Mario & Sonic at the Olympic Games Recenze Mario & Sonic at the Olympic Games

Mario & Sonic at the Olympic Games

David Kubec

David Kubec

26. 11. 2007 23:00
Reklama

Od té doby, co se Sega nevěnuje vývoji konzolí, stala se společností, která pro výdělky udělá cokoli, včetně „zaprodání“ svého maskota Sonica pro jakoukoliv taškařici. Dočkali jsem se inkarnací na Nintendu DS i Wii, dokonce i na PSP a PS2. Vedle Segy stojí Nintendo se silným franchisem instalatéra s červenou čepicí a knírkem. Mario je zkrátka tahoun. Fúzí obou světů a chystaných olympijských her v Pekingu 2008 vznikla hra pro Nintendo Wii, kterou bych se nebál nazvat novým králem párties – ideální série sportovních miniher pro více hráčů.

V MSOG se potkáme opravdu se všemi známými postavičkami – Mario, Sonic, Luigi, Breeze, Dr. Egman (dříve Robotnik), Bowser – jedna videoherní celebrita za druhou. Tyto jsou rozděleny do kategorií dle schopností – rychlí, silní, šikovní a vyvážení. Máme možnost do hry nasadit i svoje Mii a udělat tak souboje trochu osobnější. Jak jsem vypozoroval, Mii se zařazuje do kategorie vyvážených postav. Podle druhu hry tedy záleží na výběru postavičky. To ale neznamená, že nelze vyhrát běžecký závod s pomalejším charakterem, hlavní jsou schopnosti hráče.

Disciplíny jsou rozděleny do devíti kategorií – atletika, plavání, střelba, lukostřelba, šerm, ping-pong, gymnastika, veslování a po dohrání se odemknou ještě „Dream Events“, které symbolizují jakési fiktivní sporty, typické pro svět Maria a Sonica. V každé položce je několik disciplín, takže celkem se budeme potýkat s dvaceti autentickými olympijskými akcemi. Samozřejmě na začátku hry je jich většina zamčená. Teprve hraním jednotlivých setů, lámáním rekordů (vycházejících z reality) a hrou více hráčů si postupně poodemykáme další obsah. To se ale těžko podaří bez řádného tréninku.

Plavecké martyrium

Veškeré aktivity ve hře se dělí v zásadě do dvou skupin – povedené a velmi nepovedené. Jako jeden z nejhorších příkladů bych jmenoval téměř všechny plavecké disciplíny a veslování. Ty spočívají v zuřivém máchání oběma ovladači, kdy se jakýkoliv pokus o synchronizovaný pohyb nesetká s úspěchem. Je hezké, že nás tutorial nabádá k dodržování jednoho ze čtyřech plaveckých stylů (podle toho se liší střídání v máchání wiimotem nebo nunchukem), ale postrádá to smysl. Do toho musíme občas stisknout nějaké tlačítko pro dočasné zrychlení – zmatek nad zmatek. Samozřejmě vás po jednom bazénu bolí ruce jako čert a máte chuť si je nechat amputovat.

Naštěstí je těchto dispciplín menšina. Zapomeneme tedy na vodní sporty a podíváme se na ty ostatní. Běh je řešen obdobně, ale díky kratší vzdálenosti je možné se více soustředit. Běh přes překážky je realizován střídáním máchání a mačkání tlačítka, což je celkem dobré na postřeh. Ne snad, že by šlo o nějaký vrchol originality, podobně jsme si mohli zablbnout i v Rayman Raving Rabbids, ale je to celkem zábavné. To vůbec nejlepší čeká při hodech oštěpem, kladivem, skocích do dálky či výšky. Jde o výborné příklady, jak udělat minihry jednoduché, hratelné a chytlavé. Prostý pohyb a správné časování mačkání tlačítek – během několika sekund odehráno a hraje další. Trojskok je řešen rozeběhem – kmitání ovladači, pak se rychlost ustálí a musíme ve správných intervalech škubnout střídavě wiimote – nunchuk – wiimote – kdy podle síly pohybu vychytáváme ideální skok.

Výtečný příklad je rovněž gymnastika. Salta na trampolíně provádíme rozeskákáním se pohybem a následně děláme předepsané triky – kombinace tlačítek a pootočení ovladače. Rychlost a přesnost je výhodou. Mile mne překvapila lukostřelba, kde wiimotem zaměřujeme a pomalým natáčením nunchuku ladíme směr vůči větru. A překvapila mne klasická střelba na asfaltové holuby. Kdo čekal variantu na známé „kachny“, bude pekelně zklamán, protože tady musíte během vteřiny trefit několik rychle se pohybujích cílů – i hráči s pevnou rukou, zvyklí na FPS z Wii budou mít co dělat. Podobně tak šermování – přes svou velmi zjednodušenou podobu prověří rychlost reflexů velmi jednoduchým a zábavným způsobem. Speciální kategorií jsou pak bonusové Dream Events, které modifikují některé disciplíny pomocí superschopností či kombinují více disciplín do jedné. Vedle klasického pokořování rekordů máme možnost vyzkoušet své schopnosti i v takzvaných misích, kdy je za úkol specifický výsledek – třeba hod oštěpem co nejpřesněji na 40 metrů a podobně. Herní dobu to může zejména pro jednoho hráče natáhnout, a je to vhodné i jako trénink.

Tři, dva, jedna, start!

Ovládání je u miniher kriticky důležité. Pro naprostou většinu her je doporučená kombinace Wiimote + nunchuk. Mnoho jich ale lze v omezeném měřítku hrát s pouhým Wiimotem, jen pak nejsou zdaleka tolik zábavné a zvrhávají se v obyčejné mávání jako o život. Ovládání v této hře stanovuje, které disciplíny jsou dobré – mají ovládání zvládnuté - a které ne. Celkově bych řekl, že je to půl na půl, v prospěch těch dobrých.

Na technickém zpracování toho nebylo moc co zkazit. Stylizovaná grafika lahodí oku, dobře se na to kouká i v širokoúhlém režimu. Prostředí jsou živá, na obloze se krom mraků promenádují vzducholodě, zkrátka oko netrpí. Avšak výtku mám – nerozumím, proč se hlediště pohybuje v třísnímkové animaci, když kupříkladu v Mario Strikers jsme viděli perfektně plynule animované diváky? Na jednu pravdu je pravda, že hlediště jsou tady větší a že loadovací čas je kratší, ale přesto mi to přijde jako zbytečný krok vzad. Během hraní si toho ale ani nevšimnete, spíše když pozorujete, jak hraje kamarád. Jinak je hra rychlá jako blesk (aby ne) a dobře vypadá i se poslouchá.

Celkové hodnocení je tak pozitivní. Široká škála disciplín zaujme zejména nováčky v oboru. My ostatní, zkušenější, budeme hrát dokola tu desítku vydařených disciplín, ve více lidech, kdy jde o opravdu povedenou zábavu. Bojím se jen toho, že sofistikovanost mnoha sportů znamená, že Wii Sports budou zahálet jen krátkou dobu.

Mario & Sonic at the Olympic Games
Nintendo DS
Wii Wii

Verdikt

Zábavně zpracovaná virtuální olympiáda, k níž nemáme výraznější výhrady

Co se nám líbí a nelíbí?

Některé disciplíny jsou opravdu originální a velmi zábavné
Některé disciplíny jsou opravdu trapné a nudné
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz