Crysis 2 Recenze Crysis 2

Crysis 2

Jaromír Möwald

Jaromír Möwald

26. 3. 2011 23:00 32
Reklama

Soudě čistě dle diskusních fór, ty největší obavy ohledně Crysis 2 mezi hráči panovaly vůči otevřenosti herního prostředí a hlavně „konzolovitosti“ celého zážitku. První díl (a datadisk Warhead) vyšel totiž pouze ve verzi pro PC a hrdě se řadí k těm několika posledním titulům, které zůstaly v nehostinném hájemství osobních počítačů, kde si na něj za každým rohem počíhají spousty nenasytných pirátů. Stejně tak se spousta hráčů bála, že se z Crysis stane obyčejný tunel ve stylu Call of Duty s milionem skriptů a herní dobou kolem šesti hodin. Pokud mezi ně patříte právě vy, můžete začít slavit. Druhý díl totiž pokračuje zcela ve šlépějích jedničky a předkládá vám graficky mimořádně nabušenou akci, plnou nesmírně zajímavých situací, kvalitně odvedené řemeslné práce při tvorbě jednotlivých levelů a možností kdykoliv si určit svůj vlastní postup hrou.

Bez obav!

Crysis 2 vychází jak pro PC, tak pro konzole a navzdory spekulacím o osekaném obsahu se jedná o naprosto totožné hry. Jediný významnější rozdíl mezi nimi najdeme v grafickém zpracování. Pokud si pustíte verzi pro PC a verzi pro konzole (v našem případě PS3) vedle sebe na dvou monitorech, zcela jasně poznáte rozdíl. PC verze je daleko ostřejší, na obrazovce se objevuje více detailů a například efekty explozí nejsou tak okatě zacyklené. Je to ovšem vykoupeno tradičně vysokými nároky na hardware, které ale přeci jen nejsou tak krvavé, jako tomu bylo v případě prvního dílu. Nutno ovšem poznamenat dvě věci. Za prvé, konzolová verze i tak vypadá opravdu velmi dobře a člověka neznalého aktuálních trendů v oblasti videoher donutí se u obrazovky zastavit a se zaujetím sledovat dění. Za druhé, pokud plánujete hrát Crysis 2 na nějakém ne-úplně-novém stroji, tak se automaticky ochudíte o dobrou polovinu celého zážitku. Tato hra si je totiž velmi dobře vědoma toho, že vypadá zatraceně dobře a dost často vám to dává na odiv. Ať už jde o perfektně sestříhané naskriptované sekvence, či jednoduchou čistku v obytném domě, vše je nesmírně efektní. Zároveň ale těmito efekty nejste zahlceni, protože autoři z Cryteku dovedou přiměřeně dávkovat akci a klidnější pasáže, díky kterým si okamžiky, v nichž se něco děje, dovedete o to více vychutnat. Bonusovým prvkem pro ty lépe vybavené z vás je možnost zapnout si dobře řešené 3D zobrazení, s nímž je lahoda už jenom točit základní nabídkou.

Děj není nikterak košatý, a pokud se na něj podíváme jako na celek, tak působí dost klišoidně, ale svůj účel, tedy donutit vás, abyste ho příliš nestudovali a místo toho se soustředili hlavně na akci, plní dokonale. Zelenou džungli z prvního dílu nahradila džungle skleněná, kamenná a ocelová, neboť Crysis 2 se odehrává přímo v srdci města New Yorku. Tři roky poté, co jste se vypořádali nejen s korejskými vojáky, ale také agresivními mimozemšťany, se hrozba z vesmíru objevuje znovu. Tentokrát ale bere útokem jednu z největších světových megalopolí, a to s plnou parádou. Ačkoliv téměř okamžitě začala evakuace civilního obyvatelstva, tisíce jich byly nakaženy mutagenním virem „Manhattan“, kvůli kterému se na těle člověka začínají tvořit mokvající otevřené rány. Byl jím nakažen i nanovoják Prorok, kterého si můžete pamatovat z jedničky, a proto vyčkává pomoci amerického námořnictva, jenž mu má poskytnout pomocnou ruku v likvidaci nejen mimozemských potvor. Proti vám totiž budou stát také příslušníci soukromé armády organizace Crynet, jejíž šéfové prahnou po nanoobleku druhé generace. Prorok ví, že už mu nezbývá mnoho sil a tak po havárii vojenské ponorky, kterou přežije v dosti zuboženém stavu pouze vojcl s volacím znakem Alkatraz, obětuje sám sebe ve snaze předat svůj Nanosuit 2.0 právě vám, tedy Alkatrazovi. A můžete zkusit hádat třikrát, co že se bude dít dále. Každopádně budete mít pravdu.

Kacířská myšlenka

Je to možná trochu rouhačské přirovnání, ale člověk si u Crysis 2 nejednou vzpomene na Deus Ex. Respektive na možnost jednu situaci vyřešit několika způsoby. Mezi vámi a místem, kam směřujete, se totiž vždy nachází spousta překážek, ať už ve formě obrněných transportérů, nepřátelských hlídek, nebo jednoduše rozbitého terénu. Jen na vaší představivosti při využívání různých vlastností vašeho nanoobleku v kombinaci s okolním prostředím přitom závisí to, zda se celou pasáží proženete za neutuchající střelby, nebo naopak dáte přednost pomalému plížení a tichému lámání vazů pod pláštěm neviditelnosti. Lokace jsou tomu pochopitelně uzpůsobeny a tak není problém několika rychlými pohyby přeběhnout přes ulici, vyskočit na střechu autobusu, zachytit se za římsu banky a odtud tiše odstřelovat jednoho nepřítele po druhém. Anebo se prostřílet ke kulometčíkovi, chvíli všechny kropit pěkně z vrchu, poté kulomet vyrvat z palpostu a se zapnutým brněním a úšklebkem na rtech rozstřelovat nepřátelské hlavy. Volnost pohybu je pochopitelně relativní. Stále velmi jasně vnímáte bariéry, které ohraničují celou úroveň, ale ve skutečnosti vás ani nenapadne zkoumat, kam vám hra dovolí zajít a kde už se za okraj nezachytíte. Pocit otevřenosti je ještě umocněn možností určovat si dílčí cíle mise a označovat nepřátele v taktickém vizoru, jež dovede být celkem vítaným pomocníkem pro tichošlápky, co chtějí mít o pohybu nepřátel vždy stoprocentní přehled. Je přitom úplně jedno, zda jste až do této chvíle každého zabíjeli z metru raketometem, nebo jim strkali kudlu pod klíční kost. Změnit styl hry můžete kdykoliv.

Již zde byla zmíněna „konzolovitost“, čímž je obecně myšlen fakt, že Crysis 2 vás, na rozdíl od svého předchůdce, vede více za ručičku. To ale není pravda. Kromě možnosti samostatně si volit tempo, což jsme si osvětlili v předchozích odstavcích, vám hra neodpustí téměř žádnou chybu. Šli jste do akce s poloviční energií a zapomněli zapnout brnění? Smůla, právě jste umřeli. Nepořídili jste si vylepšení pro svůj nanooblek, které vám ukazuje, odkud na vás nepřátelé míří a dostal vás sniper, o kterém jste neměli ani tušení? Škoda, zkuste to příště. Obtížnost konkrétních situací je odvislá čistě od toho jak obratně se dovedete s klávesnicí & myší / joypadem ohánět a dojem vám kazit nebudou žádné sekvence, v nichž musíte neustále dokola mačkat jedno tlačítko. Ovšem díky tomu, že autoři museli hru optimalizovat pro menší počet tlačítek, se drobně změnilo i využívání schopností vašeho obleku. Těžko se to popisuje, ale nyní skutečně cítíte, že „něco zapínáte“ a ne jenom vybíráte nějakou sílu z menu. Velmi plynule tak lze přepínat mezi dvěma nejpoužívanějšími funkcemi nanoobleku – rychlostí a brněním. Rychlý běh se aktivuje zkrátka tím, že podržíte klávesu pro běh, pro extra vysoký skok zase chvilku promáčknete daný čudlík a stejným způsobem do něčeho pořádně praštíte pažbou, či pěstí. Je to efektní a zároveň efektivní, protože je tím pádem eliminována jakákoliv prodleva mezi vašimi akcemi.

A ještě něco…

Kromě kampaně, která sama o sobě vydrží přijatelných deset hodin, v případě labužnického hraní i déle, se v Crysis 2 pochopitelně nezapomíná ani na multiplayer. Ten nabízí celou šestici módů – týmový a samotářský deathmatch (ty jsou přístupné hned od začátku), místo dopadu (zabíráte stanoviště, čím déle je udržíte, tím více bodů dostanete), „vysílač jako kořist“ (obdoba hry o vlajku), zteč (dva týmy, jeden chrání počítač, druhý z něj chce nahrát důležitá data) a „získej roboty“ (sbíráte mimozemské roboty, s každým robotem dostanete body a vylepšení pro nanooblek). Jedná se o dostatečně pestrou nabídku jak pro hardcore pařana, tak občasného hráče. Matchmaking funguje bezchybně, mapy mají rychle zapamatovatelný design, ale bez funkcí vašeho obleku by se jednalo jenom o poloviční zážitek. Právě zde totiž vynikne schopnost rychle přepínat mezi jednotlivými sílami a efektivní hospodaření s rychle se dobíjející energií. Najde se zde dostatek prostoru pro vyložené ranaře, kteří jdou do všeho po hlavě, popřípadě ostrým skluzem, a zároveň si můžete v klidu zalézt do kouta, zapnout kamufláž a „kempit“ co hrdlo a zaměřovač odstřelovačky ráčí.

Z názvů jednotlivých módů jste mohli odtušit, že Crysis 2 se do našich obchodů dostává ve verzi pro PC i pro konzole s českými titulky. Překlad je odveden velmi kvalitně a hráčům, kteří nevládnou tak dobře angličtinou jistě pomůže osvětlit některé vyhrocenější dějové situace. Ani si mnohdy nevšimnete toho, že překladatel buď neznal souvislosti, nebo se nedokázal tolik vcítit do herní hantýrky. A jestli vám čeština bude přeci jen vadit, není problém si v menu navolit nějaký jiný světový jazyk, angličtinu nevyjímaje. Už jen z výběru tolika jazyků v momentě, kdy se většina firem předhání v úspornosti právě této položky je vidět, že tenhle titul má svého hráče zkrátka rád. Nikdy vám nebude házet zbytečné klacky pod nohy, nenaštve vás zbytečně useknutými, nebo naopak k nesnesení dlouhými předělovými animacemi, nevybalí na vás hned na začátku to nejlepší, abyste až do konce mohli jenom smutně koukat. Ačkoliv jsme k druhému dílu Crysis přistupovali, pod tíhou masivní marketingové kampaně, s mírným despektem, vyklubala se z něj skutečně parádní záležitost, která nesmí chybět ve sbírce nikomu, kdo má rád po čertech dobré hry.

Crysis 2
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Crysis 2 je vynikající akční hrou, ke které se budete velmi rádi vracet. I pokud nejsou střílečky z prvního pohledu zrovna vaším šálkem čaje, rozhodně byste ji měli vyzkoušet.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama