Army Of Two Recenze Army of Two

Army of Two

Jiří Pavlovský

Jiří Pavlovský

9. 3. 2008 23:51 24
Reklama
Reklama

Pacifisté si můžou na válku nadávat tak, až si strhají dásně, ale my víme své. Válka je skvělý obchod. Samozřejmě se to netýká ani umaštěných civilů, ani vojclů, kteří jen salutují a plní rozkazy. Pokud si chcete užít zabíjení a ještě mít z toho slušný bakšiš, musíte vstoupit do soukromého sektoru. Musíte se stát nájemným žoldákem, který půjde tam, kam mu peněženka zavelí.

A přesně takoví jsou Salem, ukecaný pohodér s přezíravým vztahem k financím (čili rozfofruje všechno, co vydělá) a Rios, fanatik konspiračních teorií a zodpovědnější z téhle dvojice. Oba na začátku hry dostanou nabídku, kterou sice můžou odmítnout, ale byli by pěkně pitomí, kdyby to udělali. Odejdou z armády a vstoupí do světa, kde vám za každou mrtvolu naskakuje honorář.

Army...

O téhle hře se mluvilo dlouho, takže pokud čekáte nějaký prudký zlom v herní branži, tak si dejte pohov. Hra je v podstatě klasickou střílečkou s klasickými prostředími a klasicky padajícími protivníky. Všechno už jste někdy viděli - a pravděpodobně nejednou. Normálně bychom hru ohodnotili slovy „slušná, zábavná, ale okoukaná“... jenže je tu jedna změna, která Army of Two přece jen odlišuje od průměru. A tou je fakt, že se hrou budete prodírat ve dvou. Buď s pomocí vašeho kámoše, nebo se můžete opřít o počítač (který je možná i spolehlivější).

Nečekejte ale nějakou promakanou strategii. Hra si pořád uchovává základní systém „jdi od krytu ke krytu a pořád střílej“. K čemu je tedy parťák?

…of two

Jeho nejdůležitější funkcí je být lékarničkou na nožičkách. Pokud vás protivníci proděraví tak, že skrz vás puberťáci můžou šmírovat ženský ve sprše, tak kolega přikluše, odtáhne vás do bezpečí (přičemž pořád můžete střílet – nohy vám neslouží, ale mušku máte stále dobrou), tam vám pofouká na bolístku a pohladí po čele, a vy hned zase můžete zpátky do akce. Občas to musíte udělat i vy jemu, ale to nebude zrovna častý případ. Kolega (zvláště počítačový) je o dost šikovnější než vy.

Kolega ale poslouží i v boji. Sestavou jednoduchých příkazů mu můžete poručit, aby kryl pozici, aby vám chránil záda, či aby vyrazil vpřed a vyčistil vám cestu. Oboje máte ve dvou variantách, útočné a obranné. Většinou se vyplácí nechat ho v agresivnějším režimu a „ztlumit“ ho pouze ve chvílích, kdy je na umření.

S tím souvisí ještě jedna věc. Takzvané „aggro“. Ne, to není druh afra, to je ukazatel, který se naklání tu na jednu, tu na druhou stranu, podle toho, který z vás leží protivníkům více v žaludku. Dá se to parádně využít v boji tím, že necháte parťáka někam zalehnout a zuřivě pálit po teroristech. Ti se na něj fixují a budou se ho snažit poslat k šejtánovi... zatímco vy se jim nenápadně vplížíte do zad a – prásk. Pokud se aggro převáží u vás, tak počítejte s tím, že po vás půjde všechno, co má zbraň. Což není zrovna dobré, ale váš kolega se pak může přesunout na lepší pozici.

Můžete se dostat i do speciálního hysterického módu Overkill, který zpomalí všechno kolem vás a dá vám dost času sejmout všechny zlobivé hochy. Prostě takový chudší Bullet Time.

Někdy je tohle „aggrování“ jen usnadnění práce, někdy naprostá nutnost. Jednou za čas totiž narazíte na důkladně obrněného protivníka, kterého zepředu prostě nesundáte a musíte si ho obejít. V téhle chvíli je přítel opravdu nad zlato – upoutá jeho pozornost a vy dostanete šanci zasadit soupeři ránu do týlu.

Ale tím užitečnost kolegy zdaleka nekončí. Díky němu se dostanete na vyšší místa (zvedne vás... nebo vy jeho), stará se o střelbu, zatímco vy řídíte vznášedlo či padák, a pomáhá vám s otvíráním dveří. Pomoc ale funguje oboustranně. Po cestě najdete předměty, které slouží jako improvizovaný štít. Ty pak chytnete a postupujete vpřed... a parťák, krytý štítem a vámi, se stará o střelbu. Podobně je to při přenosu zraněných.

A pak se občas dostanete do situace, kdy jste prostě obklíčení holotou a nezbývá vám nic jiného, než se o sebe opřít zády a rychle sejmout všechny, kteří se na vás řítí. Tyhle okamžiky jsou sice nereálné a do hry, která se tváří jako vojenská gamesa (se vším krytím a povely) moc nepatří, ale je to rychlé, akční a zábavné. (Do podobné kategorie řadíme i možnost vydávat se za mrtvolu... když chcete, aby si vás protivníci nevšímali.)

Jo a pak jsou tu věci, jejich účel jsme úplně nepochopili, ale přesto mají svůj půvab. Třeba možnost svého kámoše praštit, nebo si s ním uznale plácnout. Zřejmě tvůrcům zbyly tlačítka a nechtělo se jim je nechávat ladem.

Mise zcela možná

A o co půjde? Jste žoldáci, takže půjde hlavně o prachy. Místo pochvaly, diplomu a vyznamenání dostanete prachy, prachy a zase prachy. Za každou misi i za objevené tajné dokumenty, za bonusové úkoly (je dobré poslouchat, co po vás chtějí, občas se hlas v rádiu zmíní, že by bylo fajn, kdybyste sestřelili vrtulník, nebo odpravili nějakého teroristického podšéfa) dostáváte finanční odměnu. Za co by to utratili hrdinové, není známo – vy si za to nakoupíte zbraně.

Ano, zbraně nebudete moci sebrat soupeřům, budete za ně muset zacálovat. Výběr je docela slušný a většina z nich je za slušnou cenu. Opravdu šetřit budete muset snad jen na věci jako je rotační kulomet... ale klid, bez něj se docela obejdete.

Když si koupíte bouchačku, tak sranda ještě nekončí. Budete si ji totiž moci různě vylepšovat. Předělávat zásobníky, aby se do nich vešlo víc nábojů, přidělávat tlumič, štít, raketomet... prostě za chvíli vypadá vaše zbraň spíš jako umělecký artefakt z Knižákovy galerie. A aby byla ještě hezčí, můžete si jí nechat vylepšit a speciálně upravit. Hodit do metalízy, nebo pěkně pozlatit. Když už mají být teroristé zabiti, tak aspoň z pěkné bouchačky.

Vylepšovat si můžete samozřejmě i zbroj a masku na obličej. I když u toho posledního jde ryze o kosmetickou úpravu a různých ksichtů není zrovna přehršel.

Svět ve válce

Co se týče příběhu samotného, tak se odvážně opírá do nedávných kalamit. Děj začíná s útokem z jedenáctého září a finále se odehrává během uragánu Katriny. Přesto je to ale zvládnuté dobře... a i když příběh není zrovna z nejoriginálnějších, tak hrdinové jsou sympatičtí, filmové scény impozantní a sama akce docela zábavná, i když dost klasická.

Probíjíte se povědomými kulisami, schováváte se za bednami, lavičkami a jinými příhodně uplacírovanými kryty a kosíte obrovské hordy protivníků, které se na vás valí. Občas najdete nějaké tajné dokumenty, občas něco vyhodíte do vzduchu, občas se projedete na vodním vznášedle... prostě naprostá klasika, kterou od hromady podobných her odlišuje skutečně jen to hraní ve dvou.

Ani prostředí není zrovna přehršel. Začínáte v Somálsku (krátká rozcvičovací mise), abyste pak navštívili Afghánistán, Irák, letadlovou loď, Čínu a Miami... a to je všechno. Zdá se mi to, nebo jsou hry poslední dobou čím dál kratší? I když vám každý level něco přes hodinu zabere, tak stejně to není nic moc. Ale můžete si pak střihnout libovolný level s kámošem, nebo si to s někým rozdat po internetu, což taky přihodí nějakou přidanou hodnotu.

Čili, převrat se nekoná, spíš jen taková menší přestřelka v pohraničí. Ale i ta může být zábavná.

Army Of Two
PlayStation icon PlayStation 3
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

Čekali jsme větší převrat a dostali jsme v podstatě naprosto klasickou střílečku, kterou od okolního hejna odlišuje jen možnost spolupracovat s počítačovým nebo lidským parťákem. Slušný, zábavný, ale hodně krátký.

Co se nám líbí a nelíbí?

Hra ve dvou, zábavná spolupráce a krytí si zad, vedlejší mise a docela hezká grafika.
Neoriginální herní mise a prostředí, stereotypní herní obsah... a hlavně hodně krátká hrací doba
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz