Far Cry 5 Recenze Far Cry 5

Far Cry 5

Pavel Makal

Pavel Makal

26. 3. 2018 10:00 51
Reklama
Reklama

Víra, to je věc ošemetná. Ve 21. století by si jeden pomyslel, že potřeba imaginárních vševědoucích přátel z dnešního vědou ovládaného světa zmizí, přesto se v jejím jménu stále sváří celé civilizace. Možná už jste slyšeli přirovnání, které připodobňuje víru k pánskému přirození. Je v pořádku ji mít, je určitě dobré být na ni pyšný, ale člověk by se s ní neměl ohánět na veřejnosti a rozhodně ji netlačit do dětí. Víra je v současné době opět velkým tématem a není divu, že si ji Far Cry 5 vzalo za svůj ústřední motiv. Jestli si ale myslíte, že se tím stala vážnější a dospělejší, pak jste svou víru vložili ve špatnou modlu.

PREKÉRNÍ SITUACE

I kdybyste se v posledních měsících úzkostlivě vyhýbali jakýmkoli širším informacím o novém Far Cry, základní premisa vám nejspíš neunikla. Okres Hope v americké Montaně úpí pod jhem kultu Project Eden’s Gate, který vede samozvaný spasitel Joseph Seed a jeho povedená rodinka psychopatů. Veškerá komunikace s okolním světem byla přerušena, sekta prorostla i do složek místní samosprávy a místní obyvatelé jsou tedy vydáni napospas bezuzdnému řádění pomatených a těžce ozbrojených fanatiků. Hra se nijak zvlášť nesnaží nastalou situaci vysvětlit, nedozvíte se, jak je možné, že z oblasti neunikla ani živá dušička, která by mohla vydat svědectví okolnímu světu a docílit tak toho, že na zlotřilce vtrhne třeba americká armáda. Rozdané karty zkrátka musíte akceptovat, bez toho se totiž iluze okresu v nesnázích rozboří jako domeček z karet. Rovnou vám ale mohu prozradit, že zrovna tohle nepatří k těm největším problémům.

Po několika desítkách hodin musím bohužel říct, že se materiál už notně vyčerpal.

Jak už jste si mohli přečíst v našem preview, úvod do příběhu působí mnohem temněji, než jsme byli v minulosti v případě Far Cry zvyklí. To se ale velice brzy změní, po několika minutách už kosíte nepřátele po desítkách a sledujete efektní výbuchy. Musím se přiznat, že patřím k velkým fanouškům série, hrál jsem všechny díly a také jsem si je notně užil, včetně mnohdy zatracovaného Primalu. Samozřejmě jsem se při oznámení pětky zaradoval a zcela nepokrytě se na ni těšil. Rozhodně mohu říct, že se jednalo o můj nejočekávanější titul prvního kvartálu letošního roku. I proto jsem se do plné verze zakousnul jako tlusté dítě do Happy Mealu s nadějí, že stále stejná receptura bude chutnat i po sedmé. Po několika desítkách hodin musím bohužel říct, že se materiál už notně vyčerpal. Nový díl je tak skutečně onou biblickou sedmou (pokud připočítáme i Blood Dragon a Primal) pečetí, po jejíž rozlomení přetekl pohár trpělivosti.

CO V MONTANĚ, KDYŽ MÁTE ČAS

Už během absolvování tutoriálu zjistíte, že vás čeká zážitek velice podobný tomu, jaký znáte z minulosti. Hra se posléze otevře a dá vám na výběr ze tří oblastí, z nichž každou ovládá jeden z členů Josephovy rodiny. Začít můžete kdekoli, hra vás ale upozorní, že nejvhodnější je vybrat si pro svůj start západní území, které spravuje charismatický John Seed. Tento přičinlivý chlapík pečuje o zásobování kultu proviantem a také o pravidelný přísun nových oveček. A rovnou řeknu, že volba začít právě tady možná není tak úplně náhodná, protože právě tuhle oblast jsem si nejspíš užil nejvíc. Může to být tím, že se mi ještě hratelnost nestačila okoukat, zároveň ale právě tady vám hra naservíruje nejprokreslenější vedlejší postavy a tahle oblast je také nejvíce ukotvena v realitě. Vysvětlím později. Tak či tak, Far Cry 5 vám velmi rychle vysvětlí, co se po vás chce. Na výběr máte z hlavních příběhových misí, kromě nich jsou tu i ty vedlejší, následně můžete hledat tajné skrýše vybavení a speciálních časopisů, které přidávají perkové body, no a mimo to je tu samozřejmě dobývání nepřátelských táborů, ničení majetku kultu a neustálý přísun náhodných eventů, mezi něž může patřit například osvobození občana v nouzi, likvidace konvoje se zásobami nebo odpravení nějakého extra důležitého nepřítele. Na své si samozřejmě přijdou i milovníci hledání různých collectiblů, kromě cenných komiksů budete pátrat třeba i po figurkách místního populárního maskota, medvěda Cheeseburgera. K tomu si ještě připočtěte možnost lovit zvěř a především ryby a výpravu po stopách lokální kaskadérské legendy, během níž si vyzkoušíte její nejdivočejší kousky, a máte ta zhruba představu o tom, co vás v pátém Far Cry čeká.

Důležitá je samozřejmě především akce. Far Cry 5 nijak neslevuje z představy o sandboxové střílečce ve velkorysém otevřeném světě, v níž každý nepřátelský tábor můžete dobýt jiným způsobem. Ruku na srdce, nakonec to stejně dopadne tak, že buď se pokusíte hnízdo zmijí vykydlit pěkně na férovku se řvoucím kulometem v ruce, nebo se budete tiše plížit s lukem okolo a potichu odpravovat nepřátele jednoho po druhém, než se všude rozhostí klid a mír. Ano, zase můžete doprostřed tábora hodit kus masa a sledovat, jak hlavní branou proběhne zuřivý medvěd či puma a vrhne se na překvapené nepřátel, asi ale nejsem sám, když řeknu, že já si to radši odbydu pěkně na vlastní pěst. Páté Far Cry přináší možnost projít celou hrou v kooperaci s kamarádem, případně si přibrat do party nějakého toho společníka. Buď můžete naverbovat nějakého náhodného kolemjdoucího, nebo si plněním úkolů odemknout devítku specialistů, mezi něž patří třeba majitel místní letecké společnosti Nick Rye, milovník ohně Sharky nebo již zmíněný medvěd Cheeseburger. Tyto postavy mají speciální schopnosti, a tak Nickovi můžete třeba přikázat, aby někam ze vzduchu shodil bombu, věrná snědá ostrostřelkyně zase svou puškou velmi efektivně děsí pomatené sektáře.

NĚCO SE PŘECI JEN ZMĚNILO

Když už jsme u těch novinek, pojďme si říct, jak se nový díl pozměnil oproti minulosti. Patrně největších změn doznal RPG systém, nyní již svými činy nesbíráte zkušenostní body a při dosažení nové úrovně neodemykáte nové schopnosti. Far Cry 5 nabízí opět velmi slušnou zásobu perků, díky nimž si třeba můžete navýšit úroveň zdraví nebo počet zbraní, které s sebou naráz lze nosit. Body k jejich odemykání získáváte buď ze zmíněných časopisů ve skrýších, nebo plněním nejrůznějších výzev. Zabijete deset lidí dynamitem? Ulovíte dva soby? Proletíte se x metrů na wingsuitu? Zejména zpočátku se vám budou body jen hrnout, posléze se jejich přísun o něco zpomalí a budete mnohem více odkázáni na hledání oněch skrýší. Ty mají občas podobu mírné hádanky, kdy musíte najít cestu ke kořisti přes různé nástrahy nebo složitý terén, v praxi je ale získání odměny velmi snadné a mozkové závity nijak zvlášť nepotrápíte. Ze hry vymizel crafting oblečení, už nemusíte ulovit pět rosomáků, abyste si vylepšili peněženku, vyrábět si nyní budete pouze výbušniny nebo posilující prášky, díky nimž například na čas posílíte své útoky nablízko. Zrovna tak už nepolezete na věže, abyste si odhalili další kus mapy. Místo toho se o důležitých věcech v okolí dozvíte od NPC postav v osvobozených táborech, případně z map, které se pravidelně povalují na stolech.

Chování letadel navíc nepůsobí divoce, takže si v klidu občas můžete odskočit do pumovnice a shodit nepřátelům nějaký ten explozivní dáreček bez obavy, že puštěním kniplu půjde vaše éro okamžitě k zemi.

Vývojáři se chlubí, že rozloha Far Cry 5 převyšuje předchozí díly a není důvod jim to nevěřit. Herní svět je skutečně velký a možná i proto se nyní klade mnohem větší důraz na dopravní prostředky. Těch je ve hře velmi slušné množství, od rychlých čtyřkolek a sporťáků přes odolné SUV až k takovému traktoru. Boj se ale odehrává i na vodě a nově i ve vzduchu, chatrnou helikoptérku ze čtvrtého dílu nahradily ozbrojené vrtulníky a dokonce i letadla. Letecké souboje fungují dobře, ovládání je bez problémů, a ačkoli v podobných situacích preferuji pohled ze třetí osoby kvůli lepší orientaci, pilotování mi rychle přešlo do krve a brzy ze mě bylo stíhací eso. Chování letadel navíc nepůsobí divoce, takže si v klidu občas můžete odskočit do pumovnice a shodit nepřátelům nějaký ten explozivní dáreček bez obavy, že puštěním kniplu půjde vaše éro okamžitě k zemi. Dopravní prostředky si můžete kdykoli vyvolat na některé z hustě rozmístěných stanic, ty zakoupené máte už navždy zdarma, i když je třeba stokrát necháte zničit.

PENÍZE SE MUSEJÍ TOČIT

Vydělané peníze můžete také utratit za zbraně a jejich modifikace nebo třeba za oblečení. Musím bohužel říct, že nabídka zbraní mě nijak zvlášť neohromila, možná je na vině nepříliš přesvědčivá gunplay, ale rozhodně jsem neměl důvod okamžitě kupovat nově zpřístupněné kousky. Na vině je i fakt, který jsem nedávno zmiňoval v hPodu – přijde mi opravdu nešťastné, když vám všelijaké předobjednávkové bonusy odemknou vybavení dopředu. Takhle jsem třeba dostal tu nejlepší odstřelovačku. A ten nejlepší vrtulník. Po celou dobu hraní jsem pak už vlastně neměl důvod šetřit a těšit se na novější kousek. Zbraně u sebe najednou můžete mít až čtyři, od pistolí a revolverů přes samopaly a útočné pušky až ke sniperkám a raketometům. Kromě toho vám rukama projde i solidní plejáda zbraní na blízko, od poctivé sukovice přes železnou trubku, baseballovou pálku až třeba k pádlu. Zbraně si můžete osadit tlumičem (i třeba takový těžký kulomet), optikou a větším zásobníkem, lze také využít speciální druhy střeliva, jako jsou průrazné kulky nebo zápalné šípy. Hra obsahuje i celkem solidní množství obleků, které na svého bezejmenného hrdinu můžete navléct, bohužel z něj většinou vidíte stejně jen rukavice a svůj outfit tak můžete maximálně obdivovat na plakátech, na nichž vás nepřátelský kult označuje za hledaného hříšníka. Před vydáním se objevila zmínka, že se ve hře objeví mikrotransakce, ale můžete zůstat úplně v klidu. Naprosto veškeré vybavení i obleky si můžete koupit za herní měnu. V případě, že jste skutečně extrémně líní, si můžete za reálné peníze koupit takzvané stříbrné cihličky a použít k platbě v obchodech ty. Nicméně i tyto cihly lze najít v herním světě, jejich nákup je tedy zhola zbytečný.

Co se technického stavu týče, lze hře vytknout jen máloco. Grafika na Xboxu One X vypadá skvěle, hra výborně těží z technologie HDR a pokud jste se báli, že odklon od exotických lokací uškodí atmosféře, můžete zůstat v klidu. Zlatavá pole, průzračná jezera a husté jehličnaté lesy mají svou vlastní atmosféru, americký venkov a jistá dávka buranství a kultury zbraní a silných aut se tropickým ostrovům nebo vrcholkům Himalájí směle vyrovná. Na hru je skutečně radost pohledět, PC verze pak samozřejmě především v detailech jde ještě dál. Far Cry 5 jsme kromě Xboxu One X testovali i na sestavě Lynx PowerMedia Aura s procesorem i7-8700K 3,7GHz, 16BG RAM a GTX Geforce 1080 Ti, kde běželo v rozlišení 3840x2160 na Ultra nastavení se zapnutým v-syncem stabilně v 50 snímcích za vteřinu. I na PC pak hra nabízí podporu HDR. Největší rozdíly mezi testovanými verzemi byly v detailech obličejů postav, ani tak se ale stroj ze stáje Microsoftu nenechal zahanbit a za zlomek ceny nabízí krásné vizuální zpracování, které snad jen občas pokazí nějaký ten detail, jako je třeba zpracování srsti zvířat, které dle subjektivního dojmu v minulosti vypadalo lépe.

KDO MÁ UŠI, SLYŠ!

Porci kritiky ale snese umělá inteligence, a to jak v případě nepřátel, tak i vašich kolegů. Zázraky od nich opravdu nečekejte, snad jen rysí pohled kultistů, kteří jsou vás schopni na dálku odhalit i ve vysokém porostu, vás může občas vyvést z míry. Na střední obtížnost vás hra může potrápit jen tehdy, když na vás vyšle větší množství nepřátel. To se pak strhne peklo, v němž na vás ze všech stran proudí zástupy ozbrojenců a v nastalé vřavě často nevíte, kam střílet dřív. K Far Cry tohle ale prostě patří. Dojem z atmosféry dotváří i povedený soundtrack, který se kromě vlastních hudebních motivů pyšní i celou řadou licencovaných skladeb, mezi něž patří například Bad Moon Rising od Creedence Clearwater Revival nebo písnička In The Pines, kterou nejspíš znáte pod názvem Where Did You Sleep Last Night, pod nímž ji proslavila skupina Nirvana. Pro našince je jistě pozitivní i přítomnost kompletní lokalizace.

Projíždět krajinou a poslouchat takové pecky, čas od času odpravit nějakého zlobivce a vyhodit něco do povětří, to přece zní super, ne? A přesto se na konci recenze skrývá nižší známka, než bychom si bývali přáli. Proč tomu tak je?

Když jsem se dočetl, že i pátý díl lze dohrát asi za pět minut, vůbec mi to nepřišlo vtipné.

Důvodů je více, pro začátek bych ale vypíchl jeden, který mě nahnětl asi nejvíce – totální lenost. Víte, už když jsme si o Far Cry povídali těsně po oznámení, razil jsem přesvědčení, že ani v tomhle dílu se toho zas tolik nezmění. A lhal bych, kdybych tvrdil, že mi tento fakt během prvních několika hodin vadil. Jenže hra je to dlouhá a první drápek nudy se mi do mysli zasekl ve chvíli, kdy jsem z dokončené první oblasti přecházel do té druhé. A najednou jsem si uvědomil, že mě čeká to samé v bledě modrém. Ještě horší než repetitivní hratelnost, kterou si ale mnozí z vás přesto zřejmě užijí, už jen proto, že si ji budou moci dávkovat v mnohem rozumnějších dávkách, než tomu bylo v mém případě, mi ale vadí nestydaté vykrádání vlastních nápadů. Tohle už není pomrkávání na znalce série, tady spíš cítím seznam věcí, které „bychom tam přece měli mít, protože se to už jednou líbilo“. Ano, je legrační, když vám jistá postava na začátku zadá úkol vylézt na věž a během toho do vysílačky prohodí, že si teď určitě myslíme, že to budeme dělat pořád, ale nemáme se bát. Tenhle sebereferenční humor beru, byť má v případě Ubisoftu značně hořkou pachuť. Tím to ale bohužel nekončí. V minulých dílech se pálilo konopí a likvidoval heroin, že? No tak si to zopakujeme i tady. Halucinační sekvence se možná v minulosti někomu líbily, ne? Tak je sem napereme znovu, vždyť je to švanda a oni ti tupci to stejně zbaští. A upřímně, když jsem se dočetl, že i pátý díl lze dohrát asi za pět minut, vůbec mi to nepřišlo vtipné. Přišlo mi to jako symptom toho, co je s touhle sérií špatně. V kombinaci s repetitivní hratelností je opakování podobných nápadů naprostým výsměchem do obličeje. No a v příštím díle nám třeba někdo do vysílačky řekne, že tentokrát žádné jednoduché rozuzlení nepřijde a budeme si to muset pěkně odehrát celé. HAHAHAHA. Hm.

SCENÁRISTA NA DOVOLENÉ

Co mě ale mrzí zdaleka nejvíc je totální promarněná šance vyprávět nějaký smysluplný a aspoň trochu dospělejší příběh. Já samozřejmě chápu, že tohle je pořád Far Cry a tuhle hru si kupujete hlavně proto, že chcete střílet lidi lukem do oka a lovit medvědy granátometem, jestli jsem ale věřil v nějakou změnu v konceptu, pak to bylo právě pojetí příběhu. Joseph Seed i jeho kolegové se před vydáním dočkali nemalé pozornosti v trailerech a tiskových zprávách, je tedy nakonec skutečně velkým zklamáním, že se jedná o tak jednorozměrné postavičky. O nějakém hlubším příběhovém pozadí si nechte zdát, hráči má zjevně stačit jen to, že nepřátelé jsou špatní, protože jsou fanaticky přesvědčení o blížící se zkáze světa. Tečka. Opět platí, že hlavní postava je jedinou spásou, jednočlennou armádou, která dokáže sama vyřešit potíže, na než bylo celé hnutí odporu dosud krátké. Každý ze členů „rodiny“ se vám ve slabé chvilce svěří s nějakým drsným zážitkem ze své minulosti, ale tyto průpovídky jsou chabé až běda. Nikdo vám nevysvětlí, kde se kult vzal, vlastně vám ani po celou dobu hry není moc jasné, o co mu pořádně jde. Na to, že jeho členové byli až donedávna zjevně spořádanými občany a sousedy, hra skutečně pouze klouže po povrchu. Prostě jim někdo vymyl mozek, čímž je proměnil v po zuby ozbrojené fousaté Rumcajse a vypustil je do světa páchat zlo. Absolutně nedává smysl, že v průběhu hraní opakovaně padnete nepřátelům do rukou, ale vždy vás nechají žít. Snad jednou je to vysvětleno tím, že Otec pro vás má jiný plán a nemá vám být ublíženo, ale v tom případě by ten plán měl sdělit i svým běžným ovečkám, které pro vaši smrt dělají první poslední. Díky tomu, že ve světě Far Cry 5 hraje nemalou roli halucinogenní droga Bliss, mají vývojáři poměrně volnou ruku ve tvoření naprosto bizarních momentů, mezi něž patří například souboj s Faith Seedovou nebo celá závěrečná konfrontace. Musím připustit, že i když obecně hrám dost odpouštím a tak říkajíc se „nechám houpat“, tady jsem často odkládal ovladač a schovával obličej do dlaní s otázkou, za jak velkého pitomce mě autoři mají, když si myslí, že tohle spolknu i s navijákem a ještě si budu myslet, že je to nesmírně cool.

Problém je v tom, že Far Cry 5 svým zasazením a premisou jako by udělalo úkrok od ztřeštěnosti minulých dílů, v jádru ale zůstalo stále stejné a najednou to povážlivě hapruje. A i když mě úplný závěr hry, kdy máte opět na výběr ze dvou možností, docela dost překvapil a potěšil svou jinakostí (i když v zásadě zde autoři znovu nasekali hned několik nereálných hloupostí), dojem z celého průběhu to už nenapravilo. Dost možná je na vině i dost zvláštní model vyprávění. Abyste rozuměli, v každé oblasti máte nasbírat určitý počet „bodů odboje“, abyste spustili závěrečnou konfrontaci s jedním ze Seedů. Tyto body získáváte jednak plněním příběhových a vedlejších misí, tak i likvidací táborů nebo vedlejšími aktivitami, jako je již zmíněné osvobozování rukojmí. V průběhu kompletace každé oblasti se dvakrát setkáte s jejím šéfem v rámci jasně časově dané příběhové mise (jakmile dosáhnete určitý počet bodů odboje, spustí se příběhová mise, aniž byste nad tím měli kontrolu), jinak vás ale hra nijak nenutí příběhové pozadí vůbec řešit. V praxi to znamená, že když se na mise vykašlete a budete jen pobíhat po mapě a osvobozovat náhodně vyskakující rukojmí nebo třeba ničit náhodné konvoje, časem nasbíráte dostatek bodů i bez toho, abyste museli odehrát jedinou misi. Tohle se mi například stalo ve druhé oblasti, která mi z nějakého důvodu uběhla daleko rychleji než ta první. Z ničeho nic jsem se měl utkat s Faith, i když mi v úkolníčku ještě svítily čtyři nesplněné příběhové mise, které tam tedy zbyly i po dokončení oblasti. A to i přesto, že jednu mi zadala v té době již zesnulá osoba. Nevím, zda je to záměr autorů a možná to některým z vás naopak přijde jako výhoda, já za tím ale opět vidím rezignaci na snahu vyprávět nějaký ucelený a smysluplný příběh. K veškerým nedokončeným aktivitám se můžete i po dohrání vrátit, z vyjmenovaného seznamu výše vám je asi jasné, kolik času ve hře lze strávit, tedy pokud se vám repetitivnost nezačne zajídat.

TRUMP Z MONTANY

Abych jen nehaněl, Far Cry 5 umí být vtipné, některé vedlejší postavy jsou poměrně zábavné, ačkoli se spíše jedná o archetypální karikatury. Takže tu samozřejmě potkáte ostrého survivalistu, konspiračního teoretika, přihlouplého burana se zálibou v explozích, politického kariéristu, který je jasným odkazem na Donalda Trumpa (heslo Make Montana Great Again asi nikoho nepřekvapí) a samozřejmě přišla na řadu i potřebná inkluze, takže jednou z důležitých postav odboje je žena s mírnou nadváhou. Konečně mají i tlustí své místo ve hrách! Je škoda, že je příběh vyprávěn tak povrchně a zkratkovitě, že si k postavám můžete jen těžko vytvořit nějaký vztah. Když pak někdo umřel, jen jsem pokrčil rameny. Smrti je ve hře přece i tak dost. Náplň misí umí být i zábavná a například taková spanilá jízda mocným ozbrojeným tahačem skrz zátarasy sektářů, kdy si po každém fragu můžete radostně zatroubit, se mi moc líbila.

V editoru naleznete i objekty z jiných her od Ubisoftu, jako je Far Cry 4, Assassin’s Creed: Unity nebo třeba Watch Dogs.

Kromě základního příběhu můžete navštívit i režim Arcade. Od něj si Ubisoft zjevně hodně slibuje a do budoucna by se mohlo jednat o docela zajímavou možnost, jak ještě navýšit herní čas. Arcade totiž komunitě umožňuje tvořit vlastní mapy pro singleplayer, kooperativní hraní nebo i multiplayer, který obsahuje režimy DeathMatch a Team DeathMatch. Bohužel se mi v době recenzování nepodařilo připojit k jakémukoli zápasu, po vydání se ale situace nejspíš zlepší. V editoru naleznete i objekty z jiných her od Ubisoftu, jako je Far Cry 4, Assassin’s Creed: Unity nebo třeba Watch Dogs. Práce s ním je samozřejmě mnohem pohodlnější na PC, s trochou snahy si ale nějakou tu mapu zvládnete vytvořit i na konzolích. Jsem sám zvědav, do jaké míry tahle novinka uspěje.

Far Cry 5

To, jak si Far Cry 5 užijete, záleží především na vašich nárocích. Pokud hledáte jen odreagování bez větší potřeby myšlenkové investice, pak budete dost možná spokojeni, protože dostanete krásně vypadající hru a hory nepřátel k pokosení. Mně tohle už nestačí. Přestože od vydání posledního číslovaného dílu uběhnou letos čtyři roky, v mých očích série zabředla do stejných problémů, jaké jsme v minulosti vyčítali Assassin’s Creedu. Ten se obrody dočkal v loňském roce, uvidíme, zda nějaká změna postihne i Far Cry. Jakožto fanoušek bych to rozhodně uvítal. Tak mějme víru! Ale radši s mírou...

Far Cry 5
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Stále to samé v bledě modrém, několik nových nápadů celkový dojem nezachraňuje. Příběh z pera žáka základní školy je bohužel jen smutnou třešinkou na dortu. Na relaxační střílení to ale pořád funguje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz