Gamescomové dojmy z indie stánku - čím nás zaujali nezávislí tvůrci? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Nebudu lhát, jakmile jsem poprvé vstoupil na výstaviště Gamescomu v Kolíně nad Rýnem, moje první kroky do veřejné části směřovaly do obřích hal v očekávání těch největších AAA her. Celou dobu jsem měl pocit, že hledám uhlí, nakonec jsem ale našel zlato – jen někde úplně jinde. V rámci Gamescomu naleznete v jedné z hal i stánek s nezávislými hrami. Některé z nich za hraní nestojí, jiné možná ano, ale jsou průměrné. Na výstavišti ale byla čtveřice her, které dalece převyšovaly ty ostatní. A vybere si z nich každý.
Jelikož je Oddada ve výčtu toho nejlepšího, asi vás nepřekvapí, že půjde o fantastickou záležitost. Žádná hra mě ale na celém Gamescomu nepřekvapila tolik, jako právě tahle. Když jsem přicházel k počítači poprvé (nakonec jsem tam byl asi čtyřikrát!), viděl jsem jen takové 3D krásně namalované šuplíčky seřazené v řadě za sebou, které se daly vytahovat do výšky, a sadu rozházených písmen před nimi. Asi za 15 vteřin jsem zjistil, že písmenka patří na každý šuplíček, přičemž po usazení se z nich začal linout nějaký tón.
Tímhle způsobem vás Oddada naučí skládat hudbu
Za dalších 15 vteřin jsem zjistil, že si de facto skládám vlastní beat. Přes šuplíčky procházela postupně taková vlna (skoro by se dalo říct mexická vlna), a jakmile se dostala k šuplíčku s písmenem, ozval se zvuk. Šuplíčků bylo šest, a pokud jste je osadili všechny, z jednotlivých tónů se stala melodie. Vytažením šuplíku se změnila výška tónu, čímž jste si mohli celou melodii upravit ku obrazu svému. Jakmile jste byli spokojení, mohli jste poslat vlak dál.
Jste zmatení?
Jakmile vlak přijel do další „stanice“, objevil se jiný výjev. Ten si, naštěstí, můžete prohlédnout v přiloženém traileru. A prosím, se zvukem. Scéna byla lehounce pozměněná, koncepčně ale stejná. Na obrazovce byl 16x16 svět, na jehož šachovnici jste mohli postavit domečky. Pokud jste jej někam postavili, ozval se zvuk. Pokud jste místo změnili – nebo vybrali jiný dům – změnil se i zvuk, ať už tónem, nebo prostě typem vyluzovaného zvuku. Na pozadí vám přitom hrála melodie z prvního kola, a tímhle způsobem vás Oddada naučí skládat hudbu.
Kromě staveb ovlivňuje zvuk i nálada, která se dá pozměnit na vláčku (slunečno/zima/noc), takže máte ještě o to víc možností, jak zvuk alterovat. Obrovské uznání patří sound designérce Mathildě Hoffmannové, která na hře pracuje se Svenem Ahlgrimmem. Mathilda byla na stánku přítomná, a ačkoliv demo ukazovalo pět stále stejných světů, podle jejích vlastních slov by měla být celá hra určitým způsobem náhodně generovaná, což si snad už vůbec nedokážu představit.
Nejlepší na tom je, že na konci si lidé mohli skladbu uložit a pustit si záznam ostatních. Cokoliv kdokoliv složil - fungovalo to. Jak? To nemám tušení. Podle Mathildy se při vývoji snažili rozklíčovat určité základní principy hudby, a z několika variant vzešla Oddada, v níž prostě funguje všechno. To můžu potvrdit i já.
Geniální!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
