hře dál. Omezení se také týká savů. Toto je možné pouze na lodi, na místě, kde jste přistáli na planetě. Naštěstí se nemusíte vždy vracet celou úrovní zpět, abyste uložili pozici. Cestou narazíte na teleporty, které vás pohodlně přenesou v prostoru (a kterými se můžete po uložení znovu vrátit na místo akce). Pokud máme srovnávat s dřívější GBA tituly, vítáme že „backtrackingu“ je přeci jen o poznání méně, ale zdá se nám že řešení savů bylo v 2D hrách přeci jen elegantnější (speciální místnosti, které byly po návštěvě označeny na mapě).

3D za každou cenu

Když už jsme u drobných nedostatků, trochu jednotvárný je i příliš přímočarý design úrovní. Nebylo by špatné, kdyby alespoň pro větší iluzi volnosti, se cesty tu a tam rozdělovali, kdyby sporadicky existovaly různá alternativy řešení téhož problému. Výhrady lze mít i k 3D mapě, která, jakkoli lze v ní zoomovat a snadno přepínat z místnosti na místnost, nepůsobí zrovna přehledně. Podtrhuje sice high-tech dojem celé hry, ale jednodušší 2D mapa by možná posloužila mnohem lépe.

Famózní audio

Je třeba se ještě krátce zastavit u zvukové aložky. Zcela jednoznačně: na DS není druhá hra, která by snesla srovnání s audio složkou Metroid Prime Hunters. To se týká jak perfektně padnoucí hudby tak ostrých zvukových efektů, které pomáhají akci skutečně vyniknout a představují i velmi užitečné orientační vodítko.

Multiplayeorvá bomba

Naprosto špičková je také multiplayerová výbava Hunters. Lokálně lze rozehrát maximálně zábavné deathmatche ve čtyřech lidech pomocí jediné kopie hry – předtím je třeba uploadnout demo úroveň spoluhráčům. Nabídka je zde sice omezena na jediný režim a jedinou postavu (Samus), ale přesto představuje vysoce zábavnou a štědrou akci. Do plné krásy pak rozkvete multiplayer v případě, že všichni protivníci vlastní kopii hry (či přes wi-fi online službu Nintenda). Zde je možné si vybírat z celé řady postav (každá s odlišným druhotným tvarem, jako je morphball u Samus, a se svou speciální zbraní). Navíc kromě deathmatche máte na výběr z řady dalších režimů (variace na capture the flag, king of the hill, last man stands plus týmové akce), přičemž všechny lze v mnoha ohledech z hlediska pravidel upravovat. A pokud máte jen jednoho spoluhráče, oceníte i velmi chytře se chovající boty.

Abychom si to shrnuli: výborné ovládání, štědrý multiplayer, propracovaná technická stránka, promyšlený výtravrný a zvukový styl... celkově hra, která jasně stojí za všechny peníze, o které si říká.

Metroid Prime: Hunters
Nintendo icon DS

Verdikt

Na DS samozřejmě žádná podobná hra neexistuje. Otevře cestu dobrým FPS, nebo se stane výjimkou svého žánru? Teoretizování stranou, Metroid Prime Hunters je povinností každého majitele DS – tedy pokud nemáte vysloveně nepřekonatelný odpor k inteligentním akčním hrám.

Co se nám líbí a nelíbí?

Perfektně vyladěné a přesné ovládání je základem úspěchu, zatímco hratelnost jak v single- tak multiplayeru exceluje. Navíc vše je prezentováno mistrovským způsobem.
Poněkud lineární design úrovní, drobné nedostatky vyplývající z hardawrového výkonu DS a nízkého rozlišení displeje, diskutabilní mapa a model ukládání pozic.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz