Destiny 2: Curse of Osiris Recenze Destiny 2: Curse of Osiris

Destiny 2: Curse of Osiris

Vojta Dřevíkovský

Vojta Dřevíkovský

15. 12. 2017 15:45 7
Reklama
Reklama

Bungie, Bungie, Bungie. Co mi to děláš? Nejen, žes nesplnilo slib pravidelných obsahových aktualizací. Nejen, žes nevyřešilo chybějící motivaci k opakovaným návratům. Tys prostě tvrdohlavě po třech měsících naservírovalo DLC, které nové hráče nepřiláká a ty staré leda tak pobouří.

DIE SIMULANTEN BANDE

Přitom se všechno zdálo tak nadějné. Znalci loru se tetelili blahem, když se poprvé naznačilo, že se DLC bude točit kolem postavy legendárního Warlocka Osirise, jenž i za cenu vyhnanství zasvětil svůj život zkoumání robotické rasy Vex. Modří už vědí, že Vexové cestují napříč časem, přetvářejí planety v obří stroje a ty nechávají simulovat nekonečný počet realit, v nichž si zkouší ideální postupy k dosažení svých tajemných cílů. Jednou takovou planetou je Merkur, který kdysi býval nádhernou zahradní destinací, ale dnes je to spíše vyprahlá poušť plná vexských struktur. DLC hráče právě na Merkur přivádí, aby Osirise ze spárů nepřátel zachránili a s ním i celou sluneční soustavu. Jak ale při hraní zjistíme, ono to zase tak horké není.

Merkur je totiž v podstatě jen jedna (!) větší kruhová oblast, ve které je jeden Lost Sector, pár patrol a obchodník Brother Vance. Na povrchu Merkuru moc dlouho nezůstanete. Kromě válčení mezi Vexy a Cabaly se tam toho totiž moc neděje. Většinou jen proběhnete od spawnu na druhý konec mapy, kde se nachází vchod do virtuální reality nazvané Infinite Forest a kde se v podstatě odehrává to důležité. Zde vexové zkoušejí různé konfigurace nepřátel a prostředí, takže se podíváte do simulované minulosti, kdy byl Merkur plný květin a stromů, i do budoucnosti, kdy Slunce vyhaslo a s ním i život v okolí.

PROMARNÉNĚ ŠANCE

Zní to docela dobře, ne? No, a přece to šlo pokazit. Příběhová kampaň trvá zhruba tři hodiny a to jen díky tomu, že nás polovina nových příběhových misí ještě zavede na známá místa na jiných planetách. Nakonec po celkem šesti misích přijde na souboj s finálním robotem, který má údajně ohrožovat celou existenci. Jenže celá konfrontace je vyřešena snadno během pár minut tím, že opakovaně robota střelíte do oka. Skutečně.

Infinite Forest je ve výsledku v podstatě taková bezpohlavní přechodová oblast.

Podobné zklamání představuje lokace Infinite Forest, která mohla být cokoliv. Třeba neustále proměnlivá aréna, kde se hráči střetnou s vlnami nepřátel jako v Prison of Elders. Ale ne, ve výsledku je to v podstatě taková bezpohlavní přechodová oblast, která hráče zdržuje objevujícími se plošinami, bránami a nepřáteli vždy, když míří do nějaké skutečně zajímavé oblasti. Ty jsou tu tři - minulost, současnost a budoucnost - a připravte se, uvidíte je několikrát. Nejdřív vás do nich zavedou příběhové mise, ty jsou potom zrecyklované do Striků, ale navštívíte je i v rámci tří Adventures a potom ještě mnohokrát v jejich náročnějších Heroic verzích, které fungují společně s Heroic Striky, Prestige Nightfallem a novým Raidem jako defacto endgame.

ENDGAME? GRINDGAME!

Co se týče Raidu, či Raid Lairu, jak jej vývojáři nazývají, tomu lze vyčíst máloco. Je to opět to nejlepší, co hra nabízí, byť je to částečně dáno mizérií všeho ostatního. Šestice hráčů se opět vydává na obří loď Leviathan, nicméně tentokrát nezamíří do paláce na vrchu, ale do útrob, kde se nacházejí zbytky sežraných planet. Raid Lair je kratší než Raid, pocitově je kratší než i Crota z jedničky, ale přichází se skvělým mixem platformingu, bojů, grandiózních momentů a nových mechanismů, který pořádně prozkouší komunikaci a kooperaci v týmu. Ke konci se tým dostane do lokace, kde je třeba se rozdělit na tři dvojice, sbírat po rozlehlé aréně prázdné zbraně, nabíjet je na třech oltářích a pak jimi ničit časované bomby. Rozdělení rolí, souhra akce a hlídání času mi připomnělo blaho u finále s Aksisem v Raidu Wrath of the Machine z jedničky, ale blaho intenzivně znásobené. Za mě v tomto ohledu spoko.

Přesto je nový endgame známkou toho, že DLC vznikalo už dlouho dopředu a bez možnosti reflektovat přání hráčů. DLC neřeší ty nejpalčivější problémy, jen přidává víc obsahu a k některým výtkám přistupuje jen tak aby se neřeklo. Vezměme si nové Masterwork zbraně. Jednička byla postavená na grindu, ale ten ruku v ruce s náhodnými perky u zbraní vytvářel návykovou hru s náhodou. Dvojka to dosud postrádala, ale nové Masterwork legendárky, které padají spíše vzácně, přicházejí s jedním náhodným perkem. Ten jde re-rollovat, ale je k tomu třeba mít předmět z dalších rozebraných Masterwork legendárek. DLC také přichází se speciálními zbraněmi, co v sobě mají kus Vexské technologie. Designově ale nakonec nejsou nic moc a cesta k jejich odemčení je opruz složený z otravného grindování pouhých tří Heroic Adventures, Heroic Public Eventu na Merkuru a dávky štěstí.

JAK RADĚJI NEVSTOUPIT DO ANÁLŮ HISTORIE

Nakonec by se nemělo zapomenout, že první týden prvního DLC byl docela divoký. Bungie se s Curse of Osiris opět pokusilo znepřístupnit stávající endgame (Prestige Raid, Nightfall, Trials of the Nine) hráčům, kteří si DLC nepořídili. Stačilo jen zvýšit požadavek na doporučený power level, kterého lze dosáhnout jen se zakoupeným přídavkem. Něco takového, byť ne tak rozsáhlého, jsme už zažili u jedničky. Pokus zamknout dříve dostupný obsah za platební bránu ale narazil na silný odpor mezi hráči a Bungie museli od svého plánu odstoupit. Alespoň pro tentokrát. Lepší vzpomínky budou na první týden v PVP, který se nesl ve znamení tak nesmyslně OP pušky, že ji vývojáři o víkendu dali všem v nabídce u Xura. Crucible se na pár dnů proměnil v arénu plnou ničivých paprsků a hořících Guardianů a všechny najednou začalo PVP bavit. Úterní hotfix však srandu ukončil, upravil damage pušky a vše je v tuto chvíli při starém.

Bungie nečiní prospěšná rozhodnutí pro životnost dříve velice nadějně vypadajícího druhého dílu.

Sečteno, podtrženo, jestli má Curse of Osiris naznačovat budoucnost Destiny 2, raději bych se podíval do nějaké lepší simulované alternativy. DLC stojí docela dost, obsahu moc nepřináší, snažilo se zamknout dosud dostupné aktivity a při pohledu na nejnovější patche se člověk nestačí divit, že vývojáři stále a vytrvale ignorují volání komunity po změnách v neuspokojivých systémech hry. Bungie nečiní prospěšná rozhodnutí pro životnost dříve velice nadějně vypadajícího druhého dílu a nekomunikuje s komunitou, která chce hru alespoň tak dobrou, jako bylo Destiny ve svém třetím roce. Rozšíření Curse of Osiris je po většině svých stránek nedostatečné a mám obavy, aby se historie neopakovala a hra se nedočkala potřebného vylepšení až po mrtvolném prvním roce s očekávatelným velkým rozšířením po vzoru The Taken King. Tímto stylem totiž víc příznivců ztratí, než získá.

Destiny 2: Curse of Osiris
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Kletba nestihla Osirise, ale rovnou celé Destiny 2. Nepodstatné rozšíření mnoho obsahu nepřináší a ještě dokáže naštvat hráče, co ho vlastní, i ty, co ho nevlastní.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz