Duke Nukem Forever Recenze Duke Nukem Forever

Duke Nukem Forever

vaclavbednarhrej@seznam.cz

vaclavbednarhrej@seznam.cz

14. 6. 2011 22:18 182
Reklama
Reklama

Když jsem nedávno psal preview Duke Nukem Forever pro Level, napsal jsem, že moderních nesmyslů, jako je omezení na dvě zbraně, se v téhle lidové střílečce určitě nedočkáme. Mýlil jsem se. Duke Nukem s sebou ve své nové hře vážně může nosit jen dvě zbraně. Podobných překvapení ale přišlo mnohem víc – a naštěstí nebyla ani zdaleka všechna tak nepříjemná.

Nová hra stojí na pomezí mezi starým a novým videoherním světem a občas to nevyhnutelně zaskřípe jako při srážce litosférických desek. Ve hře, kde je prapůvodní originální arzenál jedním z velkých lákadel, není omezení na dvě zbraně vůbec vítanou inovací a poměrně velká přísnost při rozdělování munice také nepotěší příznivce maniakální palby. Je to určitě horší než automatické uzdravování, které už se přeci jen stalo v rámci žánru akceptovaným standardem.

Duke ze staré školy

Přitom jiné věci zůstaly střízlivě staromódní spíše ke škodě. Dorážení nepřátel je na dnešní dobu už málo efektní, venkovní prostředí je zpravidla dost chudé a Duke Nukem Forever obsahuje až neuvěřitelné designové výkyvy. Zatímco některé lokace a místa vypadají skvěle do posledního detailu, jiné (zejména městské ulice) působí obludně a mohou se srovnávat jedině s konkurenty o pět až deset let staršími. To samé platí pro efekty – řada záblesků a výbuchů je velmi propracovaná, jiné jsou vyblité a málo detailní. Po většinu hrací doby naštěstí hra vypadá celkem k světu.

Další změny, které mají dokázat, že nejde jenom o remake, se týkají výstavby samotné hry, a v tomto případě už je mnohem výsledek více osvěžující. Dějová linka je i s ohledem na slušnou hrací dobu protkána minihrami a všelijakými rozptýleními, která jsou sice vždy více či méně samoúčelná, ale ze hry nijak násilně nevyčnívají a dotvářejí zábavný herní mišmaš.

Infantilní minihry

Nejprve člověka kratochvíle jako hraní pinballu či jezdění s autíčkem zarazí jako poněkud nepatřičné a nedospělé, ale s tím, jak takových miniher přibývá, stávají se vítanou součástí hry. Ta pravidelně kombinuje akci se zábavnějšími úseky, nejčastěji se zmenšenou hlavní postavou. Příjemné je, že se jednotlivé minizápletky téměř neopakují a vždy jde o něco trochu jiného.

Jednou je to skvělá hopsačka kolem kuchyně protkaná přestřelkami se stejně miniaturními protivníky mezi lahvemi s dresinky a kečupem, navíc obohacená o vystřelování z toustovače a další zážitky, jindy prolézání vnitřku působivého obřího stroje, přiměřeně lehký puzzle s rozvodem páry, jízda v důlním vozíku nebo velmi zajímavě řešená cesta k otevření zamčených „dveří“ (jsou živé a je to vlastně řitní otvor) uvnitř ufounské základny. Člověk by to nečekal, ale v téhle hře jsou vážně dobré nápady na zpestření hratelnosti.

Akce nepřekvapí

Jde každopádně o přiměřenou protiváhu samotným přestřelkám, které jsou zase zcela klasické a poměrně náročné, takže smrt si vás nejednou najde. Na nějaké systémy krytí se tu nehraje, druhů nepřátel je jen pár, vždy jde jen o boje s několika protivníky, žádné epické výjevy nečekejte. Původní receptura v tomto ohledu funguje docela dobře, a i když je někdy chování a rozmisťování nepřátel až příliš primitivní, jejich likvidace je zábava (hlavně s monster truckem nebo při zašlapávání těch zmenšených), a to je hlavní. Chudý je i výběr bossů, minimálně v případě obřího vetřelce se třemi ňadry je nicméně souboj vyřešen opět celkem nápaditě.

Dalším překvapením budiž to, že hra umí překvapit i po dějové stránce – i když nebudeme nic prozrazovat, protože pak by to nebylo žádné překvapení. Základní linie je samozřejmě přímá a jednoduchá jako facka, nicméně v pozdější fázi vám možná vtipnými hláškami, rekvizitami a scénkami vydatně podporovaný úsměv zmrzne na rtech. Zdaleka ne všechno je totiž sranda, a když dojde na umírání nevinných, umí být Duke Nukem Forever syrový a nemilosrdný tam, kde bychom asi čekali jen další vtípky nebo hrdinský happyend završený hromadným sexem.

You can see my dick from here

Jinak si samozřejmě legrácek užijete dost, i když je znát, že tvůrci velkou část z nich vystříleli hned zpočátku, aby vybudovali patřičnou atmosféru a kult osobnosti. A užijete si i dost nahoty a nadržených slečen, orální sex skrze díru v přepážce mezi záchody, čůrání a pití piva, sexistické poznámky a vůbec všechno, kvůli čemu byl kolem hry především takový humbuk (tedy kromě patnácti let čekání).

Hratelnost i zde čas od času ztrácí tempo, někteří nepřátelé se začnou objevovat až příliš často a souboje se postupně začínají opakovat. Zároveň se ale také velmi často mění prostředí, někdy až do groteskních podob typu western, takže vyložená nuda nepřichází – a když, krátká pauza jí snadno vyřeší.

Ve výsledku je Duke Nukem Forever hrou, která krok s nejnovějšími tituly držet nedokáže, přinejmenším po technické stránce. A je také zjevně hrou kontroverzní, protože už stačila nasbírat spoustu velice špatných hodnocení po celém světě a mnoha lidem se zjevně hodně nelíbí. Z pohledu autora tohoto článku je to však slušná střílečka s vlastním stylem, navíc protkaná zajímavými a zábavnými nápady, takže i když je to vážně bláznivý guláš všeho možného s mnoha lety za krkem, nad průměr rozhodně vyčnívá v pozitivním slova smyslu.

Duke Nukem Forever
Windows icon PC
Xbox icon Xbox
PlayStation icon PlayStation 3
PlayStation icon PlayStation 2
Xbox icon Xbox 360
Apple icon Mac
Nintendo GameCube icon GameCube

Verdikt

Duke Nukem dokázal příjemně překvapit. Namísto očekávaného sklouznutí k holé přímočaré akci nabízí přímočarou akci se spoustou různých aktivit a zpestření a uvolněná atmosféra zručně balancuje na hraně uvěřitelnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz