Destiny 2: Warmind Recenze Destiny 2: Warmind

Destiny 2: Warmind

Vojta Dřevíkovský

Vojta Dřevíkovský

17. 5. 2018 08:30 5
Reklama

Po pěti měsících se má opět cenu bavit o Destiny 2. Navzdory odfláklému prvnímu rozšíření hra neprodělala klinickou smrt a velice pomalu uplynulé měsíce měnila své neduhy k lepšímu. Alespoň na papíře. Bungie se šnečím tempem tu věnuje rychlosti pohybu postav, tu systému Nightfallů, tu návratu 6v6 PVP soubojů... Ale na hru tyto drobné úpravy neměly větší vliv. Naopak druhé rozšíření mohlo zásadněji zamíchat kartami a posunout Destiny 2 kýženému vzoru jedničky. Povedlo se?

TAK POVEDLO SE?

Samozřejmě se to nepovedlo. To bychom od malého DLC čekali přespříliš. Warmind, stejně jako Curse of Osiris, byl zřejmě vytvářen s velkým předstihem a na dlouhé měsíce spílání od hráčů prostě nezvládá reagovat. Ovšem jak v čem. Zatímco na Curse of Osiris lze těžko hledat něco pozitivního, Warmind není vůbec žádný průšvih. Možná je to proto, že na něm nepracovalo samotné Bungie, ale studio Vicarious Visions, které mělo původně na starosti vydařený PC port a do své obsahové premiéry se rozhodlo využít nějaké triky z milovaného rozšíření The Taken King.

Umělá inteligence Rasputin byl dosud jeden z nejtajemnějších a nejambivalentnějších hráčů v Destiny.

Když se ale podíváme na nový obsah, nevypadá Warmind zrovna nejlépe: 1 nová oblast, 5 příběhových misí, 3 Striky (2 zrecyklované příběhové mise + 1 Strike pro lidi na PlayStationu), 1 Raid Lair. K tomu samozřejmě připočtěte zvýšení level capu, nové zbraně a zbroj a nová endgamová aktivita na Marsu. A navrch došlo k zamíchání pár systémy, které mají uměle prodloužit životnost hry, ale docela možná jen hráče otráví. Záleží, zda jste nad Destiny 2 dosud nezlomili hůl a chcete se pomalu pižlat k novému level capu.

KTERAK PŘEPSALI KARTIČKY

Co se týče příběhu samotného, mám z něj rozporuplné dojmy. Warmind je jeden z nejhloupějších retconů, který jsem zažil. Popírá lore z jedničky a nahrazuje ho velmi plytkou epizodkou, která vlastně ani není o titulním Warmindovi. Umělá inteligence Rasputin byl dosud jeden z nejtajemnějších a nejambivalentnějších hráčů v Destiny; stál za zraněním Travellera a záchranou lidstva, v jedničce jsme mu bláhově umožnili přístup ke všem satelitům ve Sluneční soustavě a vypadalo to, že má co dočinění i se SIVou. Jeho moc byla prakticky neomezená a hlavně nespoutaná a kdo ví, na čí straně vlastně stál. Tahle záhada však letěla v novém DLC do koše a nahradila ji naprostá blbost. Ana Bray, taktéž legendární postava v Destiny, tu pátrá po své minulosti, která je propojená s Rasputinem. Ten nesídlí na Zemi, jak tomu bylo doposud, ale na Marsu a jeho probuzení v reakci na vlnu světla vypuštěnou Travellerem při poražení Ghaula způsobilo pády satelitů na povrch rudé planety. Nárazy satelitů na polární špičce narušují prastarý led, z něhož vylézají zmrzlí Hivové patřící Nokrisovi. Nokris je bratr Croty a syn Oryxe, s rodinou má nesnadnou historii a navíc spolupracuje s Xolem, jedním z červích bohů, kteří stáli za vzestupem Hivů a přeměnou princezny Aurash v hrozivého Oryxe... Ale to přece ví každý, kdo si ještě před rokem četl na záchodě kartičky.

Zbytečně komplikovaná zápletka přitom ústí v nikterak zajímavý příběh, ve kterém sice máme tu čest s plejádou příběhově důležitých postav, ale k čemu to, když vývojáři servírují uspěchaný průzkum Rasputinova jádra a přilehlých jeskyní na zamrzlém Marsu. Guardian se ani nenaděje a bez gradace si to má vyříkat s Nokrisem a samozřejmě dojde i na střet s obřím červem. Oba finální souboje jsou vcelku fajn a s pomocí hudby i efektů působí i velkolepě, ale na to, že jde o tak zásadní protivníky, jsou mechanicky možná až příliš jednoduché. Je to trochu kacířské, ale veskrze nenáviděné DLC The Dark Below onu gradaci příběhu zvládlo lépe, neboť všechno spělo ke raidovému střetu s Crotou. Ve Warmindu to celé skončí strašně rychle a jaksi do prázdna.

DOMÁCÍ ÚKOLY NA LETNÍ PRÁZDNINY

Ale čert to vem, koho zajímá pět příběhových misí, když před sebou máme mít obsah na následující čtyři měsíce? Level cap vystřelil nově až na 380, ale dosáhnout ho není žádná legrace. Někdy doslova. Většina aktivit dropuje předměty leda s 340 a abyste se přes tento prokletý skleněný strop dostali, musíte se věnovat výhradně týdenním Milestonům a Raidu a pomalu se drásat nahoru. Ani Heroic Striky, které jsou posunuté na level 350 a jsou tedy zatraceně těžké, už nemají odpovídající odměnu a dostanete z nich výbavu o 340. Nevyplatí se v nich tedy ztrácet čas, ledaže byste si je chtěli zahrát jen tak.

Třetí výprava na Leviathan už prostě není z principu vzrušující, jako by bylo cokoliv jiného.

Zpravidla se snažím před recenzí Raid alespoň vyzkoušet, pokud ne už rovnou projít. Ale tentokrát Raid Lair Spire of Stars má doporučený level 370 a finále na 380, a to prostě nemá cenu, když mám problémy prokousat se alespoň na 350. Alespoň ale využiji místa ke kritice tématického zasazení Raidů v prvním roce. První průzkum Calusovy mamutí lodě byl super, ale věnovat všechny následující vrcholy hratelnosti stejnému prostředí, to je nešťastné rozhodnutí. Sice Raidy i odměny z nich sdružuje na stejné místo, ale zbytečně uzavírá svět. Třetí výprava na Leviathan už prostě není z principu vzrušující, jako by bylo cokoliv jiného. Doufám tedy, že nás snad v druhém roce bude čekat nějaké jiné řešení.

MINULOST URČUJE BUDOUCNOST

Úplně všechno s Warmindem ale není špatné. Na příběhové mise brzy zapomenete a cesta k level capu je trnitá, ale alespoň se Vicarious Visions povedlo připravit novou oblast se zábavnou smyčkou aktivit, která hraní v Destiny 2 nebývale oživuje. Vývojáři se inspirovali Dreadnoughtem z Taken Kinga a novou oblast prošpikovali 45 fragmenty, které je třeba najít a sestřelit, abyste získali odměnu. Zároveň se všude nachází 40 zamčených skříněk, ke kterým je třeba složit klíč ze součástek obdržených za splněné Patroly. Složený klíč poté nabízí nápovědu, v jaké oblasti skříňku máte hledat. Na místě pak pátráte pomocí zvuku, obrazu i vrnění ovladače po umístění skříňky v okolí a některé jsou opravdu lišácky schované. Jejich otevírání se ale vyplatí, protože jen tak se dostanete k jedné moc fajnové exotické zbrani.

DESTINY 2 NA PC

Destiny 2: Warmind
i Zdroj: Hrej.cz


Destiny 2 si narozdíl od prvního dílu můžete užít i na PC. Tato verze se u nás dočkala vlastní recenze, zkoušeli jsme ale i rozšíření. Pořád platí, že si bez problémů zahrajete i na slabších strojích. Pokud ale máte doma pořádné monstrum, čekají vás grafické hody. Testovali jsme na sestavě LYNX PowerMedia AURA s kartou ZOTAC GeForce GTX 1080 Ti Mini, na tomto stroji není problém hrát v ultra nastavení ve 4K při zhruba 65 FPS. Zkusili jsme i 200% renderování, až tehdy se i tenhle stroj zadýchal.

Nakonec tomu všemu nasazuje korunu Escalation Protocol, public event a horda v jednom. Až devět hráčů v jedné lokaci se může pokusit porazit vlny tuhých nepřátel a plnit dílčí úkoly. Je zábava zase projednou v Destiny luštit systémy a prozkoumávat oblasti tak, jak se to (nakonec) dařilo v jedničce. Warmind v jistých ohledech působí jako návrat k tomu, co v pozdějších letech z prvního dílu dělalo tak zábavnou a návykovou záležitost. Pořád se však jedná jen o pár prvků ve skládačce celého přídavku a všechna tajemství Marsu, která jsou teď tak nová a zajímavá, brzy budou (nebo už jsou) odhalena a zbyde jen pomalý grind k level capu. Ostatně, přesně tohle se stalo Destiny 2 po několika týdnech a následovně se začaly projevovat její stinnější stránky.

SUNDEJME RŮŽOVÉ BRÝLE

Od posledně se pár novinek objevilo i v Cruciblu, například soukromá klání, dvojí prestige systém pro casual a kompetitivní módy, a dokonce i návrat 6v6 zápasů v občasném Iron Banneru. Bohužel se dlouhodobě zaměření na PvP projevuje jako špatná volba, která neblaze ovlivnila pocit z hraní. Byť jsem v to na začátku optimisticky doufal, taktická souhra týmu nenahradila radost z vesmírné magie a i přesto, že se nyní v Cruciblu spawnuje heavy ammo vícekrát za zápas a super schopnosti a granáty se nabíjejí rychleji, pořád to není ono. Hráčů má hra také pocitově méně, což se pravděpodobně podepisuje na matchmakingu, který do zápasů proti sobě staví týmy lidí z jednoho klanu a náhodné jednotlivce, kteří jsou pak samozřejmě rozneseni po kopytech.

Pachtění za level capem je nyní uměle ztížené a jiné hry prostě dokážou strávený čas lépe odměnit.

Warmind přichází jako krok na cestě k tomu, aby se Destiny 2 stalo opět Destiny 1. Už to není úplně ta stejná hra jako loni na podzim, ale pořád to není ideální. Rozšíření není nějak extrémně drahé, stojí zhruba 500 Kč, ale nemít season pass, nešel bych do toho ani s tím, co vím teď po zahrání. V létě se k němu vrátím, vylezu alespoň na light 370, mrknu do Raidu a pořeším Escalation Protocol, ale je to jen chuť vytěžit to hlavní z již nainstalovného DLC. Pachtění za level capem je nyní uměle ztížené a jiné hry prostě dokážou strávený čas lépe odměnit. Jestli je čas nad Destiny 2 zlomit hůl úplně, ukáže pravděpodobně až velké zářijové rozšíření. Skrz optimistické čočky může být Warmind chápán jako krok k lepšímu stavu. Zároveň to ale může být jen vize Destiny 2 jiných vývojářů, která se nutně nemusí shodovat s vizí Bungie. Nabízí se tak opatrnost se soudy, neboť jak víme, být optimistický ohledně Destiny 2 se nám už jednou nevyplatilo a první rok hry je tak docela o ničem.

Destiny 2: Warmind
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Warmind se snaží přivést něco z Taken Kinga do Destiny 2 a vcelku se mu to daří. Bohužel, umělé prodlužování životnosti mu body nepřidává a hloupé zacházení s lorem série dokáže fanoušky pořádně nahníst.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz