Fly'N

Nově zavedená služba Greenlight, spadající pod obří pařáty neustále se rozrůstajícího Steamu, poslala do světa další krásnou indie záležitost, která si nechá říkat jednoduše Fly'N. Pod krátkým a nicneříkajícím názvem se ukrývá neuvěřitelně roztomilá plošinovka, jež pod svou omamnou roztomilostí skrývá plnohodnotnou a skutečně náročnou hru. Na svědomí ji má nepříliš zkušené studio Ankama, které se po hrátkách s MMO hrami přesunulo k úplně jinému žánru. A vyplatilo se!

Síla čtyř barev

Fly'N nabízí něco ke čtyřicítce různě dlouhých úrovní, které ale nebudete muset hrát za jednu jedinou postavičku – k titulnímu modráskovi Fly'Novi, který svým zpěvem dokáže probudit i spící prostředí, se postupně přidají zelený lezec Lyft, černý Ywok, jenž se snadno dokáže nafouknout a s přehledem překonat svými kolegy obávanou rudou hmotu, a konečně oranžový Nyls, jehož hbitost vám umožní bleskurychlé přesuny na krátkých vzdálenostech. V jeden moment je ale možné ovládat jednu jedinou postavičku a později dochází ke střídání skrze checkpointy, ze kterých může vylézt hned několik typů zmínených potvůrek.

Obtížnost rostoucí

Fly'Nrozhodně nezapadá do kategorie roztomilých hopsaček pro nenáročné – velice zdatně totiž klame tělem. Pod všemi těmi barvičkami se škodolibě usmívá zatraceně náročná záležitost se spoustou chytrých puzzlů a brutálními hopsacími sekvencemi, která vám nepromine žádný přehmat, nedokonalý skok nebo horší načasování – až tak zlý Fly'N je. Postupem času navíc nabydete dojmu, že checkpointy se od sebe pořád jaksi vzdalují a i ta nejmenší chyba znamená opakování určitého, v horším případě frustrujícího úseku, což v některých případech opravdu není příjemné a motivace ke hraní může v případě netrpělivých hráčů spadnout až k nule.

K vyřešení různě složitých hádanek je nutné správně využívat unikátních schopností jednotlivých charakterů, hra vám ovšem podstrkuje drobnou berličku v podobě zmíněných checkpointů, jež jasně udávají, které ze čtyř hrdinů lze v dané oblasti využít.

Důležitý je pro hru i faktor přepínání mezi dvěma dimenzemi – ta "reálná" znázorňuje "flyní" svět v té nejpřirozenější podobě, alternativní dimenze je ale více snová, nechává vzniknout úplně nové platformy a objekty a pro řešení puzzlů je naprosto esenciální. To blízce souvisí s tím, že Fly'N není úplně jednoduše ovladatelný, protože především v podobě po zdech lezoucího Lyfta je často nezbytné vykonávat až tři nesourodé činnosti zároveň – držet se stěny, přepínat dimenze a skákat. Věřte, že v hlavě vám to udělá pořádný segedín...

Všechny úrovně můžeme rozdělit na tři základní typy – tím nejčastějším jsou vesměs pohodové otevřené levely, kde vás nic netlačí a vy v absolutním klidu můžete prozkoumávat krásnou krajinku. O poznání hektičtější jsou úrovně, ve kterých se vaší postavičce žene za zadkem nepřátelská rudá hmota, a protože rudá je zákonitě špatná, určitě se jí vyhněte pořádným obloukem, a to ve všech případech! S dalšími hráči se pak skrze steamové žebříčky můžete předhánět v neoficiální soutěži o nejlepší skóre, což sice je úplně k ničemu, ale proč nakonec ne...

Rayman s Botaniculou mají děťátko

Vizuálně Fly'N nadchne téměř každého, snad i protože silně připomíná poslední dobrodružství bezpáteřního miláčka Raymana, na rozdíl od něj ale není tak ostrá a pestrobarevná. Pohlcující mikrosvět zase může evokovat vzpomínky na českou Botaniculu, od které si tvůrci tak trochu vypůjčili i velice elementární zápletku, o kterou ale v případě podobné skákačky vůbec nejde. Fanoušky nekomplikované elektronické hudby potěší i solidní soundtrack, jenž se zvoleným prostředím spolupracuje téměř bezchybně.

Fly'N není pro každého. Ačkoliv se po prvních levelech může jevit jako maximálně přístupná hříčka pro děcka a příležitostné hráče, ve svém jádru je komplexní plošinovkou se strmě rostoucí obtížností, která vás pořádně nechá vyžrat i tu nejmenší nepřesnost i zaváhání. Avšak ten, kdo má uskákaný žánr rád a neustále zjednodušovaný Mario se mu už před lety okoukal, se s Fly'Nem skamarádí, aniž by bylo třeba delšího otrkávání.