Harry Potter a Fénixův řád Recenze Harry Potter and Order of the Phoenix

Harry Potter and Order of the Phoenix

Jan Vitík

Jan Vitík

16. 8. 2007 22:00
Reklama
Reklama

Harry je jednoduše všude a za svoji desetiletou existenci se stal slovníkovým příkladem výrazu fenomén. Krásným důkazem budiž moje osoba, která ač nečetla ani jednu z knížek a neviděla ani jeden film toho ví o čarodějích z Bradavic dost. Můj neutrální vztah k této sérii mi byl kolikrát na obtíž, ovšem dnes si z něj udělám výhodu a s čistým svědomým zhodnotím Fénixův řád jako samostatnou hru, jak stojí a leží.

Marathón po Bradavicích

Harry Potter and Order of the Phoenix
Zkuste si tipnout, čeho si ve hře užijete nejvíce. Nabízí se kouzlení, ale chyba lávky. To je přece zbytečné a nudné, mnohem zábavnější bude do hry o čarodějovi umístit co nejvíce běhání sem a tam. Procházení opakujících se a zbytečných lokací nejsme bohužel ušetřeni skoro v žádné akční adventuře, ovšem HP tento prvek posouvá o úroveň výše a takovými místy je doslova přecpán. Jestliže se v PC verzi podařilo vytvořit živě vypadající a lehce freeformový svět, na DS se o něco podobného tvůrci ani nesnažili a pokud ano, radši by to měli tajit. Většina z DESÍTEK míst, jimiž MUSÍTE probíhat, je naprosto liduprázdná a mrtvá, a když už někoho potkáte, postává zde jen proto, aby vám zadal úkol.
Vzhled jednotlivých lokací těžko jednoznačně zhodnotit, neboť každá působí dojmem, že ji kreslil někdo úplně jiný. Na schodech si řeknete „Páni!“, oproti tomu spousta míst naprosto postrádá atmosféru. Autoři si toho zřejmě byli dobře vědomi a rozhodli se dopřát hráčům oněch pohyblivých schodů do sytosti. Posuďte sami, o jak špatný krok šlo.

Jste na svém pokoji, prohodíte tři věty s Ronem, ve vedlejší místnosti dvě s Hermionou a jdete do jídelny, což obnáší asi dvacet různých obrazovek jen na schodech. Navíc pokaždé skok do naprosto jiného úhlu, přinášející i nutnost přehmátnout na jinou směrovou šipku. Toto zkombinujte s podivným systémem chůze/běhu, kde se po chvilince držení směru chůze Harry rozeběhne (možnost ovládat pohyb pouze směrovým křížem je nešťastným řešením). Blik, jdete po schodech směrem doleva...běžíte...blik...běžíte do stěny, protože schody jsou najednou směrem dolů. Jedna cesta se ještě snese, ale po třech větách v jídelně zase nahoru a hned na to opět dolů! A pořád dokola. Kolikrát dojde k přepnutí do pohledu z místa dosti krkolomného a chvíli trvá, než se vůbec zorientujete odkud a kam chcete směřovat své kroky. Navíc ty tři holé věty neřeknou o příběhu zhola nic a ani později se na tomto moc nezmění, takže nečtenář má smolíka a v příběhu se nechytne.

Parta hic, práce nic

Harry Potter and Order of the Phoenix
Je samozřejmostí že role nezbytného křoví se zhostí Ron s Hermionou, ať už společně, či každý zvlášť. A jelikož je má Harry nade vše rád, vůbec mu nevadí jejich neustále překážení a ucpávání dveří. Abych jim ale nekřivdil, v soubojích jsou nepostradatelnými členy skupiny.
Použil jsem slovo souboj, ale nenechte se zmást, není to tak akční, jak to zní. Mnohem vhodnějším označením se jeví „tahové kouzlení“. Handheld si chytnete jako knížku, na touchscreenu je vaše parta, protivníci na opačném displeji. Prvním ťuknutím zvolíte cíl, druhým útočníka a poté vyberete nejvhodnější kouzlo. Nyní přijde nejzábavnější část souboje, tedy spojování červených bodů náhodně se objevujících na displeji, čímž docílíte úspěšného seslání. Všichni tři disponujete stejnými pěti kouzly, což naprosto odbourává nutnost přemýšlení nad jednotlivými útoky. Přičtěme nulový spád a máme krásně nudnou výplň hradní exkurze.

Hry po škole

Harry Potter and Order of the Phoenix
Nejsilnější zbraní v rukách Fénixova řádu se jeví soubor miniher rozdělených do dvou skupin, prostupujících celým dobrodružstvím. Do skupiny Her po škole patří typické volnočasové aktivity, tedy zápasy ve Famfrpálu, partičky Řachavého Petra, či tchoříčky. Famfrpál přináší slušnou porci zábavy, bohužel grafika je až příliš titěrná a kolikrát dojde k nepřehledné situaci. Oproti tomu Hry v učebnách neposkytují rozptýlení, ale trénink ke zkouškám NKÚ. Astronomie, bylinkářství, přeměňování, lektvary a další magické disciplíny. Při míchání lektvarů přidáváte ingredience dle předpisu, stylusem mícháte a sem tam je potřeba rozfoukat oheň pro dosáhnutí optimální teploty, na hodině astronomie spojujete souhvězdí dle předlohy a podobně. Právě na těchto hříčkách se ukazuje síla DS.

Dotykové pero lze také využít na kouzlení, pokud náhodou potkáte třeba rozbitý předmět, vyčarujete Reparo a dílo je hotovo. Bohužel se na horním displeji vždy zobrazí symbol kouzla, což samotné kouzlení degraduje na otravnou nutnost.

Miniher je dostatek, a v úvodu rozhodně pobaví, s přibývajícím herním časem však sklouznou ke stereotypu a celkový špatný dojem nezachrání.

Harry Potter and Order of the Phoenix je rozhodně zklamáním. Z DS se dalo vyždímat mnohem víc, než je ve výsledku vidět a minihry budiž jen malou náplastí na nekonečné bloudění po někdy hezky vypadajícím, ovšem po hříchu prázdném a opakujícím se hradu. Skromný počet soubojů je nakonec i dobrým rozhodnutím, neboť jejich zábavnost se drží na bodu mrazu. PSP verze dostala od Zdeňka Prince 4 body z 10, Wii za wiimotové kouzlení od Tomáše Krajči o bod více, DS verze za minihry taktéž. Dobrá investice to ale není.

Harry Potter a Fénixův řád
Windows icon PC
Nintendo icon GameBoy Advance
PlayStation icon PlayStation 3
PlayStation icon PlayStation 2
PlayStation icon PSP
Xbox icon Xbox 360
Nintendo icon DS
Wii icon Wii

Verdikt

Nudná pobíhačka po Bradavicích, jejíž čest zachraňuje pouze soubor miniher, které však také dlouho nevydrží.

Co se nám líbí a nelíbí?

Grafika, minihry, pro fanoušky možnost prošmejdit svá oblíbená místa.
Grafika, ovládání pohybu, kamera, nudné souboje, zbytečné a rozvláčné pobíhání hradem, nesrozumitelný příběh.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz