Hrej.cz Far Cry 4 Recenze

Far Cry 4

zdenek-princ
Zdeněk Princ
20. 11. 2014 11:48 51 Sdílej:
Reklama
Reklama

Vývojáři z Ubisoftu jsou jako hodinky. Takřka na den přesně jsem před dvěma lety dohrál Far Cry 3 a pouštěl se do psaní recenze, která nejednoho fanouška série zaskočila. I s odstupem let si ale stojím za tím, že Far Cry 3 je krásnou, leč notně překombinovanou a příběhově nepříliš fungující střílečkou, která umí strhnout svým tempem a hned vzápětí neskutečně naštvat plejádou nesmyslů. O to výš jsem měl obočí při zjištění, že aktuální Far Cry 4 působí jako hodně bohaté rozšíření předchozího dílu, ve výsledku nic zásadního neopravuje a ta hrstka novinek tvoří jen zanedbatelnou část celkového zážitku. Problém to není pro ty, kdo se s tropickým souostrovím sžili a užuž se balili na výlet do Himálají, všichni ostatní ale budou opravdu překvapení tím, jak si jsou obě hry podobné. Je to dobře, je to špatně? Tahle otázka vyskakovala v mojí hlavě během hraní takřka neustále a najít odpověď se alespoň z mojí perspektivy rovná výšlapu na Everest.

TOHLE JSME UŽ NĚKDE…

Kvůli chorobě zvané Přeprezentace (nebo tak nějak), která nutí vývojáře poslední dobou prozrazovat ze svých her před vydáním až příliš, už zajisté víte, že vás čeká tajuplná cesta do oblasti zvané Kyrat, kde svoji tvrdou (ve skutečnosti je vlastně hebká s pečlivě upravenými nehty…) rukou vládne Pagan Min. Chlapík, kterému se jeho panování tak trochu vymklo z rukou a člověk, z něhož si zlá část země udělala soukromého boha. V tomhle bláznivém příběhu se vžíváte do role Ajaye Gahlea, který se i přes varování americké ambasády vydává do nebezpečného prostředí, aby mohl splnit poslední přání své matky. Veze si ji s sebou v urně, nicméně před vykonáním pietního obřadu musí vystřílet celý Kyrat a pověsit Pagan Mina za bílé fusekle do průvanu. Proč, ptáte se? Protože má smůlu a je synem Mohana Ghalea, zakladatele rebelské frakce Zlatá stezka, která vede občanskou válku s Paganovými milicemi už přes dvě desetiletí. I přes to, že Ajay vyrůstal v Americe, kam s ním ve třech letech utekla jeho matka, kyratský lid v něm vidí spasitele a následovníka Mohanových činů. Podobně jako hrdina trojky se tak Ajay navzdory svému přesvědčení sám pasuje do role výkonné mašiny na smrt a vlastně mu to po deseti minutách ani nepřijde zvláštní.

Mapa Kyratu je obrovská, kompletně otevřená a herní svět po grafické stránce doslova uhrančivý.

Následně se roztáčí předvídatelný kolotoč událostí, ve kterých jedna neuvěřitelná situace stíhá další a neustále vás oddaluje od finálního výletu do Lakhsmany, kde si přála rozprášit Ajayova matka. Musíte se s tím smířit, protože k titulkům dojdete za přibližně 20 hodin, a to ani náhodou nepočítejte s tím, že byste měli hru dohranou na sto procent. Aktivit je opravdu hodně a zpočátku vám půjde hlava kolem i bez ohledu na to, jestli jste už k systému přičichli dříve, nebo vstupujete do série coby nováčci. Mapa Kyratu je obrovská a kompletně otevřená, herní svět po grafické stránce doslova uhrančivý a nic vám nebrání v tom, abyste se vydali po první cestě kamsi do dáli. Záhy však zjistíte, že se kolem vás pohybuje nepříjemné množství nepřátel a vy musíte jít na věci pěkně popořadě.

DO POSLEDNÍHO NÁBOJE

ŠANGRI-LA



V průběhu hraní můžete několikrát vstoupit do bájné Šangri-la a prožít si příběh Kalinaga - válečníka, jenž byl vyslán svým králem, aby zastavil příval démonů. Meditací u tapisérie se provibrujete do rudě zabarveného světa, kde na vás čeká pět vedlejších misí. Jde o poměrně příjemnou odbočku a parťák v podobě bílého tygra je smrtonosně majestáný. Určitě o toto malé "DLC" přímo ve hře nesmíte přijít!

Po splnění několika úvodních příběhových misí, které fungují jako seznámení s neblahou situací v Kyratu, dostanete možnost svobodně se potulovat místním pískovištěm a dělat v rámci možností cokoliv se vám zachce. Zas a znovu - pokud jste hráli třetí díl, už dopředu víte, že budete obsazovat rádiové věže pro získání kontroly nad částmi mapy, přepadávat tábory nepřátel, sbírat květiny, lovit zvířata a užívat si pěkných panoramat třeba ze sedadla malého vrtulníčku alias gyrokoptéry, která je jednou z novinek čtvrtého dílu.

Potud je všechno v naprostém pořádku - ostatně, kdo by neměl rád trochu těch aktivit navíc - problém nicméně nastává v momentě, kdy si uvědomíte, že drtivou většinu vedlejších aktivit dělat musíte, nikoliv můžete. Zatímco zbraně, a že jich je opravdu požehnaně, si můžete koupit v jakékoliv chajdě, kterou vyrvete ze spárů Paganových milic, pouzdra na ně už musíte získat z kůží nic netušících zvířat. Nastává tedy typický hon na tři prasata, který se obvykle protáhne na desítky minut, kdy běháte za bachyněmi po kopcích, protože je nestačí trefit dobře mířenou ranou odstřelovačkou. Místní fauna toho vydrží opravdu hodně a třeba takový tygr vyžaduje přibližně zásobník k tomu, aby vás konečně nechal na pokoji. Bohužel, crafting trpí tou stejnou nemocí jako ve trojce - je zdlouhavý, zbytečný a uměle prodlužuje herní dobu klidně i o dvojnásobek času. Potřebujete jej nicméně pro lepší batoh, větší peněženku, držáky na náboje, pouzdro na injekce krátkodobě zlepšující vaše schopnosti... A to všechno hned několikrát podle úrovně kvality.

Další z věcí, kterou musíte dělat, je již zmiňované obsazování vysílačů, kterých je na mapě rozeseto sedmnáct. Sedmnáctkrát tedy musíte přijet pod věž a dostat se přes stále se opakující prostorové puzzly do nejvyššího patra, kde sedmnáctkrát rozbijete rušičku signálu a sedmnáctkrát pak po laně sjedete zpátky na zem. Zábava? Mohu vás utvrdit v tom, že variabilitou tahle dostaveníčka příliš neoplývají a byť vás čas od času poblíž věže čeká mírný odpor, jde jen o další stoprocentní kopii mechanismu z předchozího dílu. A to samé nakonec platí i o táborech, které snad jako jediné nemusíte vyčistit úplně všechny, nicméně s přibývajícím počtem rudých fleků na mapě, znázorňujících místa Paganova vlivu, je složitější někam se dostat. Stejně tedy zase vyskočíte z příběhu a mechanicky opakujete stále zaběhnuté postupy, abyste s pocitem narůstajícího odporu vyzelenili další kus mapy.

KAŽDÝ TROCHU JINAK

Abych ale do Far Cry 4 nestřílel jen negativními náboji, musím uznat, že s patřičnou dávkou chuti a vůle může každý souboj vypadat trochu jinak. Možností je hodně, a zatímco jednou zabíjíte nepřátele potichu, jindy na ně přiletíte shora s raketometem. Ze zvířat navíc nesundáváte pouze kůži, ale můžete odřezat i kus masa a využít ji jako návnadu pro predátory pohybující se kolem. Funguje to, ale neptejte se raději jak - medvěd se zjeví odnikud, přiláká ho zřejmě ladná vůně nahnilého masa, které s sebou vláčíte už několik herních dnů a hned se hrne do boje. A pak je tu slon, na kterého můžete po odemknutí patřičné schopnosti vyskočit a ovládat jej. Není sice nesmrtelný, ale vydrží toho opravdu hodně a navíc se umí pořádně naštvat. Dodávky před ním neobstojí a během chvilky může být menší tábor váš. Samotného mě ale používání slonů bavilo jen při dobývání velkých pevností, protože v malých táborech rozrostlých kolem cesty je složité se pohybovat a dřív nebo později vás někdo ze slona pošle k zemi. Fakt je nicméně ten, že na slona můžete přilepit výbušninu, poškádlit ho několika ranami ze samopalu a vyslat do klubka nepřátel. Nebudu si tu hrát na moralistu, ale přiznám se, že jsem si se slony hrál jen trochu a monumentální výbuch viděl jednou.

Co se týče nepřátel, vývojáři slibovali jejich zvýšenou inteligenci, při nejlepší vůli jsem ale nezaznamenal nic, co by vyčuhovalo nad průměrem. Vojáci chodí po stále stejných cestičkách, na mrtvolu zareagují jen krátkodobě, a pokud vás během toho neuvidí, pokračují zvesela dál. Když dojde ke střetu, snaží se schovávat, některé typy jednotek běží přímo proti vám, nový druh nepřítele na vás umí vyslat rozzuřené zvíře a jiný zase vydrží opravdu hodně zásahů. Pokud se vydáte na útěk mimo příběhovou misi, je všechno v pořádku, nikdo vám v ničem nebrání a po chvilce vás přestane pronásledovat. Sednete tedy do připraveného vozidla, anebo využijete novinku v podobě vystřelovacího háku s lanem, pomocí kterého můžete zlézat strmé skály. Potřebujete-li se však uklidit v průběhu mise, nesmíte vystoupit z vyznačeného prostoru, jinak vás čeká její opakování.

SLON NEBO TYGR?

HORY!



Pokud se ptáte, jak se dostat do hor, pak budete mírně překvapení. Úseky ve vysoké nadmořské výšce jsou instancované a byť v nich musíte dbát na dostatek kyslíkových bomb, v zásadě se v ničem neliší od standardních pasážích. Jiná zvířata, sněžné skútry a bouře, díky které vás nepřátelé neodhalí tak jednoduše. Nic víc.

Ať už budete hrát Far Cry 4 jakýmkoliv způsobem, spolehněte se na to, že vám budou velice rychle naskakovat zkušenosti, za které získáváte talenty. Ty pak utrácíte ve dvou větvích stromu dovedností, rozdělených na útočné a obranné. Během poměrně krátké doby se dostanete na obou stranách takřka do půlky a není nic složitého směle pokračovat dál. Některé možnosti se vám nicméně odemknou po dosažení určité úrovně karmy, kterou si vylepšujete plněním dalších (překvapuje vás to?) vedlejších úkolů, vyskakujících kolem. Jde většinou o pomoc malé skupince rebelů, pozor si však musíte dávat na to, abyste o karmu zbytečně nepřicházeli, když se vám civilisté například sami vrhají pod kola rozjetého džípu.

Zbytek schopností se zpřístupní postupem v příběhu, který se mi osobně zamlouval o chlup víc než v minulém díle. Pominu fakt, že Ubisoft obsadil do několika rolí ženy (a jednu z nich pojmenoval Amita - chápeme?), jde zejména o to, že máte jakous takous možnost volby a na některých místech si sami vyberete, koho z důležitých lidí v hierarchii Zlaté stezky podpoříte. Následující mise pak bude mít jiný průběh a odrazí se to i v přístupu daných postav. Far Cry 4 rozhodně nešetří sprostými slovy, kterých se nebojí ani kompletní česká lokalizace, v příběhu se navíc mihne i celá řada hodně pomatených lidí, kteří však jsou zase jen variacemi na to, co jsme viděli ve trojce. Dva vyznavači marihuany, šílený pastor se zvrácenou zálibou ve zbraních, Pagan Minem vydíraná ženština, která vede bojovou arénu... Zkrátka, jako když pejsek s kočičkou vaří dort - někoho po něm bude bolet bříško, někdo by si snad ještě přidal.

JDEME NA TO!

Tu jedinou podstatnou změnu oproti třetímu dílu jsem si nechal až na samotný závěr a věřím, že pro spoustu z vás to bude důvod, proč si nakonec Far Cry 4 pořídit. Řeč je o kooperaci (v singlu řešená povoláním žoldáka), do které můžete skočit v libovolné fázi vámi rozehrané hry a užít si řádění ve dvou lidech mimo příběh. Podle pravidla - jakákoliv hra se s kooperací stává přibližně třikrát zábavnější - vás čekají opravdu vtipné i vyhrocené momenty, kdy naplno využijete různorodé možnosti útočného snažení. Není nic zábavnějšího, než dobývat obří pevnost tak, že se do ní s parťákem dostanete z opačných stran a jako vítězové se potkáte uprostřed. Můžete ji také vzít útokem shora, kdy jeden ovládá vrtulník a druhý se bláznivě směje do výstřelů z raketometu. Skutečně, až tady naplno ožívá zábava, která v singlu leží pod balastem vedlejších úkolů a nutnosti je plnit. Škoda jen, že tohle všechno, včetně pompézního zapalování suché trávy a keřů, vychází ze dvou let starých mechanismů.

Velkým obloukem se tedy vracím ke svému výšlapu na Everest a i řádky napsané výš mě přesvědčily, abych se k nepopiratelnému faktu okopírování 80 procent obsahu z minula nestavil lhostejně. Netvrdím, že je Far Cry 4 špatnou hrou a netvrdím, že pro celou řádku hráčů jde o to nejzábavnější a nejvariabilnější, co si mohli letos zahrát, v mých očích ale stále jde o krásnou, leč notně překombinovanou a příběhově nepříliš fungující střílečkou, která umí strhnout svým tempem a hned vzápětí neskutečně naštvat plejádou nesmyslů.

Far Cry 4
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 3
Xbox icon Xbox 360
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Far Cry 4 je obrovská hra, kterou ale prokouknete během chvíle a zjistíte, že dobrá polovina obsahu je tu jen proto, aby natahovala herní dobu. Nehraje se špatně, ale takřka všechno jsme už viděli dřív, což by nevadilo jen v případě, kdyby se návrat nekonal se všemi předchozími neduhy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz