F.E.A.R. Perseus Mandate Recenze F.E.A.R. Perseus Mandate

F.E.A.R. Perseus Mandate

Tomáš Nadrchal

Tomáš Nadrchal

19. 11. 2007 23:44
Reklama
Reklama

Advent začíná pomalu klepat na dveře, venku zima, že by polární lišku nevyhnal, slunce odchází do hajan čím dál dřív a herní distributoři na nás chrlí jednu pecku za druhou. Je snad v roce lepší čas na to usednout ke svému PC, pustit repro na plné pecky, nachystat hromadu proviantu a ponořit se do víru počítačového hraní?

Když před dvěma lety vyšla hororová first person akce F.E.A.R., valná většina hráčského světa byla uchvácena grafickým zpracováním i hratelností. Nespočet lekavých momentů, atmosféra, již by mohl závidět kdejaký hollywoodský horor, a precizně zpracovaný bullet-time, to byly hlavní stavební kameny této hry.

Zpět do Armachamu…

Děj datadisku Perseus Mandate se odehrává paralelně s původní hrou. Tento fakt zamrzí nejen kvůli tomu, že se jedná téměř o jedinou originální myšlenku přídavku, ale také způsobí značné trable nováčkům v sérii. Kdo si totiž nepamatuje původní zápletku, bude mít problémy se orientovat již od úvodních okamžiků zůstane mu nakonec prachsprostá bezhlavá střílečka, kde zrube vše, co se pohne, aniž by měl potuchy proč.

Zpátky k příběhu – hráč, coby bezejmenný člen druhého F.E.A.R. týmu, byl vyslán do komplexu Arnacham, aby se spolu s kolegy vypořádal se vším prapodivnem, které se zde odehrává. Spoluhráči ovšem vedle vaší maličkosti nevydrží dvakrát dlouho, pokaždé se najde nějaký důvod, proč se budete muset oddělit. A je jedno, jestli za tím budou zablokované dveře nebo potvora, jež stáhne kolegu kamsi do podzemí. Cíl byl splněn, pokračovat budete o samotě.

Pokud jste milovníci hororových prvků a samota ve hře vás láká ze všeho nejvíc, možná jste poslední řádky četli s radostí. Ač nerad, musím vaše nadšení tlumit. Lekavých prvků ubylo a většina těch, které měly to štěstí a zůstaly, je dopředu jasně předvídatelná. Zahlédnete-li nepřítomně pochodující osobu, jež zaleze někam za roh, můžete si být jistí, že na vás něco vybafne. Co naplat, na prach se rozpadající stvůry už jsou vcelku ohrané, člověk si povětšinou pomyslí: „hm, bezva, a dál?“

… kde teče krev…

Zpočátku při procházení strohých krvavých chodeb Armachamu mnozí nabudou dojmu, že se této nastavované kaše již přejedli. Naštěstí se ve třetí úrovni jako mávnutím kouzelným proutkem prostředí změní k nepoznání, dostanete se do podzemní části města, jež byla zničena při zemětřesení. V těchto místech, kam noha živáčka nevstoupila nějaký ten pátek, se odehrává patrně nejlepší část celé hry. Textury jsou rázem barevnější, souboje zajímavější a ještě krvavější.

Když už jsme u těch soubojů, ty zůstaly téměř nezměněny. Bojuje se proti klasické směsi ochranek, žoldáků a replikantů, přičemž přibyla jedna zbrusu nová jednotka zvaná Nightcrawler. Tato mrška vám pěkně zatopí, krom obrovské výdrže a přesné střelby dokáže i házet granáty. Zde se opět v plné míře využije vynikající bullet-time, bez něhož by některé střety s nepřáteli byly velmi náročné. Autoři nezapomněli implementovat ani efektní střety s bossy, například v jednu chvíli hlavního hrdinu uzamkne ochranka mezi neprůstřelné dveře, přikáže mu složit zbraně, když vtom se v pozadí objeví obrovský mechanodroid vyzbrojený raketometem, ničící vše, co mu stojí v cestě. Nezbývá než unikat, než naleznete zbraň, s níž robota zneškodníte. Tyto pasáže patří v novém F.E.A.R.u k nejlepším, byť nejsou hororové.

Novinek v arzenálu jsme se také dočkali, konkrétně se jedná o Chain Lightning Gun, dále pak šikovný příruční granátomet a rozkošnou Advanced Rifle. Nábojů do těchto holek se ale ve hře dvakrát moc nevyskytuje, a tak si povětšinou budete muset vystačit se starými známými plivátky. Lékáren byly naproti tomu do chodeb rozesety doslova hromady, což rapidně snižuje obtížnost.

… spousty krve, hromady krve, …

Během testování jsem narazil na několik úsměvných momentů. Jeden příklad za všechny – zloduch, kterého s kolegy dopadnete, se vysmekne a rozeběhne směrem k nejbližším dveřím. Střílel jsem mu do hlavy, střílel, ale chlapec stále běžel, až se mu podařilo zamknout dveře a prozatím uniknout. Jistě, kdybych jej zabil, pak by příběh nadále nedával smysl, ale tyto ingame animace by měly být řešeny lépe.

Jak jeden z podnadpisů naznačuje, v novém F.E.A.R. se opět vyskytuje krev doslova v každém koutě. Vpravdě musím uznat, že červená fasáda stěnám sluší více, než většina původních textur. Na grafickém kabátku je znát, že už má nějaký pátek za sebou. Exteriéry na nejvyšší detaily připomínají spíše Maxe Payna, na druhou stranu podzemní lokace stojí za bližší prozkoumání. Tradičně na vysoké úrovni je ozvučení, které zdatně dotváří atmosféru.

Nechcete-li investovat do nové grafické karty, dvoujádrového procesoru a operační paměti, zhruba osm hodin dlouhá herní doba a fakt, že tento datadisk lze spustit bez původní hry, bude rozhodně hovořit pro koupi.

F.E.A.R. Perseus Mandate
Windows icon PC

Verdikt

Druhý datadisk F.E.A.R.u patří k tomu povedenějšímu, co nám současná herní scéna nabízí. Nepřichází sice se žádnými zásadními novinkami, ale příznivce série rozhodně potěší.

Co se nám líbí a nelíbí?

Akce, atmosféra, na datadisk dlouhá herní doba, prostředí po třetí kapitole, bullet-time
Lehce zamotaný příběh, obtížnost, málo lekavých momentů, na dnešní poměry poněkud fádní grafika
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz