Battle Chasers: Nightwar Recenze Battle Chasers: Nightwar

Battle Chasers: Nightwar

Aleš Tihlařík

Aleš Tihlařík

16. 10. 2017 11:00 1
Reklama
Reklama

Pod pojmem JRPG si většina z nás představí klasické japonské pecky s tahovým systémem. Pokémoni, Final Fantasy, nebo třeba Persona, tyhle série známe všichni. Pak zde existuje jakási šedá zóna, tedy moře obskurních her, které se k nám nikdy nedostane – a v některých případech to není úplně na škodu. Představte si, že se podobného konceptu ujme tucet Američanů z nově sestaveného týmu, hru vystaví na nám takřka neznámém univerzu vytvořeném v komiksech jedním z nich, a nakonec se ještě vydají na Kickstarter. Vlastně bychom mohli předem mluvit o spektakulární blamáži, srovnatelné s kvalifikačními pokusy „Čechoslováků“ na fotbalové MS 2018. V takovém případě by možná bylo lepší, kdyby se vývojáři týmu Airship Syndicate přes Kickstarter vůbec nedostali. Oni však Kickstarterem prošli, požadovanou částku 500 tisíc dolarů vybrali bezmála dvakrát a bez skrupulí naservírovali jedno z nejpříjemnějších překvapení tohoto roku.

JDOU PO MNĚ JDOU, JDOU, JDOU

Po textovém úvodu a krásném komiksovém intru se ocitáte na steampunkově laděném ostrově Crescent Isle (tedy přímá inspirace Pokémony z 3DS), vzezřením připomínajícím hry jako Bastion, Torchlight nebo Pyre. A aby vám tam při vaší epické výpravě nebylo smutno, hlavní hrdinka Gully disponuje povedenými kumpány, gaunery, za které by se nemusela stydět ani komunistická kandidátka v době, kdy byl banán nedosažitelným životním snem.

Družina se vždy skládá ze tří členů dle vašeho výběru. Kromě ženské inkarnace Linka si potykáte s vražedným strojem Calibrettem, klišoidním mágem Knolanem, úskočnou lupičkou Red Monikou, vzdáleným příbuzným Stena z prvního Dragon Age jménem Alumon a konečně neohroženým bojovníkem Garrisonem, který se v některých cutscénách nápadně podobá Davidu Plecháčkovi (budiž, pozn. editora). Vaše družina je do míst, kde se hra odehrává, zavedena Knolanem, který pátrá po původu many. Zároveň se přirozeně dozvíte, že to nebude jen tak obyčejná výzkumná mise a že všichni chlapci ze zdejší zlý čtvrti jdou po Gully – to kvůli výzkumům jejího pohřešovaného otce. Po krátkém vzdušném boji s bandity se z vás stanou nedobrovolní letci volným pádem – a jak se poté dostanete na ostrov, to už nechám na vašem vlastním zahrání.

Upřímně, kolik příběhů o dobru a zlu jste již za svoji hráčskou kariéru zažili?

Obecně platí, že příběh není tím hlavním důvodem, proč Battle Chasers hrát. Upřímně, kolik příběhů o dobru a zlu jste již za svoji hráčskou kariéru zažili? Potěšilo mě však, že postavy nejsou tak ploché, jak by se mohlo na první popis a pohled zdát. Pokud přespáváte v hospodě, dočkáte se dokonce jakéhosi pošťuchování a zajímavé interakce mezi jednotlivými postavami. Systém není tak propracovaný jako třeba v sérii Dragon Age, jedná se ale o důvod, díky němuž je s postavami snadnější se sžít. V hlavních příběhových dialozích, které jsou mimochodem jediné nadabované, se také často dočkáte výměny názorů mezi členy vaší mordparty.

UŽ ZASE SKÁČU PŘES TRÁVNÍKY

Světem budete bloudit ve dvou rovinách. První z nich je krásná malovaná mapa, ve které se pohybujete po předem definovaných cestičkách. Herní svět zahrnuje celkem osm regionů, lišících se nejen vzhledem, ale i atmosférou. Zatímco úvodní lokace jsou neutrálně zelené, postupem času navštívíte i bažinaté hřbitovy a chladné pustiny. Pohyb po mapě světa je možný také několika teleporty, které je nutné před použitím objevit. Časem vám tedy přestane vadit i poměrně pomalá chůze. Jako v každém JRPG vás čekají tzv. random encountery. Pokud jste hráli snad jakékoliv Pokémony, určitě si vzpomenete na hodiny a hodiny strávené v trávě, protože hráč byl nucen bojovat s každou beruškou, která na něj náhodně vyskočila. Byl jsem tedy tvůrcům z Airship Syndicate opravdu vděčný, že nás tohoto mechanismu ušetřili.

Pokud narazíte na větší skupinku, hra vám to poctivě oznámí a bandu tak můžete obejít jinou cestou, případně se pokusit o zbabělý ústup.

Na cestě sice vždy narazíte na několik nepřátel na konkrétním levelu, ale souboje nejsou tak časté, aby se staly nepříjemnými. Navíc vám hra v pozdějších fázích umožní ikonky slabších nepřátel projít bez toho, aniž by byl spuštěn souboj – pokud po něm toužíte, je nutno jej vyvolat ručně. U nepřátel na mapě také probíhá respawn, je však nastaven citlivě. Potvoráci se tedy obnovují pouze po přespání v hospodě (ať už dobrovolném, nebo vynuceném smrtí všech hrdinů), což nebývá takový problém. Pokud narazíte na větší skupinku, hra vám to poctivě oznámí a bandu tak můžete obejít jinou cestou, případně se pokusit o zbabělý ústup. Ve hře bohužel chybí možnost automatického souboje, vše si tak musíte poctivě odkroutit osobně. Na mapě také můžete najít truhly s poklady, nerostné suroviny nebo nepříběhové lokace, často skýtající velice silné kreatury.

Další důležitou částí mapy je městečko Harm’s Way. Zde se nachází již zmiňovaná krčma, ve které můžete kromě spánku a s ním spojeného doplnění energie a many také vyměnit členy vaší tříhlavé družiny. Máte také možnost navštívit několik obchodů, přičemž některé z nich je možné za peníze vylepšit, aby nabízely kvalitnější zboží. Konkrétně se jedná o kováře a alchymistu, kteří pak jsou ochotní prodávat i pokročilé recepty a nákresy. Kovář také prodává zbraně, které se mohou hodit do začátků hry, obecně ale platí, že ty nejsilnější seženete průzkumem dungeonů nebo u Collectora, kterého ve městě také najdete. Ten je specifický tím, že za něj nakupujete za jinou měnu, a sice za tzv. Shadow Coins. Ty u něj získáte prodejem neobvyklých ingrediencí z bossů, pokud vám tedy při zmínění další herní měny naskákala po těle vyrážka nápadně připomínající slovo „mikrotransakce,“ nemáte se čeho obávat – veškeré zdejší měny jsou striktně herní. Poslední postavy, na které ve městě narazíte, jsou Enchanterka Mercuri, s jejíž pomocí můžete vylepšovat zbraně, a Beastmaster Raha, organizující souboje v aréně.

NEJEN MLÁCENÍ JE ČLOVĚK ŽIV

Obecně platí, že hlavní složkou hry budou vždy souboje a průzkum světa. Neznamená to však, že ve světě Battle Chasers nemůžete dělat nic jiného. Zajímavou částí hry je kupříkladu nepovinné rybaření. Dále máte možnost se za loot postavit opravdu tuhým vlnám nepřátel v aréně u města, v omezeném měřítku kovat a vylepšovat vybavení, hledat poklady dle map uzmutých v boji nebo vyrážet na výpravy proti nejbossovatějším bossům v celé hře.

Tou nejhlavnější částí Nightwaru jsou bezpochyby dungeony. Zatímco mapa ostrova zůstává pořád stejná, tato část hry se náhodně generuje z předem připravených bloků. Nejlepší vizitkou tohoto systému bude pravděpodobně fakt, že jsem si toho všiml až ve třech čtvrtinách hry, kdy jsem jednu kobku procházel podruhé a vypadala úplně jinak. Tato technologie je tedy implementována velmi citlivě, člověk nemá pocit, že je obětí nezáživných šedých místností generovaných počítačem, ba právě naopak. Jen pro představu, takový pocit jsem měl třeba u Dragon Age 2, kde vlastně ani náhodně generované nebyly. Lokace mají takřka ideální velikost a jejich průlez zabere dle obtížnosti i několik hodin. Jsou zaplněny mj. i jednoduchými logickými hádankami nebo pastmi. Ty mohou ublížit nejen vám, ale i protivníkovi, tudíž se stávají zajímavým strategickým prvkem.

Pokud všichni z vaší party natáhnou v dungeonu brka, je po znovuvrácení možné pokračovat ve fázi, kdy jste skončili. A navíc je možné využívat vnitřní sítě teleportů, nestrávíte tedy zbytečně čas běháním po poloprázdné mapě. Jestli jste si teď otráveně odfrkli a chcete zažít opravdový hardcore zážitek, nezoufejte. Po každé opětovné návštěvě si totiž můžete resetovat postup. Nightwar má tedy v tomto ohledu co nabídnout všem skupinám hráčů. A nejinak je tomu i ve volbě obtížnosti – při prvním průchodu kobkou si můžete zvolit ze dvou obtížností. Ta vyšší je samozřejmě motivována vymazlenějšími odměnami. Pokud se po vítězství nad hlavním bossem vrátíte ještě jednou, otevře se vám ještě třetí obtížnost s příznačným označením – legendární. U ní máte samozřejmě také nejvyšší šanci na vypadnutí něčeho opravdu blyštivého a cenného, smrt však znamená automatický reset dungeonu.

JEDNOU, DVAKRÁT, ŠESTKRÁT

Kobky procházíte jako jedna osoba z vámi zvolené party hrdinů, přičemž je v jakoukoliv chvíli možné se přepnout do jiného člena ze zvolených tří. Při průzkumu samotné lokace má každá postava dvě unikátní vlastnosti, namátkou vržení života vysávající energetické koule, štít, který vám v případě inicializace boje pomůže absorbovat část poškození nebo třeba schopnost částečně vyléčit všechny členy vaší „bojové jednotky". Každou tuto schopnost můžete v rámci dungeonu použít šestkrát. Zlotřilci patrolují po místnostech ve skupinách a je jen na vás, jestli je dovedete odtrhat od skupiny a upižlat po jednom nebo se na srdíčko vrhnete přímo doprostřed až šesti z nich. Jelikož však hra dokáže svojí obtížností občas slušně zatopit, doporučuji častěji aplikovat první jmenovanou taktiku.

FRENETICKÉ POTVORY A KDE JE NAJÍT

Ve světě Battle Chasers lze narazit na asi tucet druhů nepřátel, kteří se od sebe v rámci druhu drobně liší – typicky třeba sněžný lycelot (variace na vlkodlaka) a lycelot assassin. Jedná se o takové ty typické berličky, které známe majoritně z MMORPG. Díky tomu si vývojáři mohou napsat do bestiáře, že se ve hře nachází přesně 153 monster. Přesto je příjemné zjištění, že se od sebe fauna neliší jen lehce jiným zbarvením kůže, ale často i způsobem boje a schopnostmi.

Tím se také konečně dostáváme k jádru hry, čímž je bojový systém. Ve jménu JRPG i zde naleznete klasické tahové souboje. Hlavními prvky jsou Stamina, Mana, Overcharge a Burst. Stamina značí zdraví a mana energii dostupnou pro speciální útoky – potud to všichni známe. Ještě dříve, než se dostaneme k dalším dvěma jmenovaným, je však třeba vysvětlit možné soubojové akce.

Nejjednodušší volbou jsou actions. Každý z hrdinů má dostupné čtyři, a jedná se o základní pohyby, které neubírají energii ani manu – většinou tedy dva slabší útoky a dvě obranná postavení. Tyto akce generují tzv. overcharge, což je veličina, se kterou částečně operují abilities – speciální schopnosti. Pro jejich aktivaci je třeba mít dostatek many, Overcharge se potom u některých schopností využije jako jakýsi bonus – ať už ke zranění, nebo třeba k léčení. V případech, kdy dojde mana, se Overcharge dá také kompletně použít místo ní. Třetí možností akce je Burst, tedy úplně nejspeciálnější speciální superschopnost. Přístup k ní se vám otevře během postupu hrou a má tři stupně. Zvláště v soubojích s bossy se v pozdějších fázích bez Burstu neobejdete, jedná se o opravdu ničivá kouzla. Burst ukazatel je však třeba nejprve naplnit. K tomu dochází automaticky během soubojů – za každé obdržené či rozdané zranění.

Použití této speciální schopnosti je také jedinou možností, jak ve hře vidět 3D grafiku – každá má svoji vlastní animaci. Ne, že by se jednalo o nějakou velkou krásu, ale jedná se o zajímavé osvěžení souboje. Ale pozor, potvoráci mohou „burstit“ také, což je hlavně v případech bossů většinou poslední okamžik, kdy vidíte své postavy naživu. Předposlední akcí, kterou můžete využít, jsou elixíry, jejichž vypití se samo o sobě počítá za tah. Jejich výhodou je jednak možnost elixírem doplnit zdraví jiné osoby, než je zrovna na tahu, ale také instantní účinek. A zbyl nám už jenom pokus o útěk, poslední záchranná štace. Ten docela slušně funguje na velké mapě při random encounterech, v kobkách se však nejedná o příliš účinnou techniku.

Battle Chasers: Nightwar
i Zdroj: Hrej.cz

Pokud jste se v předchozím popisu ztratili, ještě se nehledejte. Do soubojů totiž samozřejmě mluví spousta dalších aspektů. Majoritně je to síla vaší zbraně a bonusy z vybavení (tedy obleček, prsten, náhrdelník a amulet), ale velkou váhu mají i dovednosti a perky, a to ještě nemluvíme o různých buffech a debuffech. Každá postava disponuje dvojicí vývojových stromů, kde jeden je zaměřen spíše útočně a druhý jako podpora. Do těchto stromů investujete perky, které dostáváte při každém vylevelování nebo přečtením speciálních knih Tombs of Knowledge. Nebude jich však dostatek ani na kompletní zaplnění jednoho stromu, natožpak obou. Osobně mi přišlo, že minimálně u postav, které jsem využíval – tedy Knolan, Garrison a Alumon – byl jeden strom výrazně užitečnější než druhý. Bodíky lze kdykoliv přerozdělovat, s vývojem postavy tedy můžete experimentovat. Většinou se ale jedná spíše o menší bonusy. Opravdu výrazné posílení veškerých statistik a otevírání nových schopností s sebou pak nese levelování. Jeden level zde často znamená rozdíl mezi životem a smrtí.

A ačkoliv tento popis působí poněkud chaoticky, jakmile se člověk do hry dostane, přijdou mu všechny herní mechaniky jako naprostá samozřejmost.

Obecně se dá říci, že souboje trvají většinou několik desítek vteřin až jednotek minut, a i po desítkách hodin stále působí atraktivním a svěžím dojmem. A ačkoliv celý tento popis působí poněkud chaoticky, jakmile se člověk do hry dostane, přijdou mu všechny herní mechaniky jako naprostá samozřejmost. Herní systémy i ovládání přejdou pod kůži během pár úvodních minut. U her, ve kterých trávíte spoustu času v různých menu, je neméně důležitý také interface a ovládání. Potěší již ta skutečnost, že základní herní manuál je jednoduše dostupný z menu hry, v případě potřeby tedy nemusíte nic zdlouhavě hledat. Pod klávesovými zkratkami jsou také dostupné různé užitečné drobnosti, jako záložka Lore, do které sbíráte dokumenty nalezené ve světě, nebo podrobné statistiky pro každý dungeon, kterým jste prošli.

Nebudu však jen chválit, protože třeba práce s inventářem mi přišla toporná a neintuitivní. Na jednu stranu jsem rád, že je inventář neomezený – hlavně před patchem bylo ztrátou času obchodníkům něco prodávat, protože ceny vykupovaných věcí byly směšně nízké, nepotřebné věci se tedy jen kupily na hromadu. To je ale pravděpodobně jediná pochvala, kterou mohu inventáři udělit. Pokud třeba chcete vytvořit 20 lektvarů, musíte deset vteřin držet tlačítko. Dvacetkrát po sobě. Ona celkově alchymie je velmi zajímavá. Pokud nemáte některé ze surovin, které jsou potřeba do receptu, klesá procentuální úspěšnost výroby. I tak ale můžete lektvar, složený z láhve a tří surovin, udělat jen ze dvou surovin a bez lahve. To je ta pravá magie.

Příjemnými prvky jsou hezky zpracovaný rybářský deník a výborný bestiář. Jakmile několikrát zabijete libovolnou potvoru, máte u ní možnost vidět přesný počet životů a druh jejího útoku. I v souboji lze bestiář otevřít a v přehledně zpracovaných tabulkách zjistit, co na nepřítele zabírá a co od něj můžete čekat na oplátku. Vícero zabití stejného nepřítele také vyústí v menší beast perky, tzn. malé procentuální bonusy k různým vlastnostem, které pak fungují v boji nejen proti konkrétní příšeře, ale celoplošně.

PROPADNUTÍ NENÍ OSTUDA

S interfacem se také pojí technický stav hry, který také není dokonalý. I na high-endových PC z nějakého důvodu v některých oblastech dochází k velkým a bezdůvodným propadům frameratu až pod hranici 20 FPS, a to nezávisle na grafickém nastavení. Nestává se to tak často, aby vás to naštvalo, ale ani tak málo, aby se nad tím dalo mávnout rukou. Osobně mě také potkalo několik menších bugů, jako problém s identifikací X360 ovladače a propad pár nepřátel do textury.

Pokud tedy v půlce hraní zjistíte, že postava, kterou jste si vybrali na začátku, nevyhovuje vašemu hernímu stylu, čeká vás dlouhé zaučování náhrady.

Osobně mě také zklamala některá nelogická rozhodnutí vývojářů. Ačkoliv by byla hra výborně ovladatelná jen myší, kompletně tak ovládat nejde, ačkoliv kompletní ovládání celé hry na klávesnici možné je. Dále je takřka nemožné změnit partu, jelikož leveluje vždy jen trojice, která se aktivně účastní bojů. Hru jsem tedy dokončil se třemi postavami na 29. levelu, ale zbytek mé družiny? Levely 14, 13 a 9. Pokud tedy v půlce hraní zjistíte, že postava, kterou jste si vybrali na začátku, nevyhovuje vašemu hernímu stylu, čeká vás dlouhé zaučování náhrady. Poslední věcí, nad kterou mi zůstává hlava stát, je vylepšování zbroje a zbraní. To se dělá systémem očarování, přičemž musíte koupit knihu, poklikáním se naučit její obsah a pak předmět očarovat. Potud dobrý. Předměty však prvních asi 30 hodin musíte očarovávat pouze na magických stolech v dungeonech, nikoliv ve městě, kde shodou okolností bydlí paní, která se očarováváním zabývá. Nebojte se, možnost to udělat u ní dostanete, ale dojde k ní asi v posledních pěti procentech hry. Do té doby budete kvůli vylepšení předmětů zbytečně běhat do jiných dungeonů.

JAKO MICHAEL A KYD

Co se však povedlo na jedničku je audiovizuální zpracování. Jedná se o skloubení krásné pohádkové grafiky a nevtíravých lehkých tónů z pera skladatele Jespera Kyda, kterého známe mj. ze sérií Hitman, Assassin’s Creed nebo Darksiders, minulém projektu části studia Airship Syndicate. Dominantní linka zvukového doprovodu patří pianu, a ačkoliv zní hudba na RPG celkem moderně, do univerza Battle Chasers se náramně hodí. Pokud se vrátíme zpět ke grafickému pozlátku, osobně se mi opravdu zalíbila jistá gradace na konci příběhu, kdy se najednou ocitnete v lokaci, která je úplně jiná než všechny ostatní, ale formou, která do hry prostě sedí. Přidejte ještě výborné komiksové filmečky… Grafice, hudbě a HUDu prostě nelze nic vytknout.

Battle Chasers: Nightwar
i Zdroj: Hrej.cz

Na konec se sluší podotknout, že délka celé hry je úměrná vaším dovednostem a touze po objevování tajů zdejšího univerza. Hlavní příběhová linka zabere okolo 25 hodin, já jsem se po dokončení většiny vedlejších úkolů a poražení všech volitelných bossů dostal asi na 35 hodin. Pokud však budete každý dungeon projíždět i na legendární obtížnost, není problém se dostat nad 50. Po dohrání je k dispozici i v dnešní době populární mód New Game+, který umožní nový průběh hrou s přenesenými skilly a statistikami.

Battle Chasers: Nightwar
Windows PC

Verdikt

Battle Chasers: Nightwar je výbornou alternativou ke klasickým JRPG ze staré školy. Ponechává důvody, pro které máme tento žánr rádi, zároveň se zbavuje zbytečné komplexnosti a frustrujících složek svých starších předchůdců.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz