Justice League Heroes Recenze Justice League Heroes

Justice League Heroes

Jiří Pavlovský

Jiří Pavlovský

9. 12. 2006 23:39 4
Reklama
Reklama

Těm, kterým komiks nic neříká, nabízíme na začátek malé týmové resumé. Nakladatelství DC má Supermana a Batmana, Marvel zase Spider-Mana a X-Meny. DC má Wonder Woman, Green Lanterna, Flashe a Catwoman, Marvel zase Captaina Americu, Daredevila, Hulka a Iron Mana. A především, DC má JLA (čili Justice League of America) a Marvel zase Avengers. Oba tyhle týmy jsou zvláštní tím, že na rozdíl od takových X-Menů, do kterých musel Stan Lee vymýšlel každého hrdinu extra, to jsou to v podstatě výběrové kluby, složené z hvězd toho kterého nakladatelství. Do každého z nich se samozřejmě nějak vmáčkly i méně významnější postavy, ale jádra tvoří komiksové ikony.

V Avengers je to Captain America, Iron Man, Thor a v současnosti třeba Spider-Man, či Wolverine. JLA zase stojí na svaté trojici Superman-Batman-Wonder Woman, přičemž ani ostatní nejsou žádná ucha. Mezi stálé hráče patří zelený emzák s telepatickými schopnostmi Martian Manhunter, Green Lantern se schopností zhmotnit své představy, nejrychlejší muž světa Flash, kouzelnice Zatana, podmořský Aquaman, robinhoodovský Green Arrow, tvary měnící Plastic Man a další. Co se týče komiksu, tak jsou to Beatles, rytíři kulatého stolu, sedm statečných, redakce Levelu – prostě totální legendy. Ale co když se ocitnou v Playstationu?

Bij a bij a bij Luthora do hlavy!

Abychom vás zbytečně nenapínali, tak se rovnou pustíme do toho, jaká hra vlastně je. Je to celkem snadné - bude (nebo nebude) se vám líbit podle toho, jestli čekáte od hry něco víc, než jen postup směrem vpřed a mlácení všeho, co si troufne vystrčit hlavu na obrazovku. Princip je naprosto jednoduchý. Za každých

Justice League Heroes
okolností máte k dispozici dva hrdiny (nejdřív je dostáváte befelem, později si budete moci vybírat), s nimiž procházíte misemi. Za jednoho s hrdinů hrajete a druhý vám pomáhá tím, že překáží a zasekává se za objekty. Parťák je tak užitečný pouze ve chvíli, kdy to schytáte, protože se do něj můžete okamžitě převtělit a zdrhnout k nejbližšímu checkpointu, kde se oživíte.

Přestože máte dvě postavy, tak tvůrci počítali s tím, že jsou hráči nerozhodná pakáž, a tak je v podstatě skoro úplně jedno, se kterou z nich hrajete. Superman nebo Batman, je to buřtguláš. Oba mají skoro stejné schopnosti a sílu. Oba mají několik úderů i několik speciálních hmatů, které mají skoro stejný účinek (čili spražení laserovými paprsky ubere stejně životů, jako rána batarangem). Navíc se oba zhruba stejně rychle vyčerpají, což je stav, kdy začnou funět a hlásit, že nemohou používat své speciální schopnosti, dokud trochu nepopadnou dech. Chcípáci.

Jediný větší rozdíl se projeví, když dojde na zneužívání okolního prostředí. Batman může vytrhnout ze země poštovní schránku a použít jí jako zbraň, zatímco Superman se může ohánět celým náklaďákem. To je celkem hezké. Některé postavy umí létat, ale aby to neměly zas tak jednoduché, tak mohou létat jen v předepsané výšce nad úrovní města. Jinak se hra potýká s problémem skoro všech komiksových adaptací – jak převést téměř všemocné hrdiny na obrazovku tak, aby hra ještě zůstala hrou a Superman všechno nevyřešil jediným fukem z levé nosní dírky. Nutno říci, že to Justice League Heroes řeší stejně, jako většina ostatních her, osekáním schopností oblíbených hrdinů na minimum. Jenže, jsou to pak ještě pořád ti samí hrdinové?

Komiksová řežba

Pokud jste někdy v minulosti hráli nějakou gamesu s X-Meny, či fantasy řežby typu Baldur’s Gate: Dark Alliance, či Bard‘s Tale, tak vám bude celý systém hodně povědomý. Postavy vidíte z výšky, bojujete buď přímo pěstmi, nebo s pomocí střel i magie a za každý úspěch dostáváte body, které můžete vrážet do vylepšení své postavy. Jenže na rozdíl od fantasy her, kde se plnily různé úkoly, jde tady jen o to nejzákladnější, což jsou

Justice League Heroes
úkoly typu „dojdi z bodu A do bodu B a zkus při tom zůstat naživu“. Jasně, dojde i na vychytanější souboje s hlavními šéfíky, ale to vás překvapí stejně, jako že se v tramvaji mačkáte. Chybí tomu nějaký zajímavý prvek, který by hru povýšil aspoň lehce nad úroveň tupé mlátičky. Zábavnosti moc nepomáhá ani prostředí. Každá lokace je složená ze spousty naprosto stejných místností a chodeb, plných naprosto stejných protivníků, takže máte ustavičný pocit deja vu. Jediné odbočky vedou vedou k bonusovým předmětům, takže nemáte šanci zabloudit. Některé lokace jsou zpracovány docela hezky, ale většina z nich vás stejně stačí omrzet dřív, než dojdete na jejich konec. Nezachrání to ani fakt, že se v nich dá spousta věcí rozbít.

Komiksové fanatiky nadchne, že svým hrdinům mohou za nasbírané bonusy koupit nové kostýmy.  Ani tímhle úplatkem však nedokáží tvůrci zamaskovat fakt, že se jim nepodařilo ani náznakem vyvolat pocit, že hrajete za nejsilnější tým světa. Nejde ani tak o to, že vypustili postavy, které by se asi složitě realizovaly, jako je například zmenšující se Atom, či Plastic Man, který dokáže své tělo zformovat do libovolné podoby (s tím by mohla vzniknout docela zajímavá hra). Jde spíš  o to, že jsou všichni hrdinové osekání do podoby: „Tady máš tři triky, dva údery a běž do světa“. Zamrzí to obzvlášť u postav typu Green Lantern, který dokáže v originále zhmotnit jakoukoliv svoji představu. Tady zvládne udělat obří kladivo, nebo klec a má utrum.

Stejně tak Flash. Jeho rychlost mu ve hře slouží jen k tomu, aby protivníkovi zasadil docela rychle pár úderů, případně udělal vír, který do sebe soupeře vcucne. Jasně, v souboji je to účinné, ale člověk by s ním spíš chtěl dát závod naprosto nehybným světem, vzít to zkratkou přes hladinu oceánu, či prokmitat do nitra sejfu. Prostě si to víc užít. I když si můžete své figury vylepšovat, nikdy si je nevypipláte natolik, aby se na dohled Hubblovým teleskopem přiblížili svým komiksovým vzorům. Když se ale od tohohle srovnávání s komiksovým originálem oprostíte, tak zjistíte, že ani tak není hra extra zábavná. Lineární mise, ustavičně stejní protivníci, profláklé prostředí. Nenaštve, neurazí, ale není extra důvod proč jí hrát.

Justice League Heroes
Xbox icon Xbox
PlayStation icon PlayStation 2
PlayStation icon PSP
Nintendo icon DS

Verdikt

Hra pokračující v tradici úspěšných titulů Baldur’s Gate: Dark Alliance, či Bard‘s Tale, která na rozdíl od nich nenabízí zajímavé mise, měnící se prostředí a humor, ale jen pusto a prázdno. I tady platí to, že čím víc superhrdinů, tím míň „super“ potom hrdinové jsou. Chvílemi máte pocit, že jste spíš na výletu s kroužkem důchodců.

Co se nám líbí a nelíbí?

Příjemně vypiplaná grafika, setkání s mnoha slavnými komiksovými postavami, možnost koupě nových kostýmů, dobře udělané animované pasáže, vylepšování hrdinů, možnost používat předměty v okolí jako zbraně.
Lineární hra bez nějaký výrazných nápadů, nevyužité schopnosti hrdinů, superhrdinská řežba osekaná na jednoduchou mlátičku, bezvýrazné a stále se opakující prostředí, ubíjející stereotyp.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz